Karlos80

Známější spíše pod americkým názvem "Massacre in the Black Forest" nebo-li "Masakr v Černém lese" nebo ještě přesněji podle historie "Bitva v Teutoburském lese". Ohromná bitva, která se odehrála v roce 9 n. l. mezi římskými vojsky (za vlády císaře Augusta) a čtyřmi germánskými kmeny vedenými náčelníkem Cherusků Arminiem (toho zde hrál herec Hans von Barsody). Bitva to byla hned ta první na začátku, podle historie to byla opravdu krvavá bitka mezi desítkami tisíců mužů, zde ale v jakémsi rychlé sledu jsme ji viděli asi necelých pět minut a to mezi pár muži. Byl to masakr, jedna z nejkrvavějších římských porážek, vojevůdce Germánů Arminius se svými kumpány tu zmasakrovali 3 římské legie, 6 kohort a 3 jezdecké oddíly! Padl zde i Publius Varus, římský velitel, který ale ve filmu jako historická postava nehrál! Zpět ale k filmu. Mnoho toho zde k vidění vážně není, film je hodně upovídaný, místy trochu romantický, někomu nemusí vyhovovat nepřitažlivé, omšelé a uplakané záběry na vesměs promáčenou a chladnou přírodu. Hudba byla chytlavá, výprava slabší, z herců nikdo nevybočoval, přesněji žádná charakteristická postava, na kterou byste nezapomněli. Nebýt pak nakonec té celkem povedené finální bitvy (druhá v pořadí), mimochodem Římané zde přišli se skvělou strategií, tak by to dopadlo z mého pohledu ještě hůř. Film mi v něčem hodně připomínal americký velkofilm "Pád říše Římské".

Podobná přiblblina, akorát tak na tahání peněz z blbejch lidí, podobně jako "Volejte věštce". Opad! už jen za ten název, pořad pro nemyslící exoty:-)

Ano, tak tohleto se povedlo, to by se mi zaručeně líbilo i jako malému a to jsem to nikdy předtím neviděl! Pěkná animace a inteligentní rozprávka, smysluplný dobrodružný příběh o dvou malých ztracených tučňácích, prostě roztomilá pohádka téměř pro celou rodinu. Film ukazuje tu dobrou ale i stihnou stránku ze světa lidí. Přátelství, láska to vše je tu zastoupeno..V té době tedy v 80' letech se ještě točily pravé ale hlavně kvalitní celovečerní animované filmy. Sovětsko-japonský film, stará dobrá škola, která u mě sklidila velké uznání za 4*.

