VanBradley89

Težký zklamání aneb chceme mít svůj vesmír, ale nemáme čas na spoustu filmů, tak to zmákneme za 152 minut. A pak sedíte v kině a je to jako přepínat mezi programy. Scény přichází a odchází a nic nezanechávají. Konečně dojde na slibovaný souboj a.... COŽE? To je jako všechno? Kdo by asi vyhrál? Uděláme plichtu? Ok, ale jak? No, co třeba nějak úplně dementně? Splněno. Lois Lane a Lex Luthor se spolu dělí o cenu zbytečnosti a nezajímavosti. Jedna jediná povedená hláška na celý film je taky dost málo. Nebudu dál nadávat. Řeknu jen, jestli mě, kdy zajímala Justice League, tak teď už ne. Nakonec ještě těch pár plusů. Affleckova Batmana je pro takovou sračku škoda. Snad jeho solo bude lepší. Irons jako Alfred. A Wonder Woman by samostatně taky nemusela být zlá.

Možná by hodnocení nebylo tak hrozné, kdybych viděl více než 32 minut. Ale po pronuděné půlhodině nebyla síla, která by mě přinutila pokračovat dál. Což je divné, protože ohlasy se vesměs shodují, že je to kvalitativně na úrovni jedničky, kterou jsem si docela užil.

Vidět to před 20-ti lety tak se asi udělám. Dneska jsem měl spíš tendenci si něco udělat. Jsou filmy, které ani po letech nezestárnou a pak jsou filmy, které mají zůstat ve své době. Pár momentů to mělo, ale nebylo jich tolik, abych dal alespon tři. PS: Nejlepší byl dabing o který se postaralo všehovšudy asi 7 lidí.

On ten Steven hraje celou kariéru jednu a tu samou postavu. Neskutečný bourák, který má všechno a všechny na háku a každýho zmlátí. Ze začátku mu to šlo i věřit dneska už působí směšně. Co se týče jeho debutu. Pokud se tam nestřílí nebo není rvačka tak je to o ničem. Do roku 97. mám jeho filmy rád ( nostalgie ) ale tenhle jeho první mě nebavil.

Costner+baseball+ oblíbený Raimi ( poněkud netypický oproti zbylé tvorbě) = nemá cenu dělat hrdinu na konci jsem si pobrečel.

Thomas Jensen je zpět a opět je to neskutečná šílenost. Není to tak skvělý jako Jablka, ale i tak další super počin tohohle bláznivého dána.

Neskutečně neskutečný Tim Curry. Neskutečně roztomilá a sexy Susan Sarandon. Neskutečně úchylná záležitost plná výborných písní. Pokud se zdá, že slovo neskutečně opakuji moc často, je to dáno tím, že to co jsem měl možnost vidět na mě neskutečně zapůsobilo svojí odvahou a jinakostí. Pokud řeknu, že je to nejlepší muzikál jaký jsem, kdy viděl, co to ze mě dělá? :-)

Nesebralo mě to takovou silou jako Django a Pancharti, takže prvotní dojem je o něco slabší. Uvidíme jestli to změní druhá projekce, kterou už ale absolvuji jen z pohodlí domova. Tři hodiny v kině byli na můj zadek trochu moc.

Zase takoví nářez to není. Spíš jsem měl pocit, že sleduju epizodu IV z lepšíma efektama. Nové postavy zapadli parádně a bude zajímavé sledovat je v dalších dílech. A stará parta? Pokaždé, když se někdo z nich objevil poprvé v záběru měl jsem velice příjemné mrazení v zádech. Takže film je fajn, i když jsem očekával něco jiného, něco bombastičtějšího a trošku originálnějšího. Ale i tak je to to nejlepší co sága představila od roku 1980.

Obyčejná buddy kriminálka, ozvláštněná mimozemšťany. Ale má to několik fajn momentů, takže to k úplnému zatracení není.