Přemek

Tragickou hrdinkou špionážního příběhu je mladá Češka, která uprchne s milencem do západního Německa, kde vykonává příkazy americké špionáže. Když má Američanům vydat českého odborníka v oboru radiolokačních zařízení, uvědomí si, že zrazuje vlast a rozhodne se k návratu do vlasti.

Televizní komedie Pavla Hanuše vychází ze zprávy italského večerníku „Corierre de la Serra“ z roku 1957. Ve městečku Castellano kdosi zhotovil ze skleněného demižónu model první sovětské družice a položil jej na pole poblíž lesa. Nalezení údajné družice způsobilo v městečku rozruch, byli zalarmováni hasiči, policie a vojenské úřady. Celé okolí tehdy zachvátila panika, a tak se autor žertu raději nepřihlásil. Hanuš tento námět zpracoval do komedie, v níž kralují důstojný a bojácný starosta (Felix le Breux), přitroublý a diktátorský strážmistr (Lubomír Lipský st.), chytrý a karbanumilovný farář (Miloš Kopecký), kacířský učitel (František Filipovský), bojovný lékárník (Josef Gruss), lakomý hostinský (Zdeněk Dítě) a jeho nepřívětivá žena (Věra Tichánková). Nechybí ani pohledná Lucie (Luba Skořepová) a mlčenlivý Antonio (Josef Kemr).

Dva taxikáři se ujmou malého pouličního zpěváčka, který by rád jel se svojí sestrou do Paříže. Rádi by mladému páru pomohli vydělat si peníze na cestu. Sestra Bessie se díky protekci od (jakéhosi) policisty stane tanečnicí v nočním lokálu. Mircha se snaží všemi možnými triky přilákat svému mecenáši zákazníky. Přítelův taxík nazve "Auto s radiem", skryje se v něm pod sedadlo a imituje svým hlasem všechny evropské vysílače. Podvod je ale odhalen. Jeden ze zákazníků ztratí ve voze peněženku a Mircha, který je podezřelý z krádeže, je předveden na policii. Chlapec tam předvede (policistům) svoje (imitační) představení, aby dokázal svoje vlohy. Získá tak svoje první skutečné angažmá, které přijme pouze za podmínky, že se bude moci stále zdržovat v blízkosti obou taxikářů.

Po porážce Napoleona u Waterloo se sejdou k noční večeři šéf policie Joseph Fouché a bývalý ministr zahraničí Talleyrand, aby se dohovořili na společném postupu při přijetí u Ludvíka XVIII. Bourbonského, nového vládce Francie. Ironický, vtipný, duchaplný a útočný dialog, který se rozvíjí v průběhu stejně rafinovaně připravené večeře, odkrývá charaktery obou protagonistů a jejich minulá tajemství.

Televizní výběr hudebních povídek z knihy Ilji Hurníka Trubači z Jericha.

Televizní přepis rozhlasové hry Ivana Klímy. Scénář a režie Tom Toelle. Produkce Hessischer Rundfunk (HR) v roce 1970. Premiéra 3. 10. 1970.
Pan Kliment (Günther Mack), jakýsi novodobý jedermann totalitního věku, je předvolán k úřednímu jednání. Když je po osmi hodinách čekání v nevytopené čekárně konečně vpuštěn do kanceláře, přivítá jej nenápadný, až žoviální úředník (Gert Westphal). Už od prvních minut rozhovoru však vychází najevo, že jejich rozhovor nebude dialogem dvou rovnoprávných lidí: úředník Klimentovi do očí lže, ba dokonce pro své lži přivolává další svědky (Veselý - Gernot Duda, Mádr - Hannes Kaetner), ). Když se konečně dostanou k jádru věci, vypadá to chvíli, že jde o špatný žert: Kliment si má vzít za manželku jistou Marcelu Lukasovou (Kornelia Boje). Tu ale Kliment sotva zná, teprve po chvíli si uvědomí, že jde o sousedku, které jednou pomohl s taškou. Má vlastní snoubenku, to však úředníka nezajímá, ten jej demagogicky obviňuje z nezodpovědnosti a nelidskosti...

Dvě k nerozeznání si podobné sestry, dva naprosto odlišné osudy. Zatímco jedna sklízí úspěchy u mužů a snadno získává jejich náklonnost, druhá žije v jejím stínu. Proč vlastně? Co se stane, když při vyjížďce po rozbouřeném moři zemře úspěšnější z nich? Zkusí druhá uloupit její život?
Film podle románové předlohy Karla J. Beneše "Uloupený život".

