blitzer

"Joe Gregory has been with me for 30 years. And you want me to kick him to the curb because we have a bad quarter?" (Dick Fuld, CEO Lehman Brothers pár dní před pádem "jeho" banky). Too Big to Fail nabízí pohled na to, jak asi vypadala zákulisní jednání ohledně pádu Lehman Brothers a následná vyjednávání ohledně TARPu, který měl zajistit záchranu dalších bank, které byly příliš velké na to, aby padly. Líbilo se mi, že se tvůrci víceméně vyhnuli zlozvyku někoho apriori očerňovat a snažili se podat věrohodný obraz těch několika horkých podzimních dnů roku 2008. Film měl spád (obzvláště první část ohledně Lehmanů), takže se člověk, pokud jen trochu věděl o čem je řeč, nemohl nudit. Nakonec musím vyzdvihnout casting, protože těch pár tváří, které jsem znal, bylo skutečně dost podobných svým předlohám, zejména tedy Paul Giamatti jako Helicopter Ben byl perfektní.

Tak takové to tedy bylo... aneb Hamlet bez Hamleta. Některé výjevy z minulosti byly zajímavé a zdařile dokreslovaly dění první série (Crixus vs Asher, Batiatus vs Solonius, Doctore), nicméně celkově mi to přišlo o něco slabší než Spartakova odysea. Ale přesto slušná podívaná s několika obligátními podlostmi v podání Batiata a s efektní hromadnou bitkou na závěr.

1. série: Spartacus je jako jednohubka - pochutnáte si, ale moc se nezasytíte. V nějakém komentáři ke Game of Thrones jsem četl, že jde o třetí řadu Spartaka. Jelikož se mi Hra o trůny dost líbila, jal jsem se zhlédnout i "její předchozí dvě série". A musím říct, že toho nelituju, nicméně oba zmíněné projekty spojuje jen výrazný adult content (v případě Spartaka dokonce daleko výraznější). Spartacus je totiž spíše oddychovka, neboť se na něj dobře kouká (myšleno jak z hlediska vizuálního provedení, tak z hlediska onoho adult contentu), ale jeho scénář je oproti zmíněnému fantasy seriálu velice chabý. Zatímco Game of Thrones oplývá propracovanými charaktery postav a dějovými zvraty, Spartacus je ve svém schématu "tréning-aréna-pomsta" jednoduše přímočarý. Děj se začal pestřeji vybarvovat až zhruba v polovině série. Nemůžu říct, že by mě předchozí díly nebavily, ale teprve s tím, jak začal Batiatus a Lucretia rozjíždět své intriky, tak to dostalo mnohem větší grády. Poslední díl je potom skvělým vyvrcholením obou částí - jak té dějově bohatější, tak té akční. Jen je mi líto, že v další sérii už neuvidíme Andyho Whitfielda, protože to byl sympaťák :-( Jupiter's cock! 2. série: Liam McIntyre neoplývá takovým charismatem jako Andy, ale pořád je to celkem sympatickej týpek. Co se týče děje, tak více než první polovina seriálu mě moc nenadchla, ovšem zhruba od sedmého dílu došlo ke zřetelnému obratu s mohutnou gradací v závěrečném díle. Finální bitva, umně prostříhaná duelem Lucretia vs Ilithia, měla vážně skvělou atmosféru, až se mi tajil dech. Pokud další řada naváže svou kvalitou na poslední díly druhé série, bude se věru nač těšit.

Magické! Nikdy bych neřekl, že mě takovýhle film bude bavit. Nevím, jestli za to můžou dobří herci (Hemsworth je sympaťák), poutavý děj (epický Arsgard vs "vtipná" Země) nebo povedená animace. Viděl bych to na koktejl všeho dohromady... koktejl připravený vynikajícím barmanem, Kennethem Branaghem.

Po meganudné dvojce jsem čekal ještě větší průser, ale kupodivu mě to docela bavilo. Tedy alespoň první půlka (Měsíc, Buzz Aldrin, nezvykle temná - až apokalyptická - destrukce Chicaga), poslední hodina ve městě byla moc natahovaná, navíc už nejméně jednou viděná, a tak jsem se nemohl dočkat konce. V závěru se to navíc zaplnilo obligátními souboji robot-robot, který mě dost iritujou kvůli nepřehlednosti - vizuálně pěkný, ale je to jako když se sype železářství. No a se týče komediální složky... zasmál jsem se jenom když byl na scéně Turturro, což nebylo bohužel moc často.

