blitzer

"- I'm not really a pop person. I prefer classical music. - Well, who doesn't? - The listeners of Radio Rock, sir? - Precisely. The drug-takers and the law breakers and the bottom-bashing fornicators." Druhý Curtisův snímek jsem si užil daleko víc než jeho romantický debut. Rock a politická satira podávaná v malých dávkách, totiž neškodí v jakémkoliv množství. Děj, který je inspirován skutečnými událostmi je nabit pohodovou atmosférou, která ovšem v závěru nečekaně (a nutno přiznat trochu pateticky) zhoustne. Kromě úžasné rockové (a Morriconeho :D) hudby, musím vyzvednou výkon všech herců. Přišlo mi, že si natáčení vyloženě užívali. Kenneth Branagh, jehož postava nádherně karikuje esenciální podstatu byrokracie, mi ve své roli silně připomínal tohoto pána. "Governments loathe people being free." "You see, that's the whole point of being the government. If you don't like something, you simply make up a new law that makes it illegal." Fuck 'Em All, Let's Rock!

Stačilo mi vidět Colina Farrella a válel jsem se smíchy po podlaze. Vlastně celkově platí, že všichni tři bosové byli daleko zajímější než hlavní hrdinové. Zvláště tedy Jennifer Aniston bych chtěl vypíchnout :-)

Poutavý a ve své podstatě jedinečný snímek. Alespoň já jsem zatím žádný film z historie Velikonočního ostrova neviděl. Navíc podle toho, co jsem si přečetl na wikipedii se zde jednalo o docela věrné zachycení skutečnosti (stavba a transport moai, vykácení palem, kult Ptačího muže, válka kmenů). Natáčení probíhalo přímo na místě, takže i exteriéry jsou původní... a samozřejmě nádherné. Příběh mě taky nenudil, takže já nemám co vytknout. Jenom se divím, že je Rapa Nui dost neznámý film (na to, že ho produkoval Costner), i že má tak nízké hodnocení. Nezbývá, než ho popostrčit trochu výš :-)

Vlastíka Plamínka znám jen z jeho vystoupení u Krause (a pár legendárních videí na youtube), přesto si dovolím tento jeho skvostný pořad ohodnotit... jen nechápu, jak je možné, že takovýhle individua mají svůj vlastní pořad v televizi.

Veselovský i Drtinová jsou fajn, ale Železný by si asi občas potřeboval omévat přirození vlažnó vodó. Za tento (29:55) jeho úlet strhávám jednu hvězdu.

Jediná večerní zpravodajská relace, na kterou se dá (většinou) koukat.

Nedávno jsem se po dlouhé době opět koukl na Moravce a... musím jít s hodnocením zase o 1 bod dolů. Tomu pánovi nějak moc narostla křidélka a z jeho pořadu se stává spíš one man show. Myslel jsem, že moderátor (u politických diskusí zvláště) má být nestranný a má klást otázky. Pan Moravec ale občas prezentuje i své nikoli nestranné odpovědi. Navíc se mi tak trochu zajídá celý koncept pořadu - jde do značné míry o laciné píárko pro politické žvanili, které hřeje pocit, že se mohou alespoň jednou týdně ukázat voličům v televizi.

Zajímalo by mě, jestli ta melancholická, šedá, ponurá, místy až temná nálada zrcadlí skutečné poměry dnešního Švédska. Nevím, ale myslím si, že na tom něco bude. Přitom dneska kdekdo glorifikuje švédský model sociálního státu jakožto úžasnou a následováníhodnou záležitost. Ona to zase asi taková idylka nebude. Ale k věci; Wallander je krimi seriál, jaký jsem už dlouho neviděl (z filmové produkce dá vzpomenout na Nolanovu Insomnii, první díl Millénia či dokonce Sedm). Je až surově realistický a přirozený. Pravda, druhý díl první série nebyl zrovna tím, co bych si pod těmito adjektivy představoval, ale myslím, že zbytek tomu odpovídá. To platí nejen pro samotné příběhy nebo chování postav, ale také pro úžasně civilní herecký projev Kennetha Branagha. PS: Příznivcům Wallandera doporučuji podobně laděnou britskou minisérii Luther.

Zobrazení středověku bylo parádní a skvěle vyvrcholilo v realisticky podané závěrečné bitvě, nicméně shakespearovský jazyk mi moc nevyhovoval, spíš mě rozptyloval. Ve výsledku ale považuju tohle mé první seznámení s Branaghovým Shakespearem za vydařené.

Ponurá atmosféra 18. století, parádní herecké výkony, špičkové masky (Helena Bonham Carter snad ještě děsivější než De Niro) a skvěle padnoucí hudba... to jsou hlavní atributy, které, samozřejmě vedle příběhu samotného, musím nejvíc ocenit. Branaghova verze Frankensteina je vůbec prvním zpracováním tohoto slavného díla, které jsem zhlédnul a mám takový pocit, že lepší už asi neuvidím.