akisha

Ani jeden sympaťák, vrahoun co vypadá jak pes a jeho vytřeštěnej syn s přemodřelýma očima a květákovým účesem vypadal jak opice. Sice jsem zvyklá, že vrazi jsou v Columbovi fakt zkažený až na kost, ale někdy člověka baví je sledovat (McGoohan, Cassidy) a jindy to vydrží jen tak tak. A to je přesně tenhle případ.

Janet Leigh i ve svým věku vypadá v kombinéze skvěle a skákat a lízt po stromech jí taky jde, ale jak tam ke konci furt jenom poletuje jak jojo a pořád nesouvisle mele a mele, to se dá jen těžko vydržet, navíc k tomu děsnej film "walking my baby back home", co tam neustále pouští i s tou hroznou hudbou. Ale tohle klidně může bejt jenom můj osobní problém, to přiznávám. Na druhou stranu bylo po konečným odhalení "jak to s ní je" docela zajímavý, když si divák vybaví předcházející scény jejího výslechu, kde je zmatená a nemůže si na nic vzpomenout.

Konfrontovat sex a Columba byl geniální tah, co přinesl spoustu vtipnejch situací, plus nějaký navíc (uklízečka, hra na tubu). Atmosféru má díl dost obstojnou (nadprůměrně) a vražedkyně Líza se mi taky líbila, stejně jako nápad s převleky.

Cože, Ian McShane? Vůbec jsem ho jako Vivianina milence nepoznala. Nadprůměrnej díl s výtečnou zápletkou, škoda jen, že ke konci už je dost poznat, že Columbo o všem ví, protože tak blbej zákonitě nemůže bejt. Vivian Dimitri byla ale skvělá chladná vraždící kráska, to bez debat!

Strýček Leon je padouch každým coulem, k tomu má Rip Torn dobrý předpoklady. Jeho synovec je dost ňoumojdní a navíc má kamarádku "opici v oblečku", což je věc, kterou nemůžu překousnout. I tak skvělej díl s mnoha vtipy jako například vyvedená Columbova aukce a dost vtipný mi taky přišlo, jak se na konci Leon s milenkou navzájem usvědčili. Jen by mě zajímalo, komu vlastně pak připadly ty prachy.

"Krvavější" díl s nudným vrahem a neskutečně úděsnou postavou Dolores, věčně spitou brécou, co se čas od času vkolíbá do záběru oblečená do křiklavě zelenýho pytle a se sklenkou martini začně cosi opilecky kvákat. Fakt něco. Jinak tenhle díle může zaujmout tím, že vrah není jeden a identita toho druhýho je odhalená až na konci, tudíž aspoň nějaký překvápko.

Jack Cassidy je skvělej hajzlík. Má charizma, úlisnej úsměv, aroganci a sebedůvěru, chladnokrevnost, eleganci, šarm i vtip. To vytváří výbornej kontrast s osobou Columba, obzvlášť jeho krásně ironicky štiplavý poznámky na poručíkovu adresu. Jelikož jinak to není nijak výjimečnej díl, vyniká hlavně Cassidyho dobrým záporákem. Škoda, že si těch zloduchů nezahrál víc.

Columbo je seriál, kde se málokdy stane, aby člověk sympatizoval s vrahem. Většinou proto, že vrah je osoba neskutečně slizká, odporná a bezpáteřní, často i nevalného vzhledu (vypadá prostě jak slizoun prvního řádu). Tady je vražedkyní odstrkovaná dcera, které život vždycky řídil někdo jiný, kdo za ní rozhodoval. Protože by jí bratr rád zakázal lásku k Lesliemu Nielsenovi (ten se snad narodil šedivej), rozhodne se ho zabít, čímž získá nejen prachy, firmu, Nielsena, ale taky sebevědomí. A já se musím přiznat, že jsem jí chápala a celkem s ní i soucítila, což se mi u Columba znovu stalo snad jen s Johnnym Cashem, a je to rozhodně příjemná změna. Sice je vyšetřování nic moc - jak už tu bylo zmíněno, ta věc s alarmem je známá hned ze začátku - ale i tak to byl díl, co dokázal zaujmout.

Škoda, že Anders Thomas Jensen natočil zatím tak málo filmů, protože jeho styl mi teda absolutně sedl. Ještě asi nikdy jsem neviděla tak originálně působící, žánrově namíchaný a místy trochu bizarní film, co by zároveň byl tak příjemnej na sledování. Tentokrát musím vyzdvihnout linku s dětskými traumaty, která film provazovala a prohlubovala charaktery postav, který by se jinak mohly zdát jenom praštěný, takhle aspoň víme, proč. Stejně tak oceňuju motiv jejich přátelství "až za hrob". Sice jsem čekala mnohem víc podílu komedie, ale těch pár vtipnejch míst mi stačilo (veverka, vajíčka, konečný zneškodnění ve zpomaleným záběru za zvuků klasický hudby a především hon na lesní zvěř s kulometem). Čtyřlístek herců neměl chybu, oblíbila jsem si všechny, i spiťar doktor a magor hajnej pobaví. Po Adamových jablkách jsem rozhodně nebyla zklamaná.

Pamatuju si, jak jsem tohle viděla asi ve 13 ti letech s 10 ti letým bratrem v kině, kde jsme byli úplně sami až na bandu rozjařilejch motorkářů za náma. Byla jsem strachy bez sebe, ale bála jsem se jich a film mě vůbec nebavil. Po druhým zkouknutí si říkám, že to tehdy nestálo za takovej risk a psychickou újmu. Odfláklá záležitost, co vznikla jen díky tehdejšího poprasku kolem Vina Diesela. Když dobrej film s Vinem, tak radši Černočernou tmu.