1. díl 5/5* : Známa i málo známa fakta vcucnutá jednotlivě jen do pouhopouhých padesáti minutek, škoda.. "Sedm epoch rocku" je převážně o britských kapelách, proto by nebylo na škodu, natočit něco podobného i o těch amerických, aby si divák udělal obrázek i z druhé strany, amerických kapel bylo také dost..Trochu mě však štve opomenutí Jimiho Hendrixe (v officiání verzi od BBC samozřejmě nechybí a jsou zde samozřejmě i Beatles http://www.bbc.co.uk/music/sevenages/programmes/the-birth-of-rock/ i celý seznam skladeb, kde zas ale chybí Animals a Kinks, no prostě blázinec) jako toho, který měl přijít po WHO a Cream, dobít ameriku a zasadit tak definitivní klín, mezi tyto dvě hudební velmoci. Na druhé straně ale opomenout takovou kapelu jako Doors (nejspíš tím, že dokument je zaměřen převážně na british rock) to je pomalu hrdelní zločin..Uvidíme dál. 2. díl 5/5*. Posluchači zas o něco bližší (už to nebyla zas taková hudební prehistorie, tedy jak pro koho). Byli tam oblíbení Floydi se Sydem, Velveti s Calem a s úžasnou Nico (škoda, že zde nic neřekla), David Bowie, Roxy Music a Peter Gabriel s Genesis. Díl byl zaměřen na artrock (viz. jeho odnože a původ v dalších stylech jako jazzrock, klasická hudba, progresivní rock, psychedelic rock, avantgarda apod.) a jeho kulturní pozadí v 60. a 70. letech, nicméně úplně všichni tento specifický žánr tak přesně nedefinovali. Přesně tedy jen Roxy Music s Brianem Ferrym a Genesis s Peterem Gabrielem. Zajímavé však bylo, že to byl vlastně všechno takový velký propletenec, podle dokumentu a výpovědí jednotlivých protagonistů to začali Floydi v Británii (divák zde mohl slyšet první dva jejich úžasné psychedelické songy a dozvěděl se i něco málo o postupném psychickém rozpadu osobnosti Syda Barretta vyjádřeném ve značně nesourodé písničce "Jugband Blues“), na druhé straně ještě více experimentální a hlavně avantgardní Velveti a od nich to šlo dál, postupně tyto dvě skupiny ovlivňovaly další a další, přicházely s různými novými styly, kterými se chtěli odlišit od ostatních. Opět zde však platilo to co u prvního dílů, dokument měl jen pouhopouhých padesát minutek, opět spíše kapely z V.B., ale i tak mi zde chyběly z těch známých třeba Nice, ELP, Yes, Van der Graaf Generator, Soft Machine nebo King Crimson a plno dalších známých i méně známých kapel a interpretů. 3. díl 3/5* : Věnovaný Punku šel tak trochu mimo mě, omlouvám se ale Punk jsem nikdy moc nemusel, ani jej moc dobře nechápal. Jeho ideový směr, postoje, módní styl atd, nic mi to niky neříkalo. Jak je všeobecně známo z chytrých encyklopedií (ještě že je máme) tak za první skutečnou punkovou kapelu byly považovány Ramones, kteří vznikli už v roce 1974 a svou první desku vydali už v roce 76' tedy o rok dříve než asi nejznámější a nejvýznamnější kapela z této oblasti Sex Pistols. Největší rozmach, pak samozřejmě přišel, právě v tomto roce. Byly tu Television, Damned, Clash, Buzzcocks, všechno kapely z té první nejvýznamnější vlny. Avšak, i Punk měl své základy hluboko v šedesátých letech, přesněji se jím označuje hudba, která se podílela na vývoji punku jako Protopunk-Pre Punk (68-76), a mezi jednotlivé žánry-subžánry patřil garážový rock, rockabilly, avantgarda, či glam rock. Proto se za nejslavnější praotce dají považovat např. už Iggy Pop & The Stooges, Velveti, New York Dolls, MC5, Pretty Things, Pink Fairies, Deviants, Seeds,13th Floor Elevators, Electric Prunes, Flamin' Groovies, Silver Apples, Other Half, Sonics, Blues Magoos, Count Five atd. Všecko vesměs zajímavé kapelky (které můžu více, než samotní ortodoxní představitelé samotného punku), ale stále jen malá kapka v moři. Najdou se tedy i kapely které z této oblasti můžu, dodnes to jsou Stogges a jejich první tři desky z interpretů si dám kdykoliv, bez problému Patti Smith a její první desku Horses a skladbu Gloria. Viděno necelých 30 minut, k formě však stále platí totéž co u prvních dvou dílů. Hodnoceno tentokrát pouze průměrně. 