navorski

Jeden z nejsilnějších dílů Zrcadla. Čistě subjektivně. Byl jsem naměkko. A to mě homosexualita ve filmech většinou spíš nebaví.

Námět na dokument o muži, který asi trpí stařeckou demencí, ale protože je umělec, tak to všichni kromě Libuše Šafránkové přehlíží, je tak trochu neetický, už proto, že mu přítomnost kamery možná docela vadila.... Asi by bylo lepší, aby si lidi umělce pamatovali jako zdravého a plného sil než takto. Ale i tak mi to přišlo tak nějak citlivé a podnětné.

Wan a Leigh stvorili monstrum, ktere melo uz davno zemrit.

Zobrazovanim bezmoci v utrpeni zpusobenem nezvyklou shodou okolnosti to pripomina pozdejsi Gordonuv Stret. Kazdodenni rany do hlavy golfovou holi ale zrejme budou tim jedinym, co mi z tohoto filmu zustane v hlave za tri tydny. Jak psala wipschka - film k zehleni. Ale to mlaceni je jak z Martyrs.

Na můj vkus až moc umělé, patetické a nic moc nového mi to nepřineslo. Docela zklamání.

Sto můžu málem ovládne USA. To už začíná být osobní... No legrace.

Stylizace dokumentu do hraného filmu se skoro úplně povedla, ale není lehké to vybalancovat. V tomto smyslu to působí jako nadějný lehce neotesaný debut. Je to ale zábavné, dojemné a má to myšlenku. Pozadí natáčení je lepší než celý film. Ale ne o moc.

Jednoduchý a účinný jako za starých časů. Není to fetiš jako Postradatelní. Je to prostě takový malý Komando.

Stylizace na hraně Ulricha Seidla. Člověk pak neví, kde končí fikce, a působí to trochu jako magický realismus.

Ani jedna sympatická postava ve spletenci, kde všichni pořád mluví jeden přes druhého. Námět dobrý, ale bylo to úmorné a otravné...