ing.man

Já bych dal i tři, ale naštval mě ten multikonec.. Jinak pěkná agenťárna na pozadí pádu Berlínské zdi. (xoxoxo momenty: agentka MI6 drtící koule Specnazovským KGB. 6,5 tunová Avia A31 bez hnutí z místa odhazuje Ladu Nivu vysoko do vzduchu). Jinak super OST.

Dnes viděno potřetí. Prostě něco jako skvělá Bondovka, bez patetického Jamese. A s krásnými příběhovými liniemi, pro mě asi nejvíc ta mezi Fisherama a Cobbem a jeho dětmi. (V kolikátým že už filmu zněla Non, je ne regrette rien?? I když ikonická, přece jen trochu opruz). Lepší než Interstellar BTW. edit: Další zhlédnutí 19.2.2023. Ano je to jeden z nejlepších filmů minulé dekády, s báječně propleteným dějem. Příběh lásky, viny, špatných vztahů ale i cesty z toho ven. (Jediná chyba je E. Page, i když dobře hraje, nesedí mi mezi ostatní postavy.)

Fakt nevím odkud kam to šlo. Bizarnosti, ujetosti vpravdě groteskní, ale jako celek mi to nedává smysl. Ani jsem nepochopil proč je otec tak odizoloval, scénář jaksi nevysvětluje motiv. Ale asi to bylo populární téma, tvůrce byl inspirován (či fascinován) Přiklopilem a Kampuschovou. Dá se to shlédnout s oním srbským filmem to nejde srovnat.

Dost brzo jsem poznal, že tohle není nic pro mě, ale dokoukal jsem se. Pěkný, ale neoslovilo. Nechytlo za kokoro.

Uběhlo několik let od krásného Kiseki(2011) a tak sem si řekl, že se musím podívat jak od té doby vyrostli Kóki Maeda a Kanna Hashimoto. Kana je vidět hodně, ve filmu i v hudbě, Kóki se trochu ztrácí. (Ale ne před očima a o tom to si bude.) Každopádně tady máme film o tom jak na japonské střední založit dechovku, cvičit a popřípadě ještě něco odsoutěžit. Film tolik opojený hudbou, že ..... no o mnoho víc tady není. Anime séŕii jsem neviděl, ale scénář dává tušit, že na rozehrání nějakého ucelenějšího příběhu není čas. Přesto mě, coby bývalému dechovákovi, záverečná scéna (:D) stačila na to abych dal o hvězdičky navíc. (BTW Moka Kamiširaiši se nemohla zhostit lepšího nástroje. Jsem zvědavý, jak to s ní půjde dál, jestli je její starší sestra Mone opravdu lepší herečkou).

Taky jsem bez znalosti předlohy. Báječně zacházení s dějovými zvraty, trocha té důležité lásky :D a vůbec. Dobře napsané i zahrané. Teď ještě jen vědět něco o těch šógi a zážitek bude dokonalý.

Tohle by byl opravdu pěkný slajoflajf, kdyby tam nebylo tolik toho sportu. Díky tomu je film neúměrně natažený, obsahuje i dva zásadní zápasy i dvě nesouměrné části filmu. Což je na škodu. Domnívat se, že druhá část bude víc ze života a méně o šógi, je podle mě liché. I když teaser slibuje ještě pěkné drama. Uvidíme. Ale víc se budu těšit na třetí Čihajafuru.

Už z dokumentárních filmů vím, že existují fronty na oblíbenou rámen restauraci v Japonsku. A vůbec cokoliv Japonci dají do pusy, musí být něco extra, nebudou ztrácet čas s jídlem byť i průměrným. Stejně tak ani tenhle film není ztráta času, jedinečný spaghetti eastern s promyšlenou kamerou, epizodkami, které sice odskakují od hlavní linie, ale jen proto aby potvrdily hlavní téma. Skvělé scény: bitka pod mostem, "žloutek" a dnes již naprosto nemyslitelná scéna se želvou. Japonci a jídlo. Honem, než ti uteče z talíře! :D

I zaradoval jsem se, když jsem četl chválu od mých nejoblíbenějších ČSFĎáků na tenhle seriál. Konečně! ..... A jsem zklamám. Musím uznat, že to bylo opravdu dobré, promyšlené. Souběžný vývoj všech postav, žádný patos ..... Ale prostě mě to nebavilo. Nejsem zklamaný, ale nebavilo mě to. Nesnáším šikanu, nechápu proč si mám myslet, že je někdo nschopnej roztáhnout pusu do úsměvu (to není poprvé). Jediný co jsem miloval byla ta zástupkyně. Ach, víc takových lidí i ve skutečném životě. Já jsem tady sám, prý blázen jen....

Divák, milovník asijských filmů, má tady unikátní možnost shlédnout dva úplně stejné filmy a porovnat tak rozdíly mezi japonskou a čínskou verzí. (Zajímavý je i věk režisérů. Lei Huang má 45, Jódži Yamada 86.) Scény jsou z 80% prostě stejné, odlišnosti jsou, ale v některých postavách a pochopitelně v důrazech na dramatické prvky. Čínská verze je o něco delší, japonská zase víc tlačí na humornou strunu. Opravdu mě bavilo sledovat rozdíly ve stavbě, tyhle filmy jsou prostě totožné a některé scény co mohly v Číně víc rozvinout, by prostě v zemi vycházejícího slunce neprošly, z kulturního hlediska by byly nemyslitelné. Pokud bych se měl rozhodnout kterou verzi upřednostím, tak pochopitelně, moje srdce bije pro Japonsko. :)