Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Western
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Recenzie (447)

plagát

Hobit: Bitka piatich armád (2014) 

Tak to máme za sebou. příběh je dokončen ve stylu akčního trháku (na motivy jedné kapitoly z Tolkiena). 2021: Po druhém shlédnutí musím konstatovat, že vstřícnost k filmu se zvyšuje s délkou doby, kdy jsem knihu četl naposledy. Jeden z principů Tolkienova díla je mýtičnost těch pčíběhů, takže události mohou být nejen nahlíženy, ale i vyprávěny jinak, některé  dějové linky z jednoho vyprávění mohou bát košatější než tytéž v jiném vyprávění. I ten nejprovokativnější  "příběh navíc" - vztah  trpaslíka a elfky - vlastně nepřekáží, není v rozporu s celkovým dějem. Mohl se stát, ale původnímu  vypravěči (Tolkienovi) nestál za zmínku. Jasně, že  tam byl přidán z komerčních důvodů, protože v originále je málo romantických vztahů. Ale tak je to se vším, je to prostě barvitěji vyprávěná báje, roztažená do šíře. Je méně tajemná, ale  film má proti knize vždy nižší tajemnost,  na snění není čas. Důležité je, že s knihou není v zásadním konfliktu. (PS. podle mne je škoda, že patrně i vlivem škarohlídů a kritiků není šance na samostatný film "Hobit: cesta zpět" . Tolkien se na ni vykašlal a přitom takových dobrodružství se na ní mohlo odehrát.)

plagát

Hobit: Smaugova pustatina (2013) 

Proti prvnímu dílu nastal významný posun směrem k Hollywoodu, romance přerotlého trpaslíka a elfí bojovnice je umělá a odporuje Tolkienovu duchu. Při hodnocení se na tuhle partii snažím zapomenout. Zkorumpované vedení vodního města - není to klišé? Chápu, že děj je třeba natáhnout, aby na třetí film kus knihy zbylo, ale k tomu se daly najít více "středozemní" reálie (delší bitva s pavouky?, život lesních elfů - ten král byl dle Tolkiena hrabivý až hamižný, to se dalo rozpracovat). To, že Bard je jakýsi disident, mi přijde jako implantát z 20. století. 70% se skřípěním zubů.

plagát

Hobit: Neočakávaná cesta (2012) 

Při zfilmování obecně známé knižní předlohy není možné drtit scénář podle předlohy. Důležité je zachovat atmosféru, respektive vykouzlit filmařskými prostředky svět, který není v rozporu se světem vzniklým v hlavě čtenáře. Jacksonovi se to daří.

plagát

Valdéz prichádza (1971) 

V jednoduchosti je často síla, ale nebýt vtipného a přitom logického vyvrcholení, dala by se jednoduchost scénáře vyklídat jako prostoduchost. Celkově príma film, pro westernové fanoušky bonbonek.

plagát

Prezident Blaník (2018) 

Až skoro učebnicový příklad toho, jak gagy fungující v groteskách ztrácejí šťávu, když se jen zřetězí za účelem vytvoření celovečerního filmu. Ale mohlo to dopadnout hůř, komu se líbil seriál, tady se taky párkrát zasměje a párkrát uznale zabručí.

plagát

Muž na výpomoc (1971) 

Divný western, dost pomalý, ale napětí nechybí. Události, co protagonisty potkávají, vypadají podivně, chvíli jsem si připadal jako bych sledoval x-tý díl nějakého seriálu, ale nakonec se to propojí jak u Tarantina. Akorat děvče na začátku bylo asi jen pro navození atmosféry - v tom kraji je něco špatného. Kamera, dost umělecky pojatá, vzbuzuje dojem romantického a docela spořádaného světa, ale Divoký Západ se nezapře, ačkoli kovboje, ba snad ani krávu neuvidíte.

plagát

Strom na vešanie (1959) 

Poněkud newesternový příběh s velmi westernovými reáliemi: hrdina - silná osobnost s tvrdou pěstí a rychlým tasením koltu, zlatokopové, mladý partner hrdiny, koně, hory, lesy ... Těch klišé je skoro moc, a zásadní střet (tentokrát mezi jedincem čnícím nad ostatními, a davem pocházejícím ze "spodiny") se připravuje dost dlouho, nejmíň půlhodinu si říkáte, kdy už to přijde. A on přijde a rychlý holywoodský konec j evlastně nepříjemně standardní.Ale postavičky a drobné střety v průběhu jsou celkem zábavné, dá se to vidět.

plagát

Škola otců (1957) 

Je to spíš taková moralitka, byť poměrně košatá. V době vzniku to byl nesmírně potřebný film, ukázal, že se může (byť velmi opatrně) mluvit o některých problémech, které režim nemohl otevřeně přiznat, protože jsou koncepčně svázány s jeho podstatou - především s potlačováním individuálního myšlení a zavíráním očí před neschopnými lidmi na vedoucích pozicích, protože věrnost straně byla mnohem cennější než dispozice na danou funkci. Helge mistrovsky použil metodu maskování za režimní nástroje - spásu, byť pozdní, přinesl předseda ONV, tedy stranický funkcionář. V praxi to fungovalo zřídka, ale byla to jediná cesta, strana ovládala všechna řídící místa. Předpokládám, že film na současníky působil jako pohádka, a ani já nevěřím, že Helge to myslel s vyústěním realisticky. Ale umožnilo mu to na závěr přidat téměř plamenný projev, shrnující tu zásadní chybu ve společnosti, a současně tím překrýt velmi realistické výjevy z pohraničního maloměsta, které samotné by komunistickým cenzorům určitě vadily zásadně.

plagát

Biely jazdec (1985) 

Western jako ze zlaté éry, tam by zapadl do průměru, nic mu nechybí, ale hranice žánru nepřekračuje ani neposouvá. Vlastně nevyniká niičím, ale nic také nemá špatně. Vyvážený a tedy dobrý filmový zážitek. Jen na něj možná zapomenu.