Dvě nevlastní sestry - jedna po těžké autohavárii zápasí o zrak, druhá je u ní na zdvořilostní návštěvě na nemocničním pokoji. Kdo u koho vlastně bude hledat jistotu?

Film na motivy divadelní hry Pavla Kohouta "Marie zápasí s anděly", inspirované životními osudy herečky Vlasty Chramostové.

Režisér Šikl ukazuje na osudech tří lidí pokřivenost období tzv. kultu osobnosti. V hledáčku jeho kamery je válečný letec anglické armády Josef Hubáček, režimní a netalentovaný malíř Čumpelík a interbrigadista Leopold Hoffman. Všechny komunistický režim nějakým způsobem poznamenal - některé zašlapal, zavřel či vynesl k výšinám. Jaké pocity zažívají dnes, v době oblevy režimu? Film byl do kin uveden až v roce 1968.

Tajemný zlověstný Wilse Dilling dostává šifrovanou zprávu. Mmá navštívit Queen Ann, mocného zločineckého šéfa. Po setkání je poslán do města Fallbrook, kde má počkat na další pokyny. Na kolečkové křeslo upoutaný Dilling je přes svůj handicap schopen spáchat dlouhou řadu zločinů, atmosféra malého městečka jej však náhle promění. Dobrou přítelkyni najde v bankéřově dceři Gertrudě Hadleyové, díky níž uvěří, že je možné začít nový život. Vývoj událostí však jeho předsevzetí zvrátí.

Kamera sleduje čtyřiadvacet hodin herečku Carmen Machi. Ta ztvárňuje ženu v domácnosti, žijící v Madridu počátku 21. století. Film zachycuje každý okamžik její běžné existence, od problémů v domácnosti až po problémy pracovní a sexuální.

Kmen indiánů pronásleduje bílého muže, kterého podezřívají z vraždy indiánské ženy.

Filmové zpracování balady Karla Jaromíra Erbena. Z filmu se dochovalo jen několik málo minut (scéna v márnici, krátký zlomek scény v pokoji milé o délce 110, 8 metru), přesto však působí na dobu svého vzniku velmi sugestivně.

Film o morální odpovědnosti vědců, kteří umožnili sestrojit atomovou bombu.

Pařížský Montmartre sužuje již několik měsíců vrah žen. Vždy po sobě zanechá mrtvolu neznásilněnou, s roztrhanými šaty. Komisař Maigret chce zbavit pařížské ženy strachu, a tak na vraha nachystá léčku. Ve smyčce důkazů a indicií se zachytí mladý dekoratér...

V parku je k vidění malý, smutný, snad i na smrt nemocný kos. Když však začnete poslouchat jeho srdceryvný příběh, může se vám ledacos přihodit.. Snímek získal v roce svého uvedení čestné uznání na mezinárodním filmovém festivalu ve Zlíně.

Animovaný film podle pohádky Aloise Mikulky - o chlapci, kterého chce ježibaba využít na pokusy.

Nezapomenutelných sedm dní (Seven Days to Remember) je unikátní filmový dokument, který byl natočen v průběhu okupačního týdne od 20. do 27. srpna 1968 kameramany tehdejšího Krátkého filmu Praha. Po vynucených "moskevských dohodách" bylo už nemožné dokončit film v tehdejším Československu. Natočený materiál byl proto tajně dopraven do Kanady a tam zpracován za pomoci přátel z National Film Board. Původní anglický komentář četl Jiří Voskovec.

Děj se odehrává v červnu 1968 v jedné jihomoravské vesnici. Základní spor je zprvu nicotný, jde o obecní studny. Nejvýhodnější je parcela 60, le tu chce od dědiců právě zemřelého majitele koupit občan Luža, jak se ukáže, vedoucí pravice ve vsi. Hlad po majetku a msta za združstevněnou půdu ho staví do opozice proti socialistickému zřízení, které ve hře reprezentují poctiví komunisté - předseda MNV, řídící učitel a velitel místní jednotky Pohraniční stráže. Spor o parcelu se stane sporem o charakter našeho zřízení. Luža dává dohromady opozici s vědomím, že se formuje v celém státě. V té době přicházejí na hranice dva narušitelé a jejich příběh se tragicky protne ve chvíli, kdy u Luži ve sklípku podepisuje místní opozice rezoluci a řídící učitel jim jde vysvětlit situaci. Konečně se vesničanům otevírají oči. Hra je plnokrevné politické drama.