4. díl 4/5* : Heavy metal jeden z nejtvrdších hudebních stylů jaký kdy vznikl. Hlučné kytary, charakteristické kytarové riffy, kovově znějící baskytara a úderné tempo bicích..Hevy metal jsem sám osobně mohl do roku 75', pak z příchodem Nové generace kapel už to pro mě přestalo bejt nějak zajímavý. I zde platí to co v předešlých dílech. Vidíme tu skupiny jako Black Sabbath, Deep Purple (obě jedni z průkopníků), dále např. Judast Pries, Iron Maiden, Metallicu, nebo Glam-metalový Mötley Crüe. Mnoho jiných je zde opomenuto z novějších kapel např AC/DC, Van Halen, G'n'R, Thin Lizzy, Motörhead, Kiss, Rainbow, Alice Cooper.. Z těch starých např. Blue Cheer ( jejich album z roku 68') Vincebus Eruptum (1-2 roky např. před slavnými Zeppelíny aj), je mnohými odborníky, považováno vůbec za první Heavy nebo Hard rockovou nahrávku..V té době tedy něco kolem roku 68' se začal utvářet tento charakteristický těžkotonážní zvuk! Kinks (v písni You Really Got Me 64'!) do té doby nevídaný nový kytarový zvuk založený na nových zesilovačích se zpětnou vazbou, Stouni, Pretty Things, Yardbirds, Cream nebo Jimi Hendrix Experience, všechno blues rock, míchnutý psychedelií, daly Heavy metalu podstatu, která ovlivnila celý budoucí žánr. Dále to byly např Iron Butterfly (jejich druhá deska a sedmnáctiminutová stejnojmenná pecka), Steppenwolf (vůbec první zmínka o Heavy metalu, v písni "Born To Be Wild"), Jeff Beck Group (neskutečná skupina, založená na perfektních ostrých a přímočarých kytarových riffech) Grand Funk Railroad (inspirace kapelou Cream), Mountain (opět inspirace Cream), Dust (dnes už čistě sběratelská záležitost, pouze dvě desky), Blue Öyster Cult atd.. Nevím proč, ale nedostalo se zde na např. na supeskupinu "LED ZEPPELIN" (což je skoro hrdelní zločin, vynechat tihle průkopníky, alespoň z těch známých a úspěšných kapel). Ostatně mělo by se na ní dostat až v pátém díle, pojmenovaném "We Are Champions" (Stadium rock 1965-1993) Heavy Metal jako specifický hudební styl měl tedy svoje kořeny v šedesátých letech, sám vycházel z Hard rocku nebo Blues rocku, jeho podstyly byly rovněž zajímavé..Třeba takový Trash Metal (ještě tvrdší odnož pomyslného metalu), jehož vznikem a s příchodem skupin jako Metallica nebo Slayer se zas tato pomyslná hranice posunula o kousek dál a posunuje se stále. V tomto díle se dozvíme opět plno zajímavých, pro někoho možná úplně nových informací..Tak např. jaký to byl blázen ten Ozzy, něco ze soukromí slavných kytaristů, něco o nahrávce Smoke On The Water atd. 5.díl : Neviděno-bez hodnocení.. 6 díl 4/5* : hlavně Nirvana a REM (které uznávám dodnes) a všeobecne známá fakta ale s tou smrtí Curta o možná bylo trochu jinak. Strokes jediná kapela, takříkajíc hrající po staru, ano té moc fandím, jejich image a koncerty jsou naprosto úžasné..7. díl 2/5* : Viděna jen malá část, mě ale bohužel, jako milovníkovi především 60' a 70' let až na vyjímky novodobá hudba naprosto nic neříká..Svého času jsem poslouchal Oasis, věrní odkazu Beatles, především pak Johna Lenonna ale už měto také přešlo. Ano být světoví za každou cenu, hlavně v extrémnosti a skandálech, rachotu kde není slyšet ani vlastní text apod..Ale je to ta cesta...? Jako kocept po velkém očekávání a celkem solidním rozjezdu i přes opomenutí, některých významných kapel a interpetů nakonec jen "PRŮMĚR". To co šlo tady u nás, byl zřejmě jen zlomek z jinak skvělého BBC dokumentu.

