ninon

Zvědavost mě přitáhla k tomuhle filmu, i když knižní předloha Michaela Fabera mě vůbec nenadchla. Otázka, jestli se dá vůbec mluvit o knižní předloze, protože film a kniha mají minimum společného. A je to spíš k dobru. Kdo nezná předlohu, užije si film víc. Cyklus lovení, celková atmosféra podtržená skvělou hudbou a závěrečné otisknutí lidskosti zvedá hodnocení nahoru.

Chomet se u mě asi nezařadí mezi mistry bizarností jako jsou Gondry, Jeunet a Wes Anderson. Těm i v hraném filmu projde kdejaká přitaženost. Chomet má úžasné nápady a představivost, to ano, ale funguje to jen v animaci. Například v Iluzionistovi dokázal vybudovat atmosféru i bez velkého děje a s minimem dialogů. V Attilovi je málo děje, moc dialogů (a to hlavní hrdina nemluví vůbec) a atmosféra chybí.

Pasivnost/oddanost hlavního hrdiny mi v něčem připomněla literární postavu Meursaulta. Takovou hloubku od Refna ale opravdu nečekám. Proto je pro mě výklad a la Freud (zabití otce, vztah k matce) čirým přáním a detektivní prací diváků aneb kdo hledá najde. Jen se podívejme na důvod přílišného použití červené barvy - barvoslepý režisér! A je vymalováno. Co si z tohoto filmu nakonec odnáším je otázka proč kvůli téhle roli Gosling trénoval nějaký Muay Thai box, když -spoiler- použije pěsti všehovšudy jednou (a ještě mizerně) a pak střílí?!

1. série: Slibný rozjezd (jak to tak bývá), po kterém následuje brzký návrat do zajetých kolejí současných obrazově uhlazených kriminálních seriálů. V každém díle pár "sofistikovaných" rozhovorů a samozřejmě šokujících výjevů. Bez těch by dneska podobný seriál neobstál?! Poslední 3 díly dokoukány bez špetky očekávání. Na 2. sérii mě může nalákat jedině David Bowie, pokud ho tvůrci přemluví.

Jako fanynka Sexu ve městě jsem cítila jako povinnost dát tomuhle seriálu šanci. Jenže Carrie Diaries je se Sexem ve městě spojený hodně tenkou nitkou (autorům spíš uškodilo, že se v původním seriálu hlavní hrdinka o své minulosti téměř nezmiňuje), kterou tvoří pouze dvě věci - jméno hlavní hrdinky a název Manhattan. Trochu málo. Zbytek je obyčejný seriál pro teenagery odehrávající se v 80. letech. Právě ty ho drží nad vodou.

Nejsexističtější seriál všech dob. A stejně se na něj dívám.

Moudro z filmu: je vám 35 a za pár let už to bude 40. No a 40, to už je v podstatě 50 a potom už všechno končí. Film přesně pro ty, kteří mají pocit, že jim v životě něco uteklo/utíká/uteče. Náctiletí nemají šanci docenit.

Brad a jeho brada, hoho.

Film se všeho všudy třemi ženami, které se objeví na plátně z celých 133 min asi na minut 10 a člověk se potom pídí, proč tam vůbec byly. Minimálně jedna (exmanželka) tam působila jako prázdná pauza pro nádech před další sprškou baseballu. Dobře, film je o mužích a sportu. Ve zkratce o tom, jestli vyhrají nebo nevyhrají. Pak je mi ale záhadou, proč jsme z celé série zápasů viděli jako diváci pouze pár střípků (i dokumentárních), což např. mně vzrušení ze hry moc nepřineslo. Hm, tak to tedy asi bylo o jednom muži. Jenže o tom mi celý film řekl asi to, že má tvář Brada Pitta (dobrý tah pro uvíznutí v paměti), je to smolař (a nebo taky ne) a plive do kelímku. A tak snad jediné co si budu z filmu pamatovat a bude mi to vrtat hlavou je to - co a proč plivali (ano, bylo jich víc) muži do kelímků a zda to nějakým způsobem souvisí s baseballem!?

Ranní rutina mladého chlapce a jeho slečny, která vstala z postele levou nohou.