"- Now listen Borat... - Barack!" Sketch o tom, kterak americký president sní o amerických presidentech (Carreyho Reagan nemá chybu :-)

O téhle miniserii bych zřejmě neměl ani ponětí, kdybych náhodou nezachytil v televizi zprávu o tom, že Kate Winslet získala Emmy (v tu chvíli jsem ani nevěděl za co). Inu, vyhledal jsem si na ČSFD její nejnovější počin a ten mě zaujal především dobou, ve které se odehrává. A musím říct, že její vyobrazení bylo skutečně parádní, takže jsem si to užíval podobně jako u Impréria. Kostýmy, auta, hudba... to byla pastva pro mé smysly. Co se týče scénáře, tak tam jsem byl taky spokojen. Nebyla to sice kdovíjaká pecka, která by mě významněji chytla za srdce, ale všechny díly jsem sjel téměř na posezení, což je neklamnou známkou toho, že jsem se rozhodně nenudil. Mildred "iron lady" Pierce jsem fandil jak v jejím podnikání ("Všichni jenom nastavují dlaně. Ať mi nikdo netvrdí, že při troše fištrónu si lidi nepomůžou, i když máme krizi."), tak i v "boji" (i když spíš bez uvozovek, ale nechci spoilerovat) s její roztomilou dceruškou. Nicméně právě za to, že poslední dva díly se zploštily pouze na vztah matka-dcera, zůstávám s hodnocením těsně pod vrcholem.

Vynikající seriál o středověkých hradech a tehdejším životě. Líbilo se mi, jak byl seriál netradičně koncipován. Nebyla to totiž souvislá prohlídka jednoho hradu po druhém, ale vždy bylo poodkryto pouze něco, co zapadalo zrovna do tématu daného dílu. Hodně efektní (a dle mého soudu i efektivní, neboť jinak bych si to těžko představil) bylo grafické vyobrazení hradů přímo na místě, kde dnes můžeme najít pouze ruiny. Co se týče dvojice průvodců, tak Jarda Plesl je sympaťák a Tomáše Durdíka podezřívám, že je návštěvníkem. Ten člověk ví o středověku a o hradech snad všechno a navíc to umí skvěle předat. Nejvíc se mi líbil asi díl sedmý o středověkém hodování a dalších kratochvílích tehdejší doby a potom díl pátý, ve kterém ústřední dvojice střílela z praku stokilový kámen letící rychlostí přes 100 km/h.

I když jsem film viděl už asi potřetí (naposledy ale zhruba před osmi lety), tak jsem při závěrečné scéně zase ani nedutal a tuhla mi krev v žilách (narozdíl od Jacka naštěstí jen obrazně). Taky jsem si uvědomil, že úvod, kde sledujeme "prachsprostou" jízdu auta (mimochodem, výborná kamera) je zlověstnější a více hrůzu nahánějící scéna než nejvypjatější momenty lecjakého dnešního hororu. S tím souvisí další věc, a sice že alespoň 50 % filmu dělá hudba, nebo obecně zvuky. Samozřejmě herci jsou skvělí a již zmíněná kamera je výtečná... ale nebýt té hudby, výsledek by určitě nebyl tak nervy drásající. Dnešní projekce mě zkrátka utvrdila v tom, že The Shining je definitivně nejlepší horor (a že jich mám už pěkných pár za sebou), který jsem kdy viděl.

Nad pirátskou sérií už definitivně lámu hůl. Tohle byla prostě čistokrevná nuda. Poslední půl hodina to sice trochu zachránila, ale jinak je captain Jack Sparrow vyčpělej jak 10x vymáchanej pytlík s čajem. A nevěřím, že ho zachrání opětovná změna režiséra, ještě hvězdnější obsazení nebo další svěcená voda. PS: Role kazatele byla opravdu neskutečně přiblblá, ale aspoň přinesla jednu dobrou hlášku "I support the missionary's position". To bylo podruhý (skoro na konci filmu) a naposledy za celou dobu, co jsem se zasmál. Poprvý to bylo při hlášce "There is a mistake! It's a life sentence! Not death!".