Ač jsem velký hudební ale z části i filmový anoušek Johna, Yoko jsem nikdy moc nemusel, tak těhletěch surrealistických avantgardních experimentů, bych se jednou pro vždy chtěl vyvarovat ale dost dobře mi to zatím nejde..:-) Andy Warhol a Salvator Dalí možná zajásali já jsem tohle umění v tomto podání nepochopil..Po pěti minuách utrpení a nudy, jsem to musil stopnout..

Perfektní atmosféra, hudba jak z Marsu, ranný Pink Floyd ještě se Sydem, halucinogení LSD TRIP opus "Interstellar Overdrive" a Nick's Boogie. Prostě zážitek! Mám to na dývku, stopáž asi 60 minut, kde jsou navíc nějaké ty rozhovory, např. s Mickem Jaggerem a studiové záběry. Part 1: http://www.youtube.com/watch?v=-fCk1JCVKXA&feature=related , Part 2: http://www.youtube.com/watch?v=thx_LoMz8mU&feature=related , Part 3: http://www.youtube.com/watch?v=dc6zC6hD24Y&feature=related

Sotva průměrné nízkoropočtové dobrodružné sci-fi béčko alespoň z mého nijak nezaujatého pohledu. Efekty (alá Godzilla) na rok 78' nejsou tak oslňující a zdrcující, pokud měli navodit hrůzostrašný dojem, tak působily místy spíš směšně, chápu ale že v patnácti má člověk na celou věc jiný názor. Nejlepší ze všech příšerek byla asi ta obrovská chobotnice, která celkem ještě celkem ušla. Příběh špatný nebyl, ale to bylo asi tak všecko, po geologické stránce naprostý blábol (ale sci-fi je scifi), celkově však, abych to shrnul, místy nezáživná, mdlá ale i tak trochu, bez patřičného náboje uspěchaná nuda. Tu ženskou roli, podle mě nadbytečnou, jsem nějak nepochopil k čemu tu vůbec byla a proč nakonec zůstala...Kulisy potopeného města i kostýmy mě tady v tomto případě vůbec nedostali..Celkově tedy nic moc, čekal jsem, nabuzen Atlantídou z roku 61', něco lepšího...Z nostalgie za 2* jinak by to bylo ještě horší. Podobné filmy: Dvě starší věci od Connora - People That Time Forgot a Land That Time Forgot, a dále 20000 Leagues Under the Sea, Mysterious Island atd..

Ano, přesně takto nějak to mohlo být, první skutečná civilizace, neskutečně vyspělá a vyvinutá, nekonfliktní, prostě ideální majestátní demokratický stát. Civilizace, která se později de facto zničila sama. Jejich učení a vědomosti však později po celém světě roznesli při hledání nového ráje poslední přeživší této ohromné kataklyzmatické katastrofy, která toto město-kontinent před 9000-10000 tisíci lety postihla a zcela zničila..Viz zajímavý prolog a epilog..Co se tu jeví jako nesmysl, zas takový nesmysl být ve skutečnosti nemusel, Atlantiďané opravdu mohli experimentovat s něčím podobným, nemusel to však být zrovna tak jako v tomto filmu krystalický materiál fungující na bázi přijímaní slunečních paprsků. Zneužít se však dá i jako laserová zbraň! Ale těžko uvěřit faktu, že v tak vzdálené době se někde na naší Zemi nacházela takto pokročilá civilizace (daleko před Jerichem nebo Summerem), vždyť teprve nedávno skončila doba ledová a lidé by měli bydlet ještě v jeskyních! Tyto a podobné legendy mě však vždycky fascinovaly a je jen škoda, že filmů na toto téma se moc nenatočilo..K tomuto jsem se dostal úplně náhodou, když jsem napsal do vyhledávače Atlantis..Zpátky ale k filmu..Jednotlivé postavy byly víceméně sympatické, ale hraní některých jedinců bylo úděsné a hodně toporné, zvláště pak u hlavního hrdiny Demetriose (hrál ho Anthony Hall), naopak asi nejpříjemnějším a nejsympatičtějším se mi jevil Edward Platt v roli moudrého vysokého kněze a křehká hlavní hrdnika, krásná Princezna Antillia (hrála Joyce Taylor). Jinak je to klasický hollywoodský sandál, co se charakteristiky týče, speciální efekty jsou dokonalé, ba přímo detailní, i když si film půjčuje dost záběrů z klasiky Quo Vadis? Tak např. aréna cirku, pohled na obrovité náměstí z balkonu - ve filmu Quo Vadis? zde císař Nero kouká s rodinou z balkonu na triumfální pochod svých vojsk, dále pak dav prchající ke královskému paláci a hlavně záběry na hořící město z dálky, ale i přímo z ulic. Nevím proč to tam tak bylo, toto nebyl Řím, ale Altanatis! Krásné barevné kulisy a kostýmy, ty by měly přilákat, podobně jako pár nezapomenutelných scén..Plavba Demetriose s Antillou po moři, atlantidská ponorka ve tvaru ryby (super věc!), akční scéna z cirku s obrem o přežití na rožhavených uhlících a samotná efektní zkáza města, k tomu bych připočetl ještě pár dobrých scén z dolů a šíleného vědce experimentujícího na lidech...Suma sumárum film má jistě své chyby a nedostatky, ale i tak jde o zdařilé, fascinující, epochální a mýtické dílo s příchutí milostného příběhu z dávného šerověku našich dějin.

