TICHOPAN

Běda…přivolav si svým lehkomyslným holedbáním, prohodiv v okolní svět přání po zažití telenovely. Byl jsem tímto děsivým zážitkem lapen nic netušíc na návštěvě. Způsobiv jsem hanbu a pohoršení všeliké…. Ve chvíly, kdy na návštěvě jsem pokojně se svou chotí požíral pochutinu mne naservírovanou nic netušícími hostiteli cosi mne zaujalo ve vedlejších komnatách. A to jen dítky nevinné –netušíc co způsobí kteražto uvedly přístroj televizní v činnost.V oné osudné chvilce produkovalo médium s neúprosností právě výše zmíněnou telenovelu.Robátka mne v dobrém úmyslu nalákaly cukrátky a uvedly mne do svého brlůžku a posadily před televizor. Něco mi jakoby říkalo „jdi pryč…“ Pak to přišlo.Po chvilce pouhé svět jakoby dostal zvláštní barvu…I počal jsem se smáti smíchem šílencovým…dítka zmlkla, očka vytřeštíc ztuhla…Následoval řev strašlivý provázený chrlením kukuřic pražených po komůrce.To však byl jen počátek onoho infernálního odpoledne. Děťátka - holátka nebohá majíc hrdélka stažená vidouce strašlivých výjevů pozalézaly do šuplíků stolku psacího a tam v temných koutech počaly močit do pastelek…vydíc ujce svého potrefeného agonickým ámokem kterak za vytí hlas vichřice podoba a svým zadním během prokopnuv stolek, malý, konferenční… Nábytek nebohý zapraštěl a zostuzen se poroučel každou svou polovicí na jednu stranu. A s rykotem divého kance ….zakousnuv se svými kelci do sedací soupravy zn.Amina začal jsem chrliti pazvuků roztodivných a strašlivých, že ono hovado pro které jesti tyto zvuky dobré jsou, stydělo by se k nim doznati…Příbuzenstvo na mne pak po taktické dohodě hodilo těžkou, vyšívanou deku kterouž teté Klothylde de Peirak vyšívala u příležitosti prvního vylodění Kolumbově a následně jsem byl vynesen ven.Tam již čekaly seběhnuvší se sousedé a v domění že jde o posednutí, povolaly kněze.Onen dobrosrdečný muž čistoty svaté, se slovy „Odstup sílo nečistá“cákal na mne vody svěcené, doufajíc v mé spasení. V pravdě, byl jsem spasen - ranami novodurovou odpadní trubicí jež jsem vytrhnuv v chvilce kdy mne vynášela rodinná kavalérie a jakýmsi otvorem v oné dece podařil se mi vystrčit pařát a i drápkem se zachytiti za onu rouru což následně způsobilo zaplavení přízemí vodou odpadní, zvesela vytékající.Poté, ještě řádně vyválen v listí a pojmenován jmény všelikými a mající kouzlo neopakovatelnosti jsem byl vyzván k odchodu empírovým kordem v krajině řitní.Famílie nás vykázala a z okénka přihlížejíc našemu hrdému útěku v čele se strýcem který hroziv mi pěstí cosi mumlaje – odezíráním jsem zjistil že syčel „Ty nezbedný jinochu “ Takto neslavně skončilo mé setkání s telenovelickou hrůzou.Nicméně nenechám se odradit napoprvé a zvažuji pokusné shlédnutí dalšího skvostu.

Vskutku velice kvalitní podívaná obzvláště v oné "hovnózní" době.Skvělé obsazení a výkony skvělých herců, děj znějící napnelizmem a ani chvilku nepolevující dramatičnost děje.

Pobavil mě Karel Roden -"Ty jedno tlusté hovnisko" :-D

Lahůdka....

Snímek který se řadí do klasiky....mistrovsky ztvárněný obyčejný, lidský, nenatřený humour podávaný s akurátní dávkou spontánní trapnosti a špetkou úsměvného balíkovství... "....a von je blbej..."

