Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (3 271)

plagát

I Escaped from Devil's Island (1973) 

Rok 1916, děsivé vězení v neslavné Francouzské Guayaně, alespoň ze začátku surový vězeňský scénář se všemi patřičnými aspekty. Drsní sadističtí trýznitelé, někteří se sklony k homosexualitě, drsné scény a dialogy ( ve filmu zazní nesčetkrát slovo "FUCK"!), na druhé straně, ponižovaní a mučení vězni. Určitě Vám jeho reálie, ale i některé scény či postavy připomněli legendárního "MOTÝLKA" ze stejného roku, ten byl ale v USA vydán až o 3 měsíce později! Po všech těchto nepříjemných aspektech, následuje vytoužený útěk, do kterého jsou zapojeny zprvu čtyři muži v čele s atletickým Jimem Brownem (zajímavé že na IMDb je vyspán až jako předposlední herec!) a charismatickým a talentovaným Christopherem Georgem. Pak, přesněji od nějaké té 40 minuty, šlo už víceméně o klasický útěkářský dobrodružný příběh, plný akce, napětí a ďábelského pronásledování,kdy napřed čtyři, poté už jen tři vězni (jednoho, těsně před vstupem na novou pevninu, sežral žralok!) se napřed setkají s nějakou prazvláštní kolonií malomocných, poté s nějakým domorodým kmenem v džungli, který je chtěl napřed sežrat a kde Jim Brown podléhá lásce místní exotické divošce a neví co dál... I přes pár zjevných nedostatků a celkem chromé finále, šlo samozřejmě o nízkorozpočtový snímek (v produkci Rogera Cormana), šlo o docela povedené a místy napínavé blaxploitation. "PAPILLON" to samořejmě není ale i tak se to dá:-) Scénárie ostrova byla úžasná. Podobné filmy: Motýlek, Black Mama, White Mama, Big Doll House, Big Bird Cage atd..

plagát

Savage! (1973) 

Filipínské akční béčko (odehrávající se v nějaké banánové republice, mezi tamní voj. armádou-policií a povstaleckou armádou odboje, vedenou černým divochem-rebelem Savagem). Film je ze soudku především v první polovině 70' let oblíbeného subžánru blaxploitation, od mého oblíbeného režiséra a producenta Santiaga, film je hodně akční přesněji, je napěchovaný od začátku až do konce akcí, jenže jak už to u těchto nízkorozpočtových filmů bývá, akce je občas taková neslaná-nemastná, přehnaně-rychlá, směšná a nebo vůbec nelogická. Podobně natom jsou občas i samotné dialogy a nepříliš dobré hranní. Film je, jak už jsem psal hodně rychlý a vy jako divák se v tom po čase můžete hodně ztrácet, jednotlivé nelogické přechody, ze světla (jako ve dne) do tmy (večer-noc), nebo z určitého místa, na jiné, bez sebemenší logické posloupnosti.. o byly pro mě asi největší mínusy. Jinak nechyběly samozřejmě nějaké ty soft-erotické scény a docela příjemně mě překvapili herečky Lada Edmund Jr. jako báječná vrhačka nožů Vicky a černá Carol Speed jako šplhající Amanda. Ten konec jsem v tomto provedení nečekal, tedy čekal jsem ho z jedné strany více destruktivní...ps: Na produkci se spolupodílel známý Roger Corman. 2.5/5*.

plagát

Lila (1968) 

Přitažlivá a hezky tvarovaná rusovláska Susan Stewart jako gogo tanečnice Lila v krajce, která se pod vlivem špatné LSD mění v psychopatickou sériovou vražedkyni, nejdřív ale ve stripped clubu stačí zaujmout, poté svést a nakonec ve svém špinavém skladišti zavraždit tři muže, se kterými se předtím stačí ještě vyspat. Nic zvláštního, podobnou dějovou linku jsme už mohli vidět určitě v některých jiných filmech. Co mně na filmu vadilo? Kolovrátková hudba, ta byla po čase nesnesitelná, hodně špatné hraní (krom titulní role jakžtakž) a prkenný dialog, skoro žádné exteriérové scény, které by film jistě obohatily. Film byl hodně přímočarý, dopředu jste věděli, co bude následovat, děj mohl být i o trochu barvitější. Krom jednotvárného a monotónního topless tančení, kolovrátkového aplausu, Lily fešného příbytku tam nic jiného nebylo a o nic jiného nešlo..Erotická scéna někdy uprostřed filmu mezi majitelem klubu a novou tanečnicí byla tak trochu mimo mísu - tedy úplně zbytečná. Klady: Hezké herečky, barvitý hypnotický a halucinogenní obraz (o to se zde postaral uznávaný Laszlo Kovacs). Ústřední zpěvná melodie byla opravdu velmi sladká a zajímavá byla i ta projekce kaleidoskopických obrazců v podobě obličejů Liliných obětí. Ale i tak toto softcorové, omamné, krvavé a psychedelické sexploitation pozdních 60' patří jen k průměru a doporučuji ho jen fanouškům této látky. P.S.: Natočené byly dvě rozdílné poupravené verze, jedna kladla důraz na sexuální stránku, druhá si libovala v násilí. Podobné filmy: Trip, Defilers, Brick Doll House ale např. i některé Meyerovi sexploiťáky...