Rasistický nebo proti-rasistický film (jak se to vezme) ale jinak vcelku ohromná zábava, tedy když se nadto vše trochu povznesete! Trojice černých bouráků, bojuje proti bláznivému neonacistovi (a jeho tajné bílé armádě červených baretů), který chce otrávit pomocí nově vynalezeného séra, všechny černochy především v černošských amerických městech jako Detroit, Chicago apod. Parádní blaxploiation jízda (akce střídá akci), přímo z hvězdným obsazením v tomto žánru. Trio Brown (Slaughter), Williamson (Black Caesar) a Kelly (Black Belt Jones, Black Samurai) si společně zahráli ještě třeba ve filmech Cesta do Sonory 75' nebo One Down, Two To Go z roku 82' oba jsem viděl ale tento byl nejlepší! Děj filmu je jednoduchý a lehce předvídatelný ale to vůbec nevadí, tady šlo hlavně o zábavu a rychlý sled akcí..Parádní a nezapomenutelná scéna je např. ta s pokřivenejma policajtama na ulici, kde je přesvědčivě zvládl drak Jim Kelly se svým jedinečným bojovým stylem, kterým nás ostatně dojímá až do konce. K tomu všemu musím připočíst i velmi dobrý soundtrack, který z mého pohledu ještě o trochu zvedl hodnocení. Chtělo by to remake a to s Denzelem Washingtonem, Willym Smithem a Wesly Snipesem:-)

Fascinující dokument o profesní a životní cestě jedné slavné hollywoodské fotografky, klasické focení portrétů mě nikdy moc nebavilo ani nešlo, teď když jsou ty digitály tak je to o poznání lehčí. Nemám slov, tohle byla a je opravdu záslužná činnost, bravóó paní Annie Leibovitz. Focení pod drobnohledem, focení do legendárního časopisu Rolling Stone (ten vycházel jistý čas i u nás), Vanity Fair nebo modního Vogue (ten jsem vždy obdivoval) focení různých rockových hvězd (John Lennon, Patti Smith, Stouni, Bruce Springstean), focení celebrit, focení na poli sociálním a politickém, focení válečných konfliktů, to vše nepostrádá nápaditost, vtip i občasný nádech jisté skandálnosti..Její postavení je i nadále neotřesitelné, všecky hvězdy chtěli, aby je fotila právě Annie..:-) ps: Ani jsem netušil, kolik známých fotografií, obalů desek, apod. pochází právě od ní..