Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Rozprávka
  • Rodinný
  • Dokumentárny

Recenzie (27)

plagát

Hop nebo trop (2004) (seriál) 

Takových specifických seriálů dnes příliš k vidění není, a tím je právě tento ještě vzácnější. Nejedná se o nějaké veleumělecké dílo, ale pobaví, neurazí a člověk u něj ten čas rád stráví. Opravdu hodně mě zde zaujala hudba, která pokaždé dokonale vystihla atmosféru. Z herců byla nejlepší Ivana Chýlková, které to s Romanem Zachem opravdu klapalo a fakt jsem jim věřila to, co hráli. Naopak Ondřej Vetchý mi zde přišel jako postava docela zbytečný a nesympatický, což samozřejmě nelze dávat za vinu herci. A energie? Tak té tu občas bylo až až!

plagát

Marley a ja (2008) 

Výborný film, který si těch 80% zaslouží. Zpočátku jsem se obávala, jelikož mi to přišlo jako typická komerční komedie bez příběhu, bez duše, ale jak film postupoval dál, nabyla jsem jiného dojmu. Skvěle se zde skloubily komické prvky s těmi dramatickými, všechno to do sebe pasovalo, člověk se nenudil, nedíval se na hodiny, kdy už to skončí. Hlavním postavám, tedy Owenu Wilsonovi a Jennifer Aniston, jsem vše skutečně věřila. A konec byl opravdu hodně emotivní. Jedná se rozhodně o milé překvapení.

plagát

Arthur zachráni Vianoce (2011) 

Zpočátku jsem se obávala, že takový styl humoru nebude to pravé do takového filmu, nicméně po chvíli jsem změnila názor. Film je vzhledem k ostatním moderně laděným vánočním animovaným snímkům povedený, i když věřím, že jej ocení a pobaví se u něj spíše děti. Co mi zde příliš nevyhovovalo byla místy až přehnaná divokost a dynamičnost některých scén a občas i ten humor. Všechno to ale nakonec do sebe tak hezky zapadlo, že jsem nezaregistrovala zřejmě nic, co by kazilo celkový dojem z filmu. A mimochodem, vyvrcholení příběhu je opravdu vyvedené a pro citlivější povahy i dojemné.

plagát

Šťastný smoliar (2012) (TV film) 

Tak toto se Jiřímu Strachovi opravdu povedlo! Výborným kumštem bylo obsadit Ivana Trojana do role světem protřelého lháře s původně zvláštním "jménem" Kdokoli, kterou ztvárnil tak báječně, a která mu byla psána snad přímo na tělo. Bez něj by tomu prostě něco chybělo. A s Filipem Cílem jim to opravdu klapalo. V této pohádce do sebe vše dokonale pasuje a nenapadá mě nic podstatného, co bych ji mohla vytknout.

plagát

O dvanástich mesiačikoch (2012) (TV film) 

Pohádka se mi líbila a podle mého patří mezi nejlepší, co byly v posledních letech natočeny (rozhodně ji nelze srovnávat s československou pohádkovou tvorbou). Musím ovšem uznat, že jí "něco" chybělo, něco, díky čemuž by se vyšplhala kvalitou ještě výše než mezi průměrné nové pohádky. Byla jsem ráda za výběr herců, a to jak Marušky a Karla, tak dvanácti měsíčků. Co se týče hereckých výkonů dvou hlavních záporných postav, myslím, že Veronika Žilková jako macecha mohla být přece jen trochu více zlá a mrcha a Ivana Korolová zase často přehrávala. Mírně mě zklamal způsob natočení jejich potrestání, podle mě by se to dalo určitě natočit lépe. Oproti tomu Marie Majkusová, která hrála Marušku, mi přišla, jako by jí role byla psána přímo na tělo. Velice mě potěšilo, že se děj odehrává v zimě, je zde k vidění krásná zimní krajina, sníh a kouzla. A to všechno patří k Vánocům.

plagát

Sicko (2007) 

Dokument poukazující na to, jak fungují americké zdravotní pojišťovny, které den za dnem bohatnou z lidských nemocí a doslova se lidem vysmívají. Jsou zde zařazeny občas až šokující zpovědi lidí, kterým se ani nechce věřit, že by něco takového bylo v dnešní době vůbec možné. Jen je škoda, že je Michael Moore občas až příliš jednostranný.

plagát

1984 (1984) 

Dílo 1984 George Orwella patří mezi (podle mého názoru) nejlepší knihy, které byly kdy napsány. To, co chce Strana, je to správné. Mění se historie i lidé, lže se, ničí se, nežije se. Co je jednou tak, bude podruhé úplně jinak. K filmu jsem přistupovala opatrně, jelikož jsem si nedokázala úplně představit, jak by bylo možné tu jedinečnou atmosféru, jakou vystihl George Orwell, přenést na filmové plátno, a ještě aby byla tak věrohodná, tak unášející, tak deprimující a depresivní, zkrátka tak specifická, jako byla v knize. Musím uznat, že filmové zpracování se docela povedlo. Sice je film dějově ořezaný, ale i přesto má určitou ucelenou formu, skvělou atmosféru a výborného hlavního hrdinu. Bohužel se ale obávám, že pro nezasvěceného diváka je zde těžší zorientovat se, najít někdy souvislosti, proč, kdy, co a jak. Pouhý divák nezná pravidla světa, v němž se děj odehrává, kdežto čtenář a divák v jedné osobě je zná a je tedy napřed.

plagát

Mechanik (2004) 

Ze subjektivního hlediska mě film nijak zvlášť nezaujal, nicméně objektivně musím uznat, že se jedná o výborné dílo se skvěle vykreslenou atmosférou a až neuvěřitelně výborným hlavním hrdinou. A takových filmů je tu docela málo. Christian Bale je blázen, a právě díky němu se přikláním ke čtyřhvězdičkovému hodnocení. Je to neskutečně (skoro až nadlidsky) obětavý herec, který se se svojí rolí ztotožnil až do takové míry, že jsem si kolikrát říkala, zda je něco takového vůbec možné. Je dobré si schválně položit otázku, kolik herců by se odhodlalo zhubnout (a tedy tělesně takřka zohavit) kvůli filmové roli až na hranici svých lidských možností. K tomu všemu přibyla ta ponurá až depresivní atmosféra, ale i hudba, a tak vznikl film, který jsem viděla poprvé a zřejmě naposledy, jelikož taková dávka depresivity a ponuré atmosféry není nic pro mě.

plagát

Hudební masakry (2013) (relácia) 

Myšlenka je výborná, provedení o něco horší. Kdyby Hudební masakry zůstaly pouze ve formě blogu, bylo by to lepší. Zpočátku mě nadchly, nyní se mi ale zdá, že se občas pokouší vařit z vody, za každou cenu se snaží vyhledávat senzační propadáky (leckdy ty jejich "propadáky" ale zas takovými propadáky nejsou). A míchat do seriózního pořadu o hudbě politiku? To dělají vesměs pouze Češi. A z těchto důvodů se mi zdá, že tento pořad svoji kvalitou klesá dost dolů. Uvidíme, co přinese dále.

plagát

O kapitalizme s láskou (2009) 

Upozornění na téma hrozby (nejen amerického) kapitalismu by si zasloužilo 100%, zpracování by bylo tak na 70%. O těchto věcech se dnes příliš nemluví, lidé v Česku o tom příliš neví, proto takovéto dokumenty jsou vzácné!