Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný
  • Rozprávka

Recenzie (110)

plagát

Jedni a druzí (1981) 

Je jasné, že tak rozevlátý scénář nemůže pořádně držet pohromadě. Přesto vznikl zajímavý film se skvělými herci, kteří ze sebe vydali to nejlepší. Vlastně se divím, že nakonec je film - ve své až drzé rozmáchlosti - celkem srozumitelný.

plagát

Sofiina voľba (1982) 

Oskarový film raných osmdesátých let; to znamená, že erotické scény jsou pouze naznačené a nikdy nevidíme víc než slupku. Jaký rozdíl od filmů, které se točí dnes! I přes dechberoucí herecký výkon Meryl Streep se nemohu ubránit dojmu, že typově by Magda Vašáryová odpovídala hlavní hrdince mnohem lépe.

plagát

Krásná hašteřilka (1991) 

Asi je to tím, že film je už starý, ale na mysl mi ze všeho nejvíc připadá: “nabubřelá póza”. Urputnou snahou o zachycení obrazu tvůrčího aktu, který hrozí sežehnout ty nejbližší, film poněkud přestřelil ve svých ambicích, až po čtyřech hodinách promítacího času dospěl k hranici, za níž už je pouze karikatura sebe sama. Na podobné snahy čeká nebezpečí v podobě zesměšnění vždycky. Po řemeslné stránce se mi film líbí: záběry strohých starobylých interiérů, půvabná herečka v roli modelky a zejména ruka črtající do skicáku první hledající tahy těla a tváře (na takovou podívanou bych si našla čas ještě delší, než jaký trvá celý film).

plagát

Lásky mezi kapkami deště (1979) 

Moc hezký film, v němž mi ale trochu vadí do očí bijící citace z Fosseho Kabaretu (předělové scény se zpěvem Evy Olmerové a kabaretními výjevy, včetně bizarní postavy majitele podniku stojící mimo klasifikaci dobra a zla - typického trickstera). Jinak ovšem malebné vykreslení divokého Žižkova z období hospodářské krize. No a samozřejmě nejsilnější Kachyňova stránka - vyprávění. Příběh řemeslníka (ševce) Bursíka, který vyhlásil válku Baťovi a příběh jeho dvou dospívajících synů Pepana a Kajdy; Kajdova první a druhá velká láska; opis biblické story o zapovězeném ovoci, která skončila stejně jako příběh příběhů a všepozorující oko dvou přátel na odpočinku: Hrušínského a Macháčka. Vyprávění příběhu je nespornou kvalitou tohoto Kachyňova díla.

plagát

Honzíkova cesta (1956) 

Až jako matka mohu ocenit dětský herecký výkon; melodie hlasu a konkrétní vidění světa - obé dobře znám od svého pětiletého syna.

plagát

Zelená míľa (1999) 

Při sledování filmu jsem byla úplně elektrizovaná a poprvé v životě jsem ucítila něco jako srdeční slabost (scény cest ke křeslu, zašlápnutá myš). I když i během filmu ve mně klíčily otázky, na které jsem odpověď nedostala - jakési logické lapsy - ale musím uznat, že to je řemeslně velmi vyvedený snímek.

plagát

...a bude hůř (2007) 

Film se mi líbil, i když jsem ho neviděla v hospodě u piva. Zjistila jsem, že už si vůbec nepamatuju literární předlohu, kterou jsem četla v r. '90. Manžel mě upozornil na to, že tohle filmové zpracování a zřejmě knihu samotnou nelze brát jako dokument o tehdejší undergroundové skutečnosti. Je sice pravda, že došlo k jakémusi prolnutí pražského disentu s tamním undergroundem (Jirous, Němcovi, Bondy versus Hlavsa, Brabenec, Zajíček), ale ten máničkovsky vyhlížející underground se neskládal z takových lidí, kteří žijí po kanálech, chlastaj, fetujou a souloží co to dá - tihle lidi by nedali dohromady fotbalový zápas, kloudný happening, kapelu atd. Vlastně jsem pár takových maňáců znala a opravdu byli někde jinde než bychom podle tohoto filmu očekávali. Ale jako filmový obraz doby je to moc dobrý.

plagát

Iluminácia (1972) 

"Dejte mi pevný bod a já pohnu vesmírem". Hlavní hrdina hledá tento pevný bod a samozřejmě jeho hledání vyzní naprázdno. Výsledkem fimové filosofické úvahy není Iluminace ve smyslu Augustinově, ale jakési obrácení k odpovědnosti - k odpovědnosti za svůj "malý" pozemský život a za své blízké. Krátké filmové střihy se mi líbí. Na to, že film byl natočen v r. 1973, působí velmi neotřele.

plagát

Romance pro křídlovku (1966) 

Viděla jsem ji teď po létech znovu a nebyla jsem zklamána. Jako "náctileté" děvče jsem lásku těch dvou brala jako vrchol a ideál. Svádivá Tonka se mi vůbec nelíbila. Teď mě okouzlila právě Tonka a sama s úsměvem vzpomínám na tehdější naivitu svou i těch dvou.