ninon

Jestli měl první díl navnadit, tak se tak nestalo. Zřejmě nikdo nedokáže vymyslet lepší nástup zombie, aniž by někdo kvůli tomu nemusel ležet v nemocnici v kómatu. Ovšem, že dotyčný, v nemocnici ležící hrdina bude postřelen do ramene a nakonec tam bude pobíhat z obvázaným břichem, to už je trošku víc mimo. Zřejmě si toho nemáme všímat v porovnání s krásně vyvedenými zombíky. Do třetice, byď by se v seriálu snad i nějaké sympatické postavy našly, tak já po třetím dílu končím. A to kvůli úděsnému hraní Sarah Wayne Callies - koulet očima není herectví, prosím!

Přiznávám bez mučení, že jsem se na to dívala jen a pouze kvůli Bobby Barrymu. Proto taky to zkreslené hodnocení. ;-)

Pouze pro mladé rádobyrebely s hospodským humorem, kteří skočí po jakékoliv prázdné provokaci.

Hmm, hmm... to měla být óda na dějiny kinematografie nebo? Jak minuty filmu přibývaly, tak už mě věru bavilo jen nacházení dalších citovaných filmů (Harold a Maude, Sunset Blvd..,True, Requiem za sen, krátké filmy Sam Taylor-Wood, Benjamin Button, Otevři oči). Jinak přebarevný to mišmaš o všem a zároveň o ničem. Přišlo mi to tak, že vize byla veliká, režiséra pohltila a přerostla a když už tomu dál tolik úsilí a času ze života, tak už je to třeba nějak doplácat dohromady. Ve velkém stylu, aby to zakrylo trhliny, plus pár výpůjček z jiných filmů. (Mirka Spáčilová to nazývá artovým filmem, u kterého diváku nemá vadit, že se ztrácí v ději). Dodatek: A možná to byl od Dormaela velmi chytrý tah, recyklovat nápad ze svého vlastního filmu a tím ho postavit na stejnou úroveň použitým citacím z filmů dějin kinematografie nebo jen oblíbeným filmů režisérovým. Sám se tak nenápadně ocitnout na vyšší příčce.

Nepijte špinavou vodu nebo budete mít halucinace.

Čin, čin, gin, tin, tin, tin...ten song je na tom nejlepší.

Lady Grinning Soul

Po závěrečných titulcích jsem chtěla volat do světa, ať se pro příště každý nově vznikající film neobejde bez pomocné ruky nějakého módního návrháře. Pak jsem uvědomila, že by to byla pošetilost, protože by podobné filmy a la A Single Man nemohly vyčnívat. Obrátila jsem v žádost, ať je Tom Ford režisérem jednoho filmu. Možná se mi hodnocení ještě rozleží až přihlédnu ke scénáři nebo se někdy dostanu k literární předloze (proč toho Isherwooda nikdo nepřekládá?!), ale dneska jsem prostě nadšená vizuální a hudební stránkou natolik, že nemůžu jinak.

Zdá se mi, jako bych slyšela Neverhood. Pak změna směrem k dřevorubci z Monty Python. To už jsem dokonale zmatená. Přišla ještě řada dalších asociací a myšlenek typu krysa velká jako liška, brr...nebo, že tenhle lišák je pro mě uvěřitelnější mnohem víc než-li nějaká vycpaná mluvící liška pana Triera. I když hajlovat teda nemusel. ;-)

Dobře, tak tedy plus za žánrovost, nový vítr na březích českého rybníčku a lásce k filmu. Ta je ale nakonec plusem i mínusem, protože odkazů na různé filmy si divák může všímat po celou dobu filmu. Nabízí se otázka, zda to bylo chtěné nebo nechtěné. Každopádně to trošku ruší, když se díváte na Ševčíka a najednou na vás vybafne Bergman, Hitchcock nebo Fritz Lang. O někdy až přehnané stylizaci pomlčeti. Každopádně mě to sem tam bilo do očí i do mozku až jsem se musela posměšně ošklíbnout. Nejslabším článkem zdál se mi pan Kňažko, kupodivu.