jahol

Sympatický film, který asi neměl být variací na Prcičky a proto je hřích ho s nimi srovnávat. Z pozice rodiče, kterému potomci zrovna na růžích nestelou, straní film výrazně těm mladším, ale dělá to tak inteligentně a neokázale, že mě mladá banda kolem Loly skorem nevytočila. Anglická pasáž výborná, dialogy zkomponované citlivě a se srdcem, občas je všechno až příliš jednoduché a snadné (otec na konzertě), ale na slabou čtyřku to dá.

Jedno z plus, které u mne Jodie Foster doposud měla, je, že hrála v dobrých filmech. Proto nechápu, jak se mohla nechat uvrtat do takovéhle slátaniny. Všechno, co tady bylo, už bylo mnohem lépe podáno jinde a role JF je naprosto magorsky šílená. A když už přestane otravovat s tím nepříčetným výrazem "všichni se proti mně spikli", naběhnou další "borci" (Sarsgaard) v rolích ještě debilnějších a celá dějová konstrukce definitivně krachne. Dvě hvězdičky za hezký záběry vnitřku tohohle velkýho letadla, sympatického kapitána a pár scén, kde J.F. připomíná velkou herečku.

Sice hrozí, že vám hrábne z pomalé naprosté bezútěšnosti putování, ale černošedé zoufalství postapokalyptické reality je dost často až zvráceně krásné a scény, kde se otec hrozí svézt dolů za hranu lidství a jaho syn ho na ní křečovitě drží, hodně silné. Ale přece jenom by to chtělo malinko větší dynamiku. Vigo Mortensen (a jeho maskéři!) vynikající, horší to bylo s dabingem druhého hlavního hrdiny, který má celou dobu hlásek, jako by mu bylo pět. A proto nakonec přidávám jednu hvězdičku, neboť jsem přesvědčen, že nedabovaný originál by měl zmáknul lépe

Z upoutávek a z rozhovorů Macháčka a Polívky pro přílohu Dnes jsem čekal něco úplně jiného, pořádnou ironickou sondu do současných masivních změn v mužských a ženských rolích, kde si jeden už nemůže být jist vůbec ničím. Nakonec jsem dostal něco zcela jiného, odlehčeného, asi zábavnějšího, ale kupodivu se jako celek docela dobře vyhýbajícího klišé (kterému českému filmu z poslední doby se to povedlo?) a stokrát viděným stereotypům (v detailu jsou těch stereotypů mraky, ale naštěstí je vždycky hned něco vygumuje nebo překryje), až na jeden příklad - naprosto otřesný časový skok do mládí v závěrečné jízdě na horské dráze. Prvních pět minut přitom šustí papírem, že by jeden ohluchnul, ale pak přijde Vica Kerekes, naši bardi zapomenou, že natáčejí film a začnou se chovat jako ti správní samci, kteří jsou v každém z nás (ano, ještě je nutné vytěsnit z paměti trapnou scénu na houpacím křesle, ale pak už je to opravdu lepší a lepší). Scénky u kulečníku a odběru spermií nakopnou Vaši náladu a ochotu spolupracovat definitivně do té lepší poloviny a pak už se tak nějak nezávazně vezete na vlně našeho chlapského osudu. Že bude dobrý Jiří Macháček, to jsem tak nějak očekával, ale velmi příjemně překvapil Bolek - jak jinak, když ani nemusel hrát... Ano, na sledování tohohle filmu musíte být naladěni a nesmíte být šťouralové, ale tři hvězdičky mi přijdou málo. Jo, a kdyby nic jiného, tak za tu čtvrtou hvězdičku stojí scénka se "zlým" chlapečkem ubližujícím "hodné" holčičce, i když je smutné, že v podobném duchu jsem původně očekával celý film...

Myslím si, že ti, kteří dávají pod *** , nehodnotí dokument, ale své smutné bolavé já, třebaže někdy hodně hluboko ukryté. Jinak řečeno, zajímalo by mne, zda Generaci singles dá pod *** někdo, kdo žije ve šťastném vztahu, okořeněném rodičovstvím. Navenek není tenhle dokument nijak moc atraktivním produktem, ale čas od času dokáže obnažit podstatu problému (ano, pro mne jde o problém!) takovým způsobem, že vás zamrazí ("Neblázni, já přece nebudu s holkou, která se mnou nepůjde na kolo"), a navíc pro vnímavého diváka z nenápadných střípků skládá i společenské pozadí a procesy, které nám generaci singles vytvořily a dále rozšiřují (i na touze nebýt sám se dají pod pláštíkem duševně-sexuální ccharity vytřískat prachy - kdybych absolvoval seznamku s medem kolem úst jako málo zkušený panic, asi bych už NIKDY nebyl schopen balit). "Pasivní" přístup autorky, kterou budou někteří shazovat pro pasivitu a neumětelství v mylné představě, že se do diskuse více nezapojuje, protože neumí, je naopak základním pozitivem, protože dokázal vysát z lidské duše šesti vybraných opravdu hodně a čas od času vykrystalizoval až v neuvěřitelně emotivní zpověď. Výběr "účinkujících" musel být obtížný už svou neodhadnutelností, co se z nich vlastně nakonec vyvrbí, ale povedl se velmi dobře a předhodil nám šest nejednoznačných charakterů, jejichž osud zajímá. K maximálnímu hodnocení mