smeeky

"To je na filmu to nejkrásnější: z každého se stane voyeur." David Lynch

Tenhle film zbořil veškerý mý představy o konvencích filmového zabíjení.

Pokud na film jdete s očekáváním, že Vám bude naservírována přelomová podívaná, pravděpodobně jste debil. Pokud neočekávátě vůbec nic, překvapivě Vám bude odměnou celkem dobře koukatelné Béčko.

"Krása je vždy bizarní..."

Velice inspirativní a kurevsky dobře natočené! Tleskám a tiše závidím...

"Tak to dopadne, všichni budou, vole, sedět před počítačema, vole, a budou buzerovat celej svět. A kdo bude pracovat? Kurva!"

Film natolik hrozný, že ho buď po pár minutách vypínáte a nebo si ho zamilujete. Já jsem, promiň mami, ten druhej případ. Oplzlost, nechutnost, příšerná kamera, uřvané dialogy, samotná Divine… je toho tolik špatného v jednom balení a přesto je to svým způsobem hezké. Těžko to vysvětlit. Z matematického hlediska to může být tím, že mínus a mínus dává dohromady plus, z morálního hlediska to může být tím, že jsem uvnitř zkažená bytost prahnoucí po hnusu a nevkusu. Tak či tak, Waters mě dostal!

Mohl to být skvělý film a mrzí mě, že se to nepovedlo. Já chtěl vidět film, ze kterýho bych si sedl na prdel, protože punkovej film si nic jinýho ani nezaslouží.

Až se sám divím, jak mě film nadchnul. Možná to má na svědomí fakt, že jsem ho sledoval v němčině a s anglickými titulky, a tak jsem měl na konci radost, že jsem to pochopil i bez špetky jazyka českého. Nebo jsem to možná nepochopil vůbec. Každopádně jde o pohodovou komedii, která v sobě však nese i nějakou tu hloubku. Člověk po shlédnutí zatouží, alespoň na chvíli, patřit do nějaké takové Soul kitchen, jelikož jde o místo s neuvěřitelnou atmosférou…

Těžko se k něčemu takovému vyjadřovat. Troška není oskarový režisér a nikdy jím nebude, to víme všichni. Letní komedie Zdeňka Trošky NENÍ úsměvnou komedií ze života současné jihočeské vesnice Babovřesky, jak chybně hlásá distributor. Jde o upocenou lepenici nehorázně za vlasy přitažených „příběhů ze života“, která postrádá sebemenší špetku vkusu a navíc trvá přes dvě hodiny, které jsem protrpěl jako zvíře (za to si však můžu sám, respektive moje zvědavost, ze sálu jsem mohl odejít kdykoliv). Nicméně, jak by řekl klasik: „Ono si to svého diváka najde.“ V naší republice žijí lidé, a podle návštěvnosti snímku jich není vůbec málo, kteří nechápou film jako druh umění a ani ho tak chápat nechtějí. Prostě si jen v Blesku přečetli o tom, že v kinech na ně čeká spousta legrace a tak vyrazili a to i přesto, že se jim takový lístek do multikina zdá kurevsky drahej. Z kin pak odcházejí s blaženým výrazem ve tváři a já jim to nemám za zlé. Naopak je obdivuji, že jsou za takový kus hovna, ochotni zaplatit, zatímco spousta z nás, kteří si myslíme, bůhvíjak filmu nerozumíme, sedíme na zadcích doma a filmy potupně stahujeme. Kéž by takové davy lidí chodily i na kvalitní díla, protože takto dostáváme od filmových neznabohů, chtě nechtě, na prdel.