plagát

Black Angels (1970) 

Perfektní plakát, kterej má snahu jistě přílákat, ale jinak opravdu slabá bikerská exploatace, nebo spíše rasově orientovaný blaxploitation (pomálu akce, když už tak klukovsky hloupá, špatná kamera, banální dialogy, špatné hraní, jednoduchá zápletka, na kterou přijdete po pár minutách filmu) ve které se po většinu času, nic neděje a v tomto případě to nezachránil ani závěrečný masakr mezi dvěma vystupujícími motorkářskými gangy "Black Choppers" a "White Serpents". Všecky tyhle béčkové raritní motorkářské filmy jsou si ve své podstatě hodně podobné a najít mezi těmi desítkami filmů skutečný pamětihodný klenot je jak tak koukám čím dál tím víc obtížnější. Dokonce zde nehráli ani moc pěkné herečky a to dávám automaticky o jednu hvězdu méně:-)

plagát

The Necrophiliac (1974) 

Narušené, podivné, zvrhlé, šílené, černobílé. Sami si už asi podle názvu domyslíte o čem těch 10 minutek deset minutek zcela bez hudby (což mě ale dost vadilo!) asi tak bylo? Film sám o sobě je jedna veliká amatérská raritka, natočená ruční 8mm kamerou, celé se to odehrává někde ve sklepě, kde vystupují jen dva herci, polomrtvá (tedy snad?) Tina Russel (http://www.imdb.com/name/nm0751477/) která leží v rakvi a na druhé straně zvrhlý Jamie Gillis (http://www.imdb.com/name/nm0003501/). Tento bizarní filmeček bohužel není na IMDb, ale i jinde na netu jsem ho nenašel, což je trochu škoda, zajímalo by mě, nějaké info o vzniku, hercích, atp. Obrazová kvalita je špatná.

plagát

Jimi Hendrix - Rainbow Bridge (1972) 

Kdyby tam nebylo tolik toho někdy dost nudného kecání, tak to mohlo bejt lepší. Nechápu ale jednu věc a sice, že tento disk vydal deník AHA a nebyly tam alespoň nějaké tit., že se nenašel nikdo kdo by se tím dokázal obtěžovat. Samotná hudba, úplně to nejlepší to sice nebylo ale přesto se to ještě dalo. K hudbě: Místo basáka Reddinga (založil Fat Mattress, později superskupinu Road) z původní sestavy "Jimi Hendrix Experience", která zazářila jak na "Monterey" tak i na "Woodstocku" zde s Jimem navíc vystupoval černý basák Billy Cox (který někdy v té době založil neuvěřitelnou kapelu "Nitro Function"). Bubeník Mitch Mitchell prozatím setrval. Po rozpadu "Jimi Hendrix Experience" se zformovala sestava která si říkala "Band of Gypsies". Kde s Jimem vystupoval právě již zmíněný basák Cox a černý bubeník Buddy Miles. No nevím, ale na předchozí vynikající úspěchy se tomuto nově vzniklému triu podle mě nikdy nepodařilo přímo navázat. Smutný je zároveň sám fakt, že Jimi (stále dobře vypadající, pozitivně naladěný a snad i ve skvělé náladě) za pár měsíců po tomto Hawajském koncertu na předávkování prášky na spaní zemřel. Jako hraný dokument mapující jednu pomalu uzavřenou kapitolu-epochu, z mého pohledu jen průměr, jako hudba také. Takže za dobré 3*.

plagát

Fabiola (1949) 

Historický filmový epos zfilmovaný podle Wisemanova stejnojmenného románu. Děj filmu je zasazený do starého Říma ve 4. století našeho letopočtu za panování císaře Konstantina (první křesťanský císař). Hrdiny jsou zde mladá patricijka Fabiola (Morgan), dcera vlivného senátora Fabia, který podporuje náboženskou toleranci a uvolňování otroků, a mladý křesťan Gal Rhual (Vidal). Jak už to tak bývá, tak se do sebe zamilují, ale rostoucí kult křesťanství a vražda jejího otce, vlivného senátora, svalená na křesťany jim všechny dosavadní plány, bohužel, na čas zkříží. Neprávem odsouzený Rhual poté bojuje o holý život jako gladiator v aréně..Tolik tedy trochu pro přiblížení děje. Zpět k filmu. Ten je de facto jedno veliké dramatické divadlo (chvílemi dost velká nuda), ale nelze mu na svou dobu upřít dvě zásadní věci - velký rozpočet i vizuální kvalitu, a to ještě předtím než v Hollywoodu vznikl oblíbený žánr Peplum (Meč a sandále). Tak Evropa vyprodukovala toto zásadní dílko, kdy původní stopáž filmu čítala něco přes tři hodiny, já osobně jsem viděl jen značně ořezanou americkou verzi, která měla něco přes 90. minut! Zajímalo by mě tedy, o co všechno jsem přišel a proč tomu tak bylo.Základem filmu jsou kvalitní dialogy, celkem dobré hraní, ostrý černobílý obraz, reálnost jednotlivých scén i historická věrohodnost. Závěrečný proslulý hodně ponurý masakr v aréně a nekonečné scény surovosti jsou hodně grafické a realistické, ale na druhou stranu na tu dobu (pár let po válce) i dost šokující, aby vzápětí v rychlém sledu jednotlivých událostí vytvořily jeden z nejkrásnějších filmových momentů, jaké jsem kdy viděl, když zvážíme fakt, že v evropských kinech až do tohoto filmu prakticky něco podobného k vidění nebylo. Ostatně i americké klasiky jako QUO VADIS?, SPARTACUS či GLADIATORS vznikly o pár let, nebo dokonce o pár desítek let později! Ne nadarmo se tomuto filmu přezdívá evropský QUO VADIS?! Americkým bratříčkům, ač třeba neměl takový třpytivý lesk jednotlivých scén a majestátní pompéznost, se nicméně vyrovná. V Evropě však zůstane i nadále jako jeden z nejlepších a nejstarších peplum.

