O dvanástich mesiačikoch

Dvanáct měsíčků coby tradičního pohádkový příběh (dobro vs. zlo) v sobě mísí líbivé exteriéry - ať už šlo o zasněžený Rožnov či (uměle vytvořené) sídlo Měsíčků - s (na můj vkus) rozpačitým hereckým obsazením. Macecha s Květuli(-li-)nkou byly hezky na ránu lopatou přes hlavu, zároveň byl ústřední pár Maruška-Karel takový nemastný neslaný. Chvílemi to zachraňovali někteří z Měsíčků, když teda zrovna nekouzlili, neházeli loknami atd., a mile očarovaný Nosek. V rámci vánočních pohádek se však ale stále jedná o jeden z těch povedenějších kousků. (24.12.2021)

Velmi slušné triky, kamera a využití krajiny. Avšak herecky trapné přehrávání, příběh snad až nepohádkový, inspirace u Mrazíka nebo Tří oříšků pro Popelku (včetně jízdy na saních) či Krakonoše a lyžníků (ski) přespříliš zjevná, všechny stereotypy, na které si vzpomeneme, skoro žádný humor (to trapné přehrávání Žilkové se za humor nedá považovat), to vše filmu ubírá na jakékoliv zajímavosti. Jo, a to české Stonehendge, wtf? Na druhou stranu nutno říct, že scénář drží dobře pohromadě, nejsou zde logické nesmysly, měsíčkové jsou fajn bodří dědové se smyslem pro fair play a legraci, a sem tam se díky nim (Pavel Kříž rulezz) skutečně objeví i solidní vtip. Takže mírný, ale vskutku jen mírný nadprůměr. (25.12.2012)

V roku 2012 sa český režisér a scenárista Karel Janák nechal inšpirovať rozprávkami Boženy Němcovej a Pavla Dobšinského a natočil variáciu na príbeh "O dvanástich mesiačikoch". Na to, že je to spracované len vo forme televízneho filmu sa jedná o veľmi podarené dielo. Pre mňa to bolo príjemné prekvapenie. Svižne to odsýpa, jemné dejové úpravy tomu pomohli. Dobre vybraté lokácie a nádherné kostímy. Herci to zvládli. A páčilo sa mi aj zobrazenie mysteriózneho kruhu dvanástich mesiačikov, ktorým predsedá mrzutý december, ktorého stvárnil Radoslav Brzobohatý. Bola to jeho posledná filmová úloha. Tento titul som videl v období vianočných sviatkov, takže moje vysoké hodnotenie je silne ovplyvnené kúzelnou atmosférou Vianoc. **** (27.12.2023)

Pohádka o Dvanácti měsíčcích v psané podobě nepatří k mým oblíbeným. Svého času mě příjemně překvapila ruská hraná verze, modernizovaná česká příjemně překvapila též. Maruška je sympatická, lokace natáčení krásné, dvanáct měsíčků je skvělá banda, miluju leden, pro jeho upřímnou lásku k bílému králíkovi (ano, byl kouzelný, když takhle zaboříte nos do jeho srsti...), miluju prosinec, který by ve mně s nevrlostí našel svého mistra a miluju apríl pro jeho vlídně škodolibé vtipy. Vykrádačka zejména Tří oříšků, jistě. Nelogičnosti? Brutální! Proč se z hloupé, sobecké a poťouchle skrytě agresivní Květy stala hysterická psychopatka, když ani před tím se nekrotila v projevech? Proč byli v té vsi vyšinutí všichni? Proč ty paruky a zmalování holek jak v Mrazíkovi? Na druhou stranu, dobrá hudba, výborné scény u měsíčků a pak taky kouzelný králík. V porovnání s mnohou z nových pohádek jen lituju, že těch měsíců není mnohem víc. (22.12.2013)

Sníh, starosvětská nálada, milý příběh. A velmi dobří herci (třebaže je ústřední dvojice mírně nevýrazná, leccos vynahradí zlá macecha Veronika Žilková a její hýčkaná dcera Ivana Korolová). Tvůrci sice vykrádají, kde mohou, a scénář nijak nepřekvapí, celkově to ovšem i přes absenci nabízejících se (dalších) motivů docela ladí. Bohatý navrátilec z ciziny se stává lovnou zvěří pro všechny vdavekchtivé dívky z vesnice, on však raději vymyslí trojici nesplnitelných úkolů, aby se veselce vyhnul, zatímco se ovšem zamilovává do půvabné Marušky. Na pohádkové klasiky to pochopitelně nemá, ale za mě rozhodně lepší Karel Janák. (28.12.2018)