Der Klavierstimmer der Erdbeben
The Piano Tuners of Earthquakes
L’Accordeur de tremblements de terre
Obsahy(1)
Hypnotický zážitek z ostrova vzdáleného všem zákonům naší reality, jak ho vysnili nejvýznamnější surrealističtí tvůrci post-švankmajerovské generace. Dr. Droz touží navždy zachovat hlas pěvkyně Malvíny, kterou v den její svatby usmrtil a unesl. Pomoci mu v tom má geniální „ladič pian zemětřesení“. Nádherná obraznost snímku, která vytváří svět kdesi mimo naše chápání, odkazuje především k animátorským kořenům tvůrců. (Febiofest)
(viac)Recenzie (20)
"Nejracionálnější iracionalita." K filmu se zatím vyjadřovat nebudu, plánuji ještě nějaké další shlédnutí, ale poznámka k distribuci: NFA koupilo a otitulkovalo používanou filmovou kopii jen pro vlastní použití, což je postup, se kterým jsem se zatím nesetkala - nevíte někdo, jestli to je běžné? Na jednu stranu je super, že aspoň něco (já vím, že peněz není nazbyt), ale zároveň mě to štve, protože kdybych náhodou nebyla v Praze, tak o tom ani nevím; je to vylučování klubových diváků jinde po republice. ()
Fantaskní svět odkazující jasně do 19. století, inspiračně zakotven v gotickém románu, s prvky hororu, pohádky, fantastického světa Julese Verna. Obraz je různě ztmavován a zesvětlován přes filtry, kompozice scén jsou neuvěřitelně hračičkovské, celý vizuální dojem není pouze staromilskou nostalgií je doslova hypnotický s ohromnou silou takřka v každém záběru. Zajímavé herecké obsazení, poněkud to klopýtá s rozvíjením příběhu, ale závěr je parádní a vylepšil můj celkový dojem. Takovým způsobem natočené filmy už neuvidíte, protože se nedělají. Komu se líbí práce Terryho Gillama, Herzogův Nosferatu nebude zklamán. Film má neskutečně silnou atmosféru, umí vás vtáhnout do svého světa. ()
VIZUÁL +, OBSAH -. Skoky v čase, sny, hypnózy, intriky, velmi podobné postavy (navíc maskované). Asi nebude moc překvapivé, když prozradím, že jsem se vůbec neorientoval. Jenže totéž přiznávají i obdivovatelé tohoto kousku! Vysvětluju si to tak, že to jsou pozéři. To mě má po sto minutách uspokojit, že "ten film nemá dávat smysl", a "hledat ve všem nějakou příčinu je přízemní"? Jestli jsem nějakého pozéra urazil, tak ať (mi napíše do pošty a já se mu omluvím). ()
Quayové. Celovečerní. Ber nebo nech být. pozn. ke komentáři o distribuci NFA - film je normálně k dispozici pro jakékoliv kino, které má smlouvu s NFA. Jenže to skoro nikdo neví - NFA nemá PR jako ostatní distributoři - maximálně dramaturgové filmových klubů nebo osvícení vedoucí kin (kterých dnes moc není). ()
To, že jsou bratři Quayové fascinovaní Švankmajerem je známý fakt a tady je to v nejedné scéně dost vidět. Taky je v tom znát jistá inspirace Greenawayem. Problém je v tom, že na rozdíl od těchto dvou režisérů to Quayové nedokázali podat. Možná jsem jediný, ale mě to nepřišlo ani snové, ani nádherné, ale spíš... ne amatérské, ale nepovedené. I přes pár zdařilých částí je pořád moc znát, že to pozadí je greenscreen a to je prostě špatně, protože kvůli tomu jsem se do toho nedokázal ponořit. Ten příběh sám o sobě špatný není (ačkoli opravdu připomene Tajemství hradu v Karpatech) a má nejeden chytrý dialog (nebo monolog), ale je znát, že ho Quayové chtěli natáhnout na co nejdelší stopáž, takže některé scény jsou zbytečně dlouhé. Bohužel pak celý film na mě působil dlouze, takže jsem se pochopitelně nudil. A ten svět se dal taky mnohem víc domyslet. Myslím, že Ladič pian zemětřesení by v rukou třeba Greenawaye vypadal mnohem líp, mnohem poetičtěji a měl i větší hloubku, ale v podání bratří Quayů se to fakt moc nepovedlo. Tím je ale nechci odsoudit, třeba mají talent na krátké a středometrážní filmy - na ty se teprve chystám. 2* ()
Reklama