plagát

Divoký ostrov (1985) 

Na tento WIP's movie, jsem byl docela natěšen, dlouho jsem jej sháněl, abych byl nakonec velmi zklamán. Jde totiž o úplně zbytečnou, nesmyslnou, silně zmatenou (původně španělskou) verzi, plnou nelogických chyb a to vše jen pro americké vydání s Lindou Blair. Film vycházel původně z těchto filmů "Femmine infernali" 79' (Únik z pekla -vydala v roce 2001 Troma) a "Hotel Paradiso" 80' (tuto verzi jsem zatím neviděl, prý byl film, pod tímto názvem vydán samostatně, čert se v tom vyznej), svých měl asi jen 10 minut, jinak šlo opravdu o násilně znásilněnou a zmrzačenou verzi. Linda Blair se nakonec ve filmu objevila vcelku jen asi sedm minut (na začátku a na konci), takže toho nestihla moc předvést, natož se ukázat třeba v rouše Evině:-) Nechápu toto pospojení, žádná logika, žádné souvislosti a návaznosti, sice stejní herci ale zas odlišné charaktery z obou předchozích filmů, stejně tak jako příběh apod. Silný guláš, který mě neoslovil...1,5/5*. Podobné filmy: Orinoco: Prigioniere del sesso, Femmine infernali, Frauen im Liebeslager, Women Behind Bars, Hell Hole atd.

plagát

Stone (1974) 

Prý velká australská motorkářská kultovní klasika, nicméně v našich končinách stále málo známý film. Jeden z pilířů australské exlotace, ostatně to o něm prohlásil i sám Tarantino (to byl také, jeden ze dvou důvodů ke shlédnutí, tím prvním byl už samotný plakát!), ale zároveň i film, na jehož základě pak o pět let později vznikl "Šílený Max" a jeho pokračování. Psanecký bikerský gang Grave Diggers v akci! Film se natáčel v Sydney, obsahuje nezapomenutelné scény (tedy jak pro koho) viz třeba hned ta úvodní, masivní cyklistický pohřební průvod, kterého se zúčastnilo prý na 400 skutečných cyklistů! Dále zasvěcení do gangu bikie, kouření marihuany a následovná opiová koupel, akčnější scéna s konkurenčním gangem na ulici a nebo závod na Kawasaki Z900, ostatně většina motorek z filmu byla právě tohoto tipu. Film má jednoduchý děj, obsahuje co má obsahovat správná exploatace, tedy násilí, sex a poměrně dost hrubý jazyk, herecké výkony jsou vesměs banální, ale zato velké charaktery, stačí už stačí jen ty jejich přezdívky. Ropucha, Capt. Půlnoc, Hnisavý, Dr. Smrt, atd. Rocková hudba je stylovám, jako celý tenhle vesměs hodně autentický film ze života jedné komunity. Hlavní roli šéfa gangu Undertakera vytvořil Sandy Harbutt (bývalý vietnamský válečný veterán), který film zároveň režíroval, napsal si k němu scénář i jej produkoval, byl to de facto jeho film! ps: Zajímavé že hned pětice herců, se pak o pět let později objevila právě v již zmiňovaném Šíleném Maxovi. Parádní bikerské dílko nemohu jinak než za 4*.

plagát

V. V. Štech vypravuje a vzpomíná (1965) (seriál) 

Tak tohodle starého pana profesora můžu naprosto kdekoliv a kdykoliv, to je nepřeberná historická studnice informací všecho druhu. Člověk se vždy něco nového dozví a něco nového objeví...Jeho vyjadřování a poutavý projev (pozn. dobou) dnes už málokdo napodobý a stěží někdo ví tolik jako věděl on, tím se však nechci dotknou všech jeho pokračovatelů. Tohle se musí dělat s láskou a dlouhodobě, tak jako všechno..Jednoznačené hodnocení..