Reklama

Reklama

Žena bez klavíra

(festivalový názov)
  • Česko Žena bez piana (festivalový názov) (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Kamera sleduje čtyřiadvacet hodin herečku Carmen Machi. Ta ztvárňuje ženu v domácnosti, žijící v Madridu počátku 21. století. Film zachycuje každý okamžik její běžné existence, od problémů v domácnosti až po problémy pracovní a sexuální. (Přemek)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (14)

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Žena sice bez piana, ale zato s kufrem. Hodně úsporný snímek (co do výrazu), s pomalým tempem, dlouhými záběry a statickou kamerou. Jinak jde o tragikomedii, která se zpočátku tváří jako skoro čistokrevné drama, avšak to se výrazně mění s nástupem (naprosto odzbrojujícího) Budaře. Pak se vážnější a vtipnější místa střídají. Jinak je to ale v podstatně smutný příběh, ženě se všechno symbolicky zavírá, jeví jako nedostupné (stejně jako lidé) a mění se to (na určitou dobu) jen díky její mini-vzpouře. Rutina, šeď a návrat k „normálu“ na sebe ovšem dlouho čekat nenechají. Závěr mi přišel jako vhodně ukončení, i když já osobně bych to "střihl" u při záběru (na rovněž symbolický) obraz. Silné 4*. „Já jsem Radek. Ale můžeš mi říkat Roberto.“ ()

Rejže 

všetky recenzie používateľa

Pane bože, to byla škatule... ano, já chápu, herečka nemusí být přenádherné stvoření, ale tohle byla kanimůra s parukou. Nejvtipnější byla scéna, kdy Budař "jako" upadne a válí sudy po kočičích hlavách směrem do kamery... to byl v kině opravdu zážitek, že jsem si nebyla jistá, zda to mám brát vážně. Dvě zvězdičky, protože to není odpad, ale ta ženská je opravdu - bez piána. ()

Reklama

rikitiki 

všetky recenzie používateľa

Festivalové publikum je zvláštní, řekla bych víc natěšené, nažhavené a proto možná lépe přijímající nadělení, které se na ně hrne z filmového plátna. Stržena podobně naladěným publikem jsem se párkrát i zasmála, proto dávám nekritické tři hvězdičky. ____ Budař v roli polského opraváře je naprosto výstižně obsažený a líbila se mi i až dokumentární syrovost charakterů a situací. To je ale zároveň i velkou slabinou filmu, protože zobrazuje běžné a fádní situace, které by mohl zachytit dokument, a nic moc k nim nepřidává. Dlouhé záběry na noční procházku vysloveně hnusnými částmi Madridu byly k nepřežití. Kamera často zůstává vždy trochu za dějem, patrně tím chce naznačit neuchopitelnost jakéhokoliv příběhu v celku a zároveň množství dalších příběhů kolem nás, které nikdy neuvidíme celé. ___ Shrnuto: nedoporučuji jinak, než jen na festivalové přehlídky, kde jste rádi, když seženete volné místo. /28. 3. 2011/ ()

Ydiot 

všetky recenzie používateľa

Celkem chápu, že tohle je film, nad nímž se budou ošklíbat i ostřílení festivaloví návštěvníci. Je totiž nedramatický, nic nevysvětluje, téměř neobsahuje humor, herecké výkony jsou realistické zejména ve zdánlivé podivnosti postav a film není ani vizuálně nijak zvlášť působivý. Navíc si všichni nabalí na Jana Budaře všechny jeho předchozí filmové role. Navzdory tomu byl tenhle naprosto nenápadný snímek mým největším filmovým zážitkem LFŠ 2014. Žena bez piana byla jediným filmem, u něhož mi na LFŠ běhal mráz po zádech a který mě na konci skutečně dojal. Příběh padesátileté ženy, která se na základě zdánlivě malicherného popudu rozhodne opustit svého manžela, bezcílně bloudí nočním Madridem, setká se s podivínským gastarbeiterem, s nímž téměř mlčky posedává po nočních barech, neustále a marně se někam snaží dovolat mobilem a nakonec jen náhoda rozhodne o tom, že se vrátí zpět domů, mi trochu připomněl filmy Akiho Kaurismäkiho. Málomluvné postavy svým chováním i tím, co říkají, neodhalují mnoho z tušené bouře emocí, která v nich probíhá. Snad právě rozpor mezi melancholickým klidem obou protagonistů a jejich chováním, které naprosto mění směřování jejich životů, ve mně zarezonoval. Důvody k našim zásadním životním rozhodnutím totiž někdy mohou být velmi těžko zformulovatelné; stejně těžko zformulovatelné jako důvod, proč film Žena bez piana považuji za skvělý film pro každého, kdo měl někdy (třeba prchavý) pocit, že je vězněm vlastního života. ()

Toj 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý příklad filmu, který disponuje určitými prvky klasického artového filmu a snad i charakteristické znaky různých evropských tvůrců, ale divák tomu příliš nevěří.. Film jse velmi pomalý, pseudopoetický a vlastně vypovídá o určité vnitřní krizi a úniku z každodenosti.. A přitom to působí jako klišé... A člověk vidí jaku Budař říká datum, kdy naposledy jedl tento druh pokrmu a říká si: "to je TEN prvek, co do podobného filmu přece patří"... Dobrým film nedělá pouze tempo, téma vyprahlosti a komická postava cizince, který vyprahlost naplňuje. Je to i o něčem jiném.... Těžko lze popsat v čem je tento film špatný, zdá se být natočený podle nezávislácké šablony a chybí mu duše... snad se rozpadá a nic nového neříká, ničím nezaujme, nic nezpůsobí, jenom prostě existuje... ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (2)

  • Javier Rebollo získal Striebornú mušľu za réžiu na MFF v San Sebastiane 2009. [Zdroj: Artfilm] (imro)
  • Do role svérázného Radka byl obsazen český herec a hudebník Jan Budař. [Zdroj: MFF Karlovy Vary] (POMO)

Reklama

Reklama