mchnk

Experimentální režie, spánek, výborný humor, spánek, také silné drama, zase spánek a samozřejmě vynikající soundtrack a ještě trošku toho spánku. Skvělá záležitost.

Vynikající drámo, které by si zasloužilo plné filmové zpracování. Silný příběh o rozchodu, spravedlnosti i opaku, odhodlání a přirozených i autoritativních citech. Také o bratrské lásce a pomoci. Síla zvítězit nad nepřízní osudu, který si každý vytváří sám, ať už si to uvědomuje, nebo ne. Velká řada vynikajících herců i výborná režie a scénář. Věrohodný obraz boxerského prostředí i rodinného krbu, který ovšem skomírá a je potřeba ho rozdmýchat.

Sakra, nebýt toho konce, dal bych snad 4. Výborně ztvárněný příběh o jednom tajemném vraku, který skrývá víc, než si může kdokoli myslet. Touha po dobrodružství je silná a stojí i za celé jmění, které jsou dobrodruzi a investoři v jedné osobě, ochotni zaplatit. Miroslav Macháček ve své typicky výborné roli drží základy kvality filmu, i když zde není hlavní postavou, i tak jeho charismatické herectví vyčnívá z řady všech zúčastněných.

Já tam ty 4 nakonec dám. Výborná lehoučká komedie, která dokazuje, že láska je skutečně nesmrtelná, že oběti musejí přinášet všichni, a také že nedělá-li ze sebe Luděk zbytečně velkého pitomce, a vynechá-li to své nesnesitelné eeeeh eeeh, dokáže výborně sekundovat takovým osobnostem, jako je Stela Zázvorková a František Filipovský. Naďa Konvalinková se zde také neztrácí, spíše naopak, její jemnost a noblesa sem krásně zapadá.

O nás bez nás a proti nám. Jediné, co zde beru jako čistou práci soudruhů, je Krampolovo nadšení a nebojácnost. Určitě i Klementovo hrdinství, který je zde vylíčen jako samotný voják v poli, je účelové. Jinak je vše výborné, stejně jako v předchozí části. Benešova bezvýchodná situace, Chamberlainova naivní snaha vyjednávat a samozřejmě náckovská euforie. Liška se zde vytáhl snad ještě víc než předtím, skutečně tomu dodává vše, co je třeba.

Jak čtu, byli jsme na tom všichni stejně. VHSka, nahrávka z RTL a občasný český překlad. V 8. letech Ti to vážně nevadí a i přes tuto, dnes neuvěřitelně směšnou překážku, je to Tvůj nejoblíbenější film. Film, který Tě donutí běhat po lese a shánět si od starších kámošů, kteří mají praxi v dílnách, ručně broušené hvězdice. Teprve po dlouhých letech, kdy se mi do ruky dostala anglicky mluvená verze s kompletními cz titulky, se dozvídám podrobnosti, které mi byly v mládí úplně lhostejné. Ucházející humor, trošku jednodušší scénář, ovšem naprosto brilantní bojové scény. Bojovníci Ninja byli fenoménem, který tento film plně zachycuje a částečně i vysvětluje jejich podstatu.

