flu

Ačkoliv jsou i ve druhém díle přítomny klasické atributy novodobých gangsterek, Refn zde zabrousil až někam do vod sociálního dramatu a dopadlo to na výbornou. Co ubral na akčních scénach, to vykompenzoval syrovostí a realističností zpracování. Do příběhu jsou navíc umně zapracována otcovská a vůbec rodinná témata, čímž se v konečném součtu Refn dostává až k metám, k nimž mohou jeho žánroví souputnící jen závistivě vzhlížet. A ještě musím zmínit Madse Mikkelsena, který byl opět dokonalý. Strašně moc jsem "jeho" Tonymu fandil, aby mu to tentokrát vyšlo... nicméně od začátku bylo jasné, že tohle nemůže dopadnout dobře. Bohužel, ale tak to chodí.

Solidní start, ale svého vrcholu tahle trilogie dosáhla až v dalších dílech. Jednička stále ještě jede v kolejích černohumorných cool filmů o gangsterských loserech, kterých se točilo (...a bohužel stále točí) mraky. Nicméně už zde Refn nastavil základní parametry celé série, které v dalších dílech vycizeloval k dokonalosti - syrovost zpracování, civilní a uvěřitelnou zápletku a realistické postavy. Takže spíše 4* než 3*.

Jak symbolické! Dan Landa jako bájný krysař, co svou hrou omámil celý štatl. btw k Enšpíglovi... Slačálek už má rozhodně přes třicet a ve svém "oboru" toho dokázal docela dost. Je mi jasné, že jedna z vůdčích postav českých anarchistů bude u určité části národa budit jednoznačně negativní reakce vždy (a souhlasím s tím, že ve filmu mělo být uvedeno, o koho se jedná, namísto neutrální nálepky "politolog"). Nicméně, než začneš přístě něco psát o "obtloustlých cca dvacetiletých chlapečcích", tak by neškodilo nastudovat si alespoň základní fakta.

For Christ sake, they're not interested in money. They're political, they're fanatics! Londýn, počátek osmdesátých let. Chystá se olympiáda a developerské podnikání tak čekají tučná léta rozmachu. Harold Shand, gangster ze staré školy, větří příležitost, jak se definitivně zbavit nálepky kriminálníka a etablovat se mezi místní smetánku jako vážený businessman. K tomu, aby se mu povedlo realizovat "největší transakci, co kdy Evropa zažila" už zbývá jen doladit pár detailů (tím spíš, že zástupci "investorů" z prostředí italo-americké komunity z New Jersey už sedí v Concordu někde nad Atlantikem). Jenže pak příjde jeden sakra dlouhý pátek a nebohý Harold bude muset pochopit, že chlapíci z Belfastu holt pěstují jiné mravy, než jak tomu bývá obvyklé mezi londýnskou galerkou. Mimochodem, nechápu, proč se někdo pořád snaží srovnávat tenhle film s Kmotrem. Vždyť jediným společným znakem je, že oba filmy čerpají z prostředí organizovaného zločinu. Ale tím veškerá podobnost končí. "The Long Good Friday" je typicky anglickou "gritty" kriminálkou a v tomhle subžánru patří k tomu nejlepšímu, co kdy vzniklo. Aneb jak někdo trefně poznamenal na IMDB... Guy Ritchie should be forced to watch this at least fifteen times in a row, in the vain hope that it teaches him something about the genre he idolizes but seems unable to make a decent job of depicting. Watch and learn, all you young 'mockney' pretenders, this film is the work of the masters.

Paradokumentární, naturalistické, bez zbytečného sentimentu... zkrátka mimořádně podařený debut. Těm, kteří by se chtěli dozvědět něco víc o fenoménu Mara Salvatrucha doporučuji výborný dokument od Christiana Povedy La Vida Loca (mimochodem tenhle film stál Povedu život, 2. září 2009 ho nedaleko San Salvadoru místní mareros rozstříleli v autě).

...just show, how deep is your love... Bůh, Ďábel, STATOIL, neonacisti, retard, alkoholici(čky), jablka a havrani... Nevím, jak to všechno Anders Thomas Jensen dokázal ukočírovat, že to nedopadlo, jako když Pejsek s Kočičkou pekli (jablkový?) dort... Adams æbler jsou každopádně dokonale vyváženou žánrovou směskou, ukázkou toho, jak vyprávět zcela nevážným způsobem o naprosto važných věcech a přitom nevypadat trapně. btw opět jsem si potvrdil, že současná skandinávská kinematografie je přesně ten můj příslovečný šálek čaje.

Pro mně osobně jeden z vrcholů americké kinematografie 70. let. Krutě pravdivá satira, ve které Lumet vystihl fenomén televize takovým způsobem, jakým se to nikomu jinému předtím ani potom nepovedlo (a upřímně pochybuji, že se to ještě někomu vůbec někdy povede). Mimochodem, poselství tohohle filmu je i po třiatřiceti letech od jeho vzniku tak aktuální a současné, že z toho až mrazí. Absolutních 100%.

To the North... where we do, what we wanna do.

Film je třeba dokončit, i kdyby to mělo být poslepu. Almodóvar umí a z víceméně banálního příběhu vytěžil maximum, u kterého jsem se nenudil ani navzdory poněkud přepálené stopáži. Není to tak silné, jako jeho starší filmy, ale pořád je to za 4*.

Jak je u Kieslowského zvykem, i "Przypadek" je po formální stránce perfektní (a například scéna Witekova příchodu na svět mi asi navždycky utkví v paměti). Jediný problém vidím v tom, že námětem a myšlenkovým obsahem je tenhle film hodně těsně svázaný s dobou a místem svého vzniku. Morální dilemata a osobní dramata "poznaňské" generace jsou dnešní době hodně vzdálená a obtížně pochopitelná. K tomu, aby člověk tuhle osobitou režisérovu výpověď plně docenil, musel by nejspíš žít v Polsku v oné době. Bez tohoto kontextu je "Przypadek" "jen" velmi dobře natočenou hříčkou o tom, jak může obyčejná náhoda ovlivnit život jednoho člověka.