Schlierkamp

Geniální Smoljakovo dílo s životními rolemi obou hlavních představitelů inspektora Trachty (J. Zahajský) a policejního adjunkta Hlaváčka (M. Brodský). Tato netradiční dvojice pátrající po vrahovi továrníka Bierhanzla spolu s ostatními výtečnými herci nabízí divákovi spoustu nesmrtelných hlášek cimrmanovského rázu. Už jen vzpomínka na fiktivního inspektora Klečku, dvojníka Václava či ostrostřelce R. Hrušínského vykouzlí úsměv na tváři nejednoho diváka. Dle mého názoru tento snímek patří k tomu nejlepšímu, co Divadlo Járy Cimrmana za celou svou existenci vyprodukovalo.

Československé krimi situované do Ostravy, jehož filmová stylizace je velmi podobná pozdějšímu úspěšnému seriálu Malý pitaval z velkého města, bohužel však jeho kvalit zdaleka nedosahuje. Stejně jako seriál se Město nic neví snaží zobrazit denní rutinní praci kriminalistů, avšak v tomto případě snímek postrádá potřebné napětí a prvky překvapení. Osobně se domnívám, že herecké výkony jsou většinou zdařilé, nesmírně je ale devalvuje primitivnost popisovaných kriminálních případů. Nesmírně tendenčně oduševnělý komentátor jednotlivých scén, jenž je totožný s mluvčím úvodních slov v seriálu o majoru Zemanovi, je naprosto nevhodný, stupidní a hlavně zbytečný. Co se týče hereckých hvězd, byl jsem mile překvapen obsazením náčelníka pátrací skupiny F. Řeháka a zejména R. Jelínka jako nadporučíka Pěnkavu, jenž si odskočil z natáčení kultovního Majora Zemana. Výraznou postavu představuje též V. Hašek, jenž sype z rukávu kriminalistické historky a jeho nadporučík Falta byl předlohou pro legendárního Rudy Pekaře z pozdějšího Pitavalu. Jako jednoznačně nejkurioznější postava kriminalisty se jevil málomluvný naporučík Lukeš, jehož představitel J. Zahajský v celém filmu pronesl jednu větu a na ni si divák musí počkat až na samotný závěr filmu. V dalších rolích se představili můj oblíbený K. Vochoč jako překupník, homosexuál M. Riehs či lehce odzbrojený vrah exotický R. Přibil. Vzhledem k výše napsaným nedostatkům volím nízké hodnocení a celkově snímek hodnotím jako jeden z nejhorších Kleinových režisérských počinů.

Československé válečné drama situované do druhé poloviny roku 1918 někde na východní frontě, kdy je rakouská armáda a vůbec celé císařství těsně před zhroucením. V této nepřiznivé situaci vykoná temperamentní a přitom charizmatický kaprál Adalbert Hoferik, čestný voják a snad jediný věrný stoupenec císařův, statečný, avšak kontroverzní čin. Díky této vojenské akci získá císařské ocenění známé jako Signum laudis neboli Znamení chvály a dostane se tak do přízně velitele štábu generála Bergera, ale také se odcizí prostým vojákům, jeho podřízeným. Monumentální postavu nižšího důstojníka, který vždy plnil rozkazy, naprosto nenapodobitelně zahrál V. Müller. Drama obsahuje spousta silně emotivních scén (tichá smrt koní v lese), nelítostného válečného boje, spoustu skvělých hereckých výkonů a hudbu mistra Lišky. Další velmi výraznou postavou snímek obohatil výtečný J. Bláha, jehož hejman Bruno König, jenž každý den vypil láhev pálenky, s cynicky svérázným pohledem na svět jako první pomyslel na zradu. Vedle generálů I. Prachaře a R. Lukavského se herecky rozhodně neztratil ani vždy elegantní baron J. Kodet , či válečný dopisovatel P. Zedníček. Drama vrcholí konfrontací hrdinství a cti obyčejných vojáků se zbabělostí a neloajalitou důstojnického sboru. Jednoznačně Hollého drama hodnotím maximálně vysokou známkou, neboť podobně kvalitních československých dramat z první světové války je jako šafránu a zejména pro impozantní výkon Müllerův.

