Karisuma

Film dokaze uchvatit svou atmosferou, ale prece jen sledovat hodinu a tri ctvrte, jak se par aktivnich pomatencu pretahuje o strom, se muze jevit jako trochu malo. Na druhou stranu, kdo by kdy cekal, za takova dejova linie dokaze byt i strhujici. Korme jiz zminene atmosfery snimku dominuje zretelny spiritualni modus. Jestlize ho divak prijme, pochopi, ze strom neni stromem, les neni lesem, policajt neni policajtem atd. Neni to zadne arcidilo, ale da se to nazvat prijemnou projekci. K videni na festivalu Eigasai 2009 v prazskem kine Lucerna. (26.01.2009)

Tak to jsem trochu nepobral. Kurosawa evidentne ma cit pro temnou atmosferu a film misty vypada opravdu nadherne, ale o cem to sakra bylo? Pribeh (?), tocici se okolo stromu pojmenovaneho Charisma a jeho vlivu na okolni les, postrada jakekoli vysvetleni. Vetsina postav jedna naprosto neocekavane a nelogicky, obcas se objevi nekdo uplne novy, obcas pro zmenu nekdo zemre. Kurosawuv dvorni herec Kôji Yakusho je sice skvelej a prostredi lesa ja vyborne zlovestne, ale jinak je Karisuma totalne o nicem. Jeden bodik navic pridavam za, vpodstate botanicky, namet :). (02.12.2004)

Ano, film je nelogický, divný, bez příběhu, zároveň si však myslím, že to je jeho myšlenka, hledání odpovědí na věčná témata jaký má život vlastně smysl a na jakých principech funguje. Proč by měl mít život jedince menší hodnotu než život společnosti? Za klad pokládám fakt, že film k vytvoření „mystické“ atmosféry nepotřebuje žádných nadpřirozených jevů, ale vystačí si jen s vyšinutými postavami (zejména „nezúčastněná“ hlavní postava mi přišla velice zajímavá) (25.01.2009)

Těžce metaforický snímek zabývající se rolí či vztahem individuality a společnosti. Konkrétněji asi spíš společenského řádu. Spoilery? Těžko říct, ale here we go. Osobně bych se přiklonil k interpretaci, toho že les je japonská společnost. Onen ústřední strom je západní svět, resp. jeho vliv či ideologie, která měla (má) bezpochyby na poválečné Japonsko naprosto zásadní vliv. Poté co je strom zničen bioložkou hlavní hrdina si najde jiný předmět zájmu. A to prastarý strom, který reprezentuje japonské impérium a jeho historii. Snaží se ho oživit, uvědomí si že tudy cesta také nevede a tak jej kompletně zničí. Začne však rašit nový výhonek, který reprezentuje nový společenský řád. Aby měl vůbec šanci vzniknout oba dva stromy (řády) místo původní snahy o koexistenci (či nějakou... evoluční syntézu...) musely být zničeny a společnost tak začíná od nuly v jejich troskách, viz. závěrečná scéna. A nebo také ne. Každopádně tradičně povedená atmosféra a kvalitní obsazení. Těch metafor bylo však trochu příliš, mám raději když Kiyoshi Kurosawa stojí aspoň jednou nohou na zemi. (10.06.2013)

Jdu do kina, utahanej, tyden uz spim maximalne dve hodiny denne a ted tohle. Prvnich dvacet minut klimbam vzdycky deset vterin a dalsich deset jsem vzhuru a to tak 50X zasebou. Navzdory tomuto nejak jsem to preklepal a dokonce drzel tak tak s filmem krok. Koukam na to, hlavu jako skopek, moudry z toho dvakrat nejsem. Nadherna krajina, japonska nejaponska s obcas silnym barevnym priostrenim. Divne "dejove" zvraty, prazvlastni postavy a spolky. Chvilema mi to zapaluje, ale vetsinou nevim nevim co si mam myslet. Film konci a v hlave mam docela zmatek. No nic nemyslim na to. Druhy den setkani s jinym filmofilem co to videl se mnou den predtim, ... probirame to a bac(!), vzajemne jakoby jsme se inspirovali, takze ta metaforicka opona poodstoupila a pred nama byl film na ktery jen tak nezapomeneme - prave pro jeho neuveritelne charisma. (Vyborne komentare.) Eiga-sai 09. (04.02.2009)