Dobrá odpočinková komedie - typická Nicholsnovina plus skvělá Diane Keaton.Neřešit a jen se tak trochu nechat vsáknout.....:-)

Opět jedna vskutku hluboce prdelózní podívaná díky níž jsem mnohé pochopil....pominu-li pokus o jakési vybočení z klišé šílených vědcodoktorů s vizáží obvodného lekára pri ústrednom dome pionierov nelze upřít snahu o účast na historickém vývoji hororových snímečků pomocí jakési morbidní řiťomontáže. Smekaje před nevím zda v tomto případku lze použít pojem "úctyhodnými" ale budiž, výkony herců kteříž strávily mnoho času v cizích análech zůčastněných řiťolezců.Do mysli se však vkrádá neúprosně otázka, zda jim to vlastně vadilo?Ne, rozhodně zde a po shlédnutí tohoto díla ani nikde jinde nebudu polemizovati nad osobními a už vůbec ne intimními vztahy k rektálním krajinám jiných osob oněch herců....ale možná si užili....někteří.... Celkový výsledek však alespoň dle mého pohledu začíná i končí kdesi v ....

Těžká romantika.Takové jakoby laskavé pohlazení po duši po kterém se ve mne rozhostil takový zvláštní klid a mír...

Bože, kam až to klesá úroveň českého filmu...či snad už ani úrovně nemaje?Ať tak či tak má reakce na tento snímek počala vytím...mé zřivce uzřely jakýsi upocený shluk záběrů na pohybující se mátožné a silně afektující bytosti vyluzující zvláštní slovní seskupení dávající smysl snad jen mezigalaktickým nájezdníkům po řádné dávce plutónia...i zavyl jsem více - asparágusy počaly žloutnout a má pravá noha se začala cukat a výraz zdělující svému okolí zření věcí strašlivých počal se mi v obličej zjevovati...má choť počala spěšně přinášeti vědra s vodou...na chodbách byl slyšet dupot sousedů kteříž slyšíc prvé mé zvuky projevu jali se v šíleném cvalu překotně prchnouti v nejbližší restaurační zařízení a tam v klidu přečkat...Na obrazovce však následovalo děsivé defilé výjevů nepopsatelných - pokud se za herecké umění ponovu nepovažuje nesouvislé a bezduché mlekotání rádoby originálních "hereček"(opravdové herečky mi jistě mou troufalost prominou)a nakrucování se v jakýchsi rádoby přirozených pózách a o hlubším smyslu -pokud se zde vůbec o nějakém tom smyslu celkové této tragédie dá hovořiti.Během chvilky jsem již ležel zakousnuv v nejbližší dřevěnicovou končetinu stolíku nebohého a prstíků zatnuvších v tépychu...Nic platno, nepomohly ni prosby okolobydlících, zůstavších sousedů a jejich dítek zděšených - když zklamáni odcházely, leby jejich majíc sklopeny, dlaní křečovitě v zoufalém gestu zaťatých šeptaly "co jen s námi bude..." - platne zde nebyla ni laskavá domluva gumovou hadicí...Až voda, voděnka studená - přítelkyně spolehlivá - byl jsem jí vyveden z temnot a opět navrácen do této reality a urychleně odtažen na zadní dvorek kde ještě zabalen v onen výše jmenovaný peršan jsem byl ponechán ležíc "se vycukat"...Rozhodně jsem netušil co všechno film snese a k obsazení se není možno v slušných intecích vyjadřovat. Nemohu se zbavit lepkavého pocitu, že dnes stačí projít i náhodou před kamerou a již od druhého dne neřkuli ještě ten den k večeru je ona osoba oslovována a oslavována jako herečka, herec, pokud si slečinka nechtěně zívne tak i jako zpěvačka, spisovatelka, producent, režižérka - režižér zejména v bulvárních plátcích a různých snídaních na novách apod. Jakožto hvězdné célebrity pozbívající soudnosti následně čumí z kdejaké krabice sušenýho mlíka a oblažují nás všechny svými rádoby inteligentními výroky - výpotky místy proložené nablblým hihňáním či drsnými poznámkami.Nevím, co ještě kdy podobného zřím, jen si kladu otázku " Byla to jakási pomsta? Za co? Kdo je tajemný eM?

Dosti dobré - a trefné, plně vystihující princip tématu