cineman

Černohumorná vykrádačka všech možných legend jako Fargo, Obvyklí podezřelý, Tarantinovy kolekce šlape dobře celou stopáž dle severských zvyků. Tak proč si to jen tak neužít.

Z obyčejné přihody se vyklubal dechberoucí přilběh a z jedné večerní projekce senzační a nezapomenutelný zážitek. Tenhle lidský příběh se vám dostane pod kůži hladce jako vystřelená kulka. Když sledujete drásající posuny v životě pečovatele v mateřské školce, chce se vám z bezmoci kopat a řvát. Na druhé straně nemůžete pochybovat o společenském smýšlení nad jedním z nejodpornějších lidských zločinů. Díky organizátorům, že filmovou kopii nakonec do Varů dostali a velký sál mohl být svědkem zaslouženého standing ovation.

Film o jedné postavě/herečce. Helen Mirren to s koštětem umí stejně dobře jako s královskou korunou. Ať je její výkon sebezářivější a ostatní herci sebepřesvědčivější (kromě doktorů v nemocnici), film sráží na kolena rozkouskovaný děj. Měl jsem pocit, jako by scény byly vybírány podle toho, jak se povedly na place. Je škoda, že na místo vtipných, ale bezcenných pasáží nešel film ještě více do hloubky.

Jako kdyby mi někdo ukradl dvě hodiny života. Ne každá knižní předloha si zaslouží svého filmového bratra. Nuzná, neoriginální, neučesaná a sebemrskačská odysea.

Soutěžní sekce zase jednou ukázala svou odstrašující temnou stranu. Jakákoliv podoba s Mrtvým mužem vychází na prázdno kvůli absurdnímu a naprosto nezáživnému příběhu vedoucímu do stanice Nikam. Hlavní hrdina se potací mezi dvěma výrazy. Ovšem nejostřejší zbraní portugalského Clinta Eastwooda je jeho smrtelně dlouhý pohled. Westernový paskvil.

47th (2): Produkce HBO jen tak nějaký slabý výrobek do světa nepouští. To je stále platné. Prezidentské volby ukazují zákulisí ani ne tak dramatické jako spíše historicky globálně medializované prezidentské kampaně v roce 2008. Film charakterizují výborné dialogy, přesné herecké obsazení, gradující davové scény a trefný hudební doprovod. Pro režséra jedovatě protivné série o Austinu Powersovi Jaye Roache velmi dobrý zápis do filmografie.

47th (1): Vlítnout, zajmout bosse a potichu vypadnout. Takový je smělý plán nezkušeného komanda při útoku na nájemníky napráskaného činžáku. Vše se (jak jinak) obrátí naruby a masakr může začít. Tohle není snímek originální zápletky s postavami vypuštějícími z pusy nějaké drsné plky, ale čistá a vymakaná akčí jízda s dechberoucími krvavými a kosti lámajícími souboji. Když dojdou náboje, přejde se na kontaktní boje o doživotní zproštění nájemného. Čím výš komando stoupá v baráku plným nasraných nájemníků, tím je atmosféra ponurejší a souboje na blízko brutálnější. Po každé řežbě, která končí nemilosrdným a efektním "fatality" úderem, máte pocit, že se komparzisti v roli nájemníků už níkdy nepostaví na nohy. UItimátní uvolňovačka.

Některý filmy jsou jen o jednom hereckým výkonu. Tenhle film rozhodně není ten případ. Nicméně takový unikátní koncert jednoho herce se jen tak nevidí a nedá se jen tak zapomenout. Bravo!

Takovéto pokusy o film bych očekával k vidění někde na divokém severu mezi hluchým domorodým obyvatelstvem. I divnosti, bizarnosti a úchylné představy se dají natočit konzumovatelným způsobem. Mám za sebou divoký úprk (s davem) z malého sálu a v hlavě nesmazatelně jasno o kandidátovi na Zlatou malinu roku.

Peníze zase stříkaly do všech stran. V poslední hodině filmu je tolik akce, že by to stačilo na 150 X-Menů: Prvních tříd, ale na rozdíl od Vaughna mi Bay snížil tep srdce na úroveň hlubokého spánku. Film je na temné straně hodně dlouho. Hudba mi rvala uši, ale co se týká hereckých výkonů, tak menší herecký antitalent než je slečna Rosie, kterou Shia slepě miluje až za hrob po celý film, by člověk našel i v Železném obrovi (pixar). Armageddone vrať se!