obitus

Prime pokracovani Browningova filmu Dracula prekvapi predevsim pojetim hlavni hrdinky. Hrabenka Marya Zaleska je sice upirka, ale nenavidi sve prokleti, snazi se jej zbavit a stat se opet normalni zenou. Tim castecne vzbuzuje divakovi sympatie a filmu tak chybi klasicka stvura, jakou byl v prvnim dile Dracula. Sluha Sandor, byt skvely, je jen slabou nahradou. Nove se ve filmu objevuje jemny naznak erotiky a to rovnou v lehce lesbicke scene v atelieru. Prijemne zpestreni . Gloria Holden vroli Zaleske je nadherne aristokraticka, bohuzel herci ve vedlejsich rolich jsou dost nevyrazni. Dokonce i Van Sloan, v uloze Von (opravdu Von, nevim bohuzel proc) Helsinga jen pricmrndava a ani se nepriblizuje svemu vykonu v Draculovi.

V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti.

V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti.

Pote co jsem protrpel Secret Window jsem si proste potreboval spravit chut. "To" je jedna z mych nejoblibenejsich veci podle Kinga. Je samozrejmne nutne odprostit se od srovnavani knihy a filmu, protoze kniha je vubec nejlepsi zalezitost, co jsem kdy cetl. Tommy Lee Wallace, jinak dost velkej patlal, si dal zalezet a natocil opravdu prijemnej televizak, ktery dokaze vydesit. Velke stesti mel pri vyberu hercu, predevsim deti a pak Tim Curry jako Pennywise jsou naprosto skveli. Delka mi vubec nevadi, s chuti si to obcas zopakuju v kuse, aniz bych se jen chvilku nudil. A ze jsou triky, hlavne v zaveru, spatne? No co uz, o to prece vubec nejde.... 8/10

Nuda, schovavajici se za kvalitni zpracovani. Co je platne, ze Koepp reziruje dobre, kamera je pomerne kreativni a Depp odvadi svuj standard (superlativy bych setril), kdyz to vse obaluje naprosto trivialni a hloupej pribeh. Ten bych skousnul v Pribezich ze zahrobi, kde se ostatne uz v ruznych obmenach obevil mnohokrat, ale ne v celovecernim filmu podle Kinga! Povidku jsem necetl a pravdepodobne ji s chuti vynecham. Vyrazne zklamani a opravdu spatna kingovina.

Nadherne natocena zalezitost plna vybornych napadu. Kamera a triky se v pohode vyrovnaji americkym megaprodukcim a herci jsou prijemne civilni. Samotna idea Nocni hlidky je skvela, bohuzel film je opravdu dost zmateny a velke mnozstvi detailu nechava divakovi k domysleni. S klidem by mu slusela dvojnasobna delka, nebo vypusteni linie s prokletou zenou. Prvni dil trilogie dava tusit, ze z Ruska prichazi neco opravdu velkeho. Tesim se na dalsi dily.

Skoro stejne tak dobre jako prvni dil. Ducharina, ktera je trochu jina, nez japonske vykradacky Ringu me misty opravdu dobre vystrasila a vubec nevadi, ze cela stoji jen na lacinych lekackach. Rusive pusobily pokusy Pangovcu o rychlejsi strih a nadupanejsi hudbu, predevsim v prvni casti filmu. Vysvetleni proc a jak se vse odehrava bylo uspokojive, zadna pointa v pointe jine pointy. A Shu Qi je navic naprosto sukedelicka baba.....Jsem celkem spokojen.

Tak to jsem trochu nepobral. Kurosawa evidentne ma cit pro temnou atmosferu a film misty vypada opravdu nadherne, ale o cem to sakra bylo? Pribeh (?), tocici se okolo stromu pojmenovaneho Charisma a jeho vlivu na okolni les, postrada jakekoli vysvetleni. Vetsina postav jedna naprosto neocekavane a nelogicky, obcas se objevi nekdo uplne novy, obcas pro zmenu nekdo zemre. Kurosawuv dvorni herec Kôji Yakusho je sice skvelej a prostredi lesa ja vyborne zlovestne, ale jinak je Karisuma totalne o nicem. Jeden bodik navic pridavam za, vpodstate botanicky, namet :).

Hodne prijemny slasher. Nastesti se nesnazi byt za kazdou cenu originalni a prinasi presne to, co fandove zanru chteji. Litry krve a zabavna zabiti, krasne herecky, ktere se neboji ukazat kozy (hlavni hrdinka ma hodne koser bradavky) a vyborny cerny humor. Scena, ve ktere starsi z policistu strili vsechny studenty v maskach Cerneho zpevaka me naprosto odrovnala. Vapet jede....

Moderni upirsky pribeh od jedne z mala zajimavych zen-reziserek. Pro mne osobne je to jeden z vrcholu zanru, na tom filmu je dokonale prakticky vse. Vyborna rezie spolu se skvelou kamerou a netradicnim pouzivanim nasviceni vytvari dokonalou atmosferu. Tu podbarvuje zajimava a hodne silna hudba, nektere sceny na ni primo stoji. Efekty jsou dokonale (aby taky ne, kdyz v 87 se jeste pocitace moc nepouzivaly). Co je vsak nejuzasnejsi jsou herci, jsou naprosto presni a delaji z Near Dark neco nezapomenutelneho. Bill Paxton jako Severen je nadherne zlej, Jenny Wright je etericky krehka a Lance Henriksen? Lance Henriksen je buh. I kdyz nema ve filmu jako Jesse zas az tak moc prostoru, je proste neuveritelnej...."Let's just say I fought for the South.....we lost."