Přemek

Škoda pomalého rozjezdu a několika zbytečných chyb, ale v rámci Strachovy a Epsteinovy filmografie je to velmi slušný zářez. Navíc - kdo by si nechal ujít pořádně zfackovat Bohdalku, že.

Pozoruhodná režie, výteční herci, především Václav Neužil ml. podává ve své "starší" podobě perfektně propracovaný výkon. Dokonce i MIroslav Hanuš překročil stín svých bolševických strejců.

Nic tak nevyjadřuje strach trumpovské Ameriky (i současné Evropy) z přistěhovalců jako tenhle film.

Klady: výtečně nasnímaná příroda, dobrá atmosféra, podivná hrdinka. Zápory: neobjasněný základní příběh (jen mírný odkaz na středoevropskou mytologii jeskyněk, které zaměňují své děti s dětmi lidskými), nevyjasněná zápletka s fotoaparátem, odbytý úvod a naprosto nejasný závěr.

Tak trochu pěna dní - celé to zhltnete na jednou či na dvakrát, skvěle se pobavíte, má to dobré herecké výkony... Ale když se vás za týden někdo zeptá, o čem to je, abyste se podívali znovu. (Totéž se mi stalo u 10 Reasons Why.)

Já vím, že vzhledem ke skoro dvěma hodinám filmu jsou ty dvě hvězdičky nespravedlivé. Ty jsou za tu poslední čtvrthodinu, kdy scénárista a režisér překlopil atmosféricky dokonalý psychothriller do té nejobyčejnější satanistické hovadnosti, doslovné, jakoby měl do kina přijít hroch.

Že vám to není blbé, takhle okatě zvyšovat rating evidentně blbého filmu.

Lidi, co jsou rodina, ale mluví spolu jako mimozemšťani, co našli knihu Anglické konverzace, oblíkli se do lidské kůže a hrají si na lidi. Kluk, který má nadpřirozené schopnosti a chce jeden život. A pak už jen úchylná nuda bez katarze.

Tenhle film v Rusku nezakázali proto, že si dělá srandu ze Stalina a ukazuje ho na koberci pochcaného. Zakázali ho proto, že přesně ukazuje, jak to v Rusku chodilo a chodí. Komické figurky vystrašených "následníků trůnu" víří po plátně v makabrózním tanci a za nimi zůstávají hromady nevinných mrtvých. Smlouvají se na drobných paktech, které porušují už v okamžiku jejich vyřčení - a přitom se zaklínají bojem proti frakcionalizmu. Vybíjejí se navzájem, proklínají své manželky, aby se jim za vteřinu vrhali s dojetím okolo krku. A nakonec svého soudruha odsoudí bez soudu, prostřelí mu hlavu, polijí ho benzínem a spálí na troud. A mezitím v chodbičkách a chodbách Kremlu rozstřílí na prášek jeho věrné. To je Rusko. A proto ten filmu Rusko nechce a nesmí vidět.

Scénář byl odevzdán již 15. 5. 1967, k natáčení však došlo až v roce 1989.