Americký horor, jenž pokládám po všech kinematografických stránkách za kvalitní, avšak přesto poněkud zaostávající za jeho referencemi. Hlavní hrdina pomocí starých filmových pásek odkrývá tajemství několika brutálních rodinných vražd. Během pátrání shledává, že vraždy mají co do činění se starověkým okultním božstvem, ale netuší, že se sám zaplete do bizarního koloběhu smrti. Ve snímku jsou omezeny lekavé scény a naopak se snímek soustředí na výborně napsaný příběh, děsivou hudbu a dokonalou kameru. Atmosféra v nočním domě smrti je řádně hrůzyplná a režisér ji dává divákovi dostatečně okusit. Poněkud předčasně jasný konec sice strhává celkové hodnocení snímku, nicméně stále se jedná o vysoko hodnocený horor s mimořádně napínavou kriminální zápletkou.

Československé drama mapující život dospívající mládeže na sklonku socialismu na pražském sídlišti Jižní město. Ústřední linii snímku tvoří příběh šestnáctiletého chlapce a jeho pronikání do kruté reality života. Vypjaté životní situace dospívajícího jsou opakovaně přerušovány nástupem metalové hudby a záběry na živá vystoupení kapely Vitacit i s L. Bílou v její divoké éře. Ačkoli se tento film snaží proniknout do tehdejšího metalového podsvětí, činí tak pouze povrchně a hlavně proto, aby příznivce této hudby očernil a nesmyslně spojil s problematickou mládeží. Zatímco v rolích rodičů, jež byli příliš odcizeni od svých potomků, hráli známí herci, postavy dospívajících ztvárnily povětšinou neškolení amatéři. Výjimku představuje pouze výborný herecký výkon L. Benešové ve věku, kdy pranic nenaznačovalo, jak atraktivní ženou se stane. Celkové atmosféře filmu výrazně vévodí syrová pozdní socialistická architektura, při níž se spolu s vyprávěním o příhodách party hlupáků málokdo ubrání trudnomyslnosti. Přestože film nabízí poněkud pomalejší vývoj a spojení jednotlivých příběhů téměř nedrží pohromadě, včechny malé i větší nedostaky snímku spolehlivě přehluší závěrečná dechberoucí až nechutně dramatická scéna. Bohužel režisér Urban se až příliš tendenčně snaží o propojení tvrdé hudby s kriminální činností mladistvých, což je naprostá hloupost a nebýt tohoto idelogického přehmatu, nebál bych se Horkou kaši označit jako kultovní.

Československý kriminální film z prostředí povrchových hnědouhelných dolů v Komořanech. Po úvodní oslavě narozenin jednoho z dělníků je nalezena mrtvá mladá žena a případu se ujímá vyšetřovatel V. Ráž. Strohý, klidný, ale bezpečně jdoucí za odhalením pachatele a jiných trestných činů souvisejících s touto tragickou událostí. Jako nejvíce podezřelý se jeví mladý M. Pavlata. Muž, jenž je znám především díky svému hlasu a jenž nebývá často viděn na filmových plátnech si zahrál neklidného, láskou omámeného horníka s nepříliš čistým svědomím. Co se týče kriminální zápletky, je na velmi slušné úrovni a divákovi je napětí servírováno až do konce snímku. Postava tajného policisty, jehož ztvárnil P. Kostka, skutečný manžel zavražděné C. Mayerové, byla však lehce odhadnutelná. Ve vedlejší roli dostal poměrně velký prostor oblíbený V. Babka, dále robustní Z. Kryzánek, netradičně nevtipný J. Krampol a méně známý J. Koza. Originální průmyslové prostředí spolu se záběry na obří vícepodlažní kolesové rypadlo dodávají snímku originalitu a snadnou zapamatovatelnost. Spojením všech těchto aspektů se režiséru Matějkovi povedlo vytvořit lehce nadprůměrné krimi.