Jasně woody jasně (co taky lze čekat od člověka, který ohodnotil nacistický propagandistický film plným počtem), ale přece jen to spíš bude tak, jak píše sportovec ne? Velkolepost a ojedinělost filmu, je v tomto případě neoddiskutovatelná. Stejně jako stranická nutnost, která prostě byla tím nevyhnutelným hnacím motorem doby. Dnes, kdyby vůbec někoho napadlo něco podobného natočit, což je asi stejně naivní, jako že by soudruzi nechali Vávru, ať si to natočí po svém, by ve filmu nejspíše Beneš s Chamberlainem popíjeli coca-colu a jezdili v autech u kterého by typ a značka byly v podstatě nepřehlédnutelné. Ale proč by to někdo točil? Vždyť dnes lidi zajímají hlavně nekonečné seriály, které řeší neřešitelné problémy, kdo, kde, s kým a proč. Občas se to dokonce podaří zfilmovat i na plátno, když je dost sponzorů. Prostě směšnější, než soudružská úprava minulosti. Koho dnes vlastně zajímá osud ČSR v roce 1938? Prosím Tě, vždyť už to bude 75 let ! To nemá cenu. Pro soudruhy to cenu mělo a nepochybně i pro Vávru. Umíš si představit na místě režiséra někoho jiného? Snad ani nepřemýšlet. Ještě, že ten zaprodanec je tak talentovanej, viď woody? Prostě se drží řemesla a bohužel se přizpůsobuje nutnosti doby. Měl se na to raději vykašlat ? Opravdu je pro Tebe tak nepřekonatelně těžké oddělit historická a dějepisná fakta od toho rudého obalu? Bylo by tedy lepší, kdyby film vůbec nebyl natočen? V žádném případě. Síla filmu je právě v tom, že Vávra z toho dokázal vytěžit maximum, přes všechny překážky "Bolševický vliv tu není a nebyl" jen tak mimochodem slova Jiřího Pleskota (Edvard Beneš) to si asi soudruzi nahodili na smeč viď woody? Laxnost prvorepublikové buržoazie a vypočítavost západních mocností je tu zobrazena tak, jak je. Ovšem, nechali nás v tom ? No nechali...A jak píše Svěrák "Rus do toho chtěl jít s náma..." sice ho potom Hitler na chvíli zahnal až k Moskvě, ale tento fakt je nevyvratitelný. Samozřejmě, že šlo o mocenské zájmy. Vždyť i gen. G.S. Patton v Plzni prohlásil "Nebudu riskovat životy svých vojáků, při záchraně státu, který nám nebude po válce patřit " Šlo o pomoc bojující Praze, jen tak mimochodem. V Plzni vlály americké vlajky, v Praze tekla česká krev. A kdo ty nácky nakonec vyhnal ? No Rus ! Woody ještě píše, že je film účelový, a že má vyvolat nenávist vůči těm ubohým, Sudetským Němcům. Já si naopak myslím, že při scénách, kdy je Hitler v euforii, a kdy si Henleinovci bestiálně užívají nabytou moc (Somr mně svou rolí vážně vyděsil), musí každý neonacista, či zastánce opačné politiky, týkající se Benešových dekretů, slastně slintat, možná i téct, či stříkat, záleží na pohlaví. S geniálností Zdeňka Lišky jsem na tom stejně jako přítomný odpadový historik a stejně jako o Vávrovi si plně myslím, že věděl do čeho jde a jednoduše nezklamal. S tou podobností postav to nemyslíš úplně vážně woody že ne? Chápu, že jsi musel ten odpad nějak potvrdit, ovšem tohle je rána pod pás. Komunisté byly součástí vlády i lid byl takový jaký je zde vylíčen, tak to proč to sakra nezobrazit? Jasně, Gottwald je zde ukázán jako filozofující hrdina, který má poslední slovo. Ale vždyť už je to kurva přes dvacet let za náma ! Vždyť každej ví, že Gottwaldovi ruce byly v 50.letech pošpiněny krví. Proto to odsoudim ? Ani zdaleka ne ! Tak se tomu směj, těm Gottwaldovo proslovům a cílům, stejně jako grotesknímu fanatizmu Hitlera. Jaké obrovské štěstí máme, že se dnes můžeme na tento film podívat z tohoto svobodného pohledu. Soudruzi to možná nějak chtěli, ovšem Vávra z toho dostal vše, co mohl, a také jak mohl. Tohle jsou dějiny ČSR a počátek historie v Evropě na konci 30. a na začátku krvavých 40. let. Velkofilm, který neměl, nemá a nikdy nebude mít konkurenci. 2 sv. válka nepochybně začala a skončila na území Československa - tohle je potřeba vidět, poznat, porovnat a udělat si vlastní názor, který bude objektivní a ne nesmyslně zaujatý.

Předposlední počin pana Kachyni má v sobě naději, radost, oddanost, smutek i beznaděj. To vše díky koženému kulatému nesmyslu, který ovšem do životů občanů Vrátnova vnáší ten pravý životní úděl. Vnímají ho všechny generace i profese, světské i duchovní. Precizní výběr herců a uspokojivá režie, v této době již legendy českého filmu. Není divu, že se tématu poté chopili jiní, a rozvedli ho ve svůj seriálový úspěch.

Film, který se dá nádherně pozřít a vychutnat třeba jen v audio verzi. Překrásné vyprávění nejen pan Prepsla, jemná režie mistra Kachyni, skvěle doplňující hudba Luboše Fišera a při dobrém stopování filmu, naprosto přesné vyjádření slovního spojení krev a mléko, v podání Veroniky Jeníkové. To vše v lehkém, nádherném dramatu.

Bez jakékoli nadsázky si troufám říci, že i my máme svou filmovou Odyseu. Vynikající námět, je převeden do výtečného scénáře, s doprovodem výborných herců. V letech, kdy závody v dobývání vesmíru byly již dávno odstartovány, přichází Jindřich Polák s touto filmovou revolucí. Bezchybný vývoj děje i lehký humor. I Zdeněk Liška se zde dostatečně a kvalitně vyřádil. Proto se zaposlouchej do tónů jeho trefné hudby, a vychutnej si osud posádky i samotné lodě Ikarie, se kterou poznáváme taje vesmíru a fantazii tvůrců. Velká podobnost dolního podlaží Ikarie s vnitřkem lodi Discovery z filmu 2001 Vesmírná Odysea, je takovou třešničkou na dortu.