Televizní adaptace podle jedné z Čapkových povídek. Strážmistr Brejcha v podání Vladimíra Menšíka vyšetřuje pozadí utonutí mladé poštovní úřednice a po zjištění všech skutečností napomáhá k spravedlivému očištění oběti a nepřímému potrestání viníků. S kriminalistickou činností mu vydatně pomáhá mladý P. Zedníček. Naprosto skvělý je J. Hanzlík v roli jednoduchého Standy. Nemohu se však zbavit dojmu, že pan Čapek napsal lepší povídky, navíc zápletka byla vyřešena příliš brzy a z toho důvodu závěr už nebyl tak zajímavý. Proto je mé hodnocení pouze průměrné.

Československý film, který rozhodně není komedie a krimi už vůbec ne. Tento snímek se žánrově dá zařadit pouze těžko, vzhledem k závěrečné improvizaci se jedná spíš o jakýsi experiment, který nevyšel. V titulní roli se představí R. Hrušínský a jako československá herecká špička pochopitelně nemá sebemenší problém přesvědčivě zahrát introventního neseběvědomého úředníka, kterého podvádí manželka. Problém však spočívá spíše v nezajímavém, pomalu se vlekoucím, nevěrohodně napsaném scénáři a přímo katastroficky nepovedeném zakončení snímku. Úvodní část tohoto Weissova slepence naznačovala jistý potenciál, jenž byl ovšem vzápětí degradován střední částí filmu a zejména jeho koncem. Varianta s několika různými závěry nebyla zvolena šťastně a vedla pouze k divákovu roztrpčení. Herecké výkony nebyly přitom špatné, avšak od výjimečně nízkého hodnocení mě neodradil ani typický zasněný pohled a sladký úsměv nevěrné K. Fialové. Dle mého názoru ztráta času pro diváka a zbytečný film pro tvůrce.

Československé drama, jež popisuje milostné vzplanutí J. Krausové hrající módní návrhářku. Milence této mně osobně nepříliš sympatické umělkyně, jež dokonce před onou osudnou vášnivou nocí předvedla nějaké herecké emoce, si zahrál kudrnatý kulisák v divadle a hráč odbíjené F. Staněk. V roli podvedeného manžela se objevil skutečný partner J. Kraus, jehož postava se v závěru snímku ukázala jako racionální a pragmatická. Příběh samotný není ničím výjimečný, největší prostor ve snímku dostalo zobrazení psychické proměny hlavní hrdinky po jejím neuváženém činu. Děj probíhá v poměrně pomalém tempu avšak kromě lechtivých scén může divákovi nabídnout řadů známých hereckých osobností v mémě významných rolích (J. Jirásková, V. Brodský, F. Husák). Jako nezapomenutelnou scénu hodnotím krátkou kreaci M. Vašuta, coby ukázkového nabíječe v metru, jemuž jeho pokus o seznámení hrubě nevyšel. Více otrlého diváka může zaujmout typická módní přehlídka konce 80.let. Celkově se dle mého názoru jedná o průměrný režijní debut Z. Zemanové - Hojdové, jenž se většinou věnoval pohledu do nitra vdané ženy se špatným svědomím, jež musí řešit následky svých činů.

Francouzský film, v němž si dvě herecké legendy A. Delon a L. Ventura užívají přátelství, optimismu a života. Snímek lze rozdělit na dvě části, do smrti mladé umělkyně Laetitie se film jeví výhradně jako dobrodružný, v němž vnější svět dokáže pramálo odradit dva odhodlané přátele od jejich plánů. V druhé části se objevuje mnohem více dramatických momentů a psychologických prvků, jež filmu přidávají na kvalitě. Nutno podotknout, že díky ústřední dvojici, jejíž herectví je skutečně dokonale přirozené, ostatní postavy a vlastně i celý příběh odstupuje do pozadí. Neobyčejně působivý je konec snímku odehrávající se na ostrovní pevnosti u břehů poblíž La Rochelle, známé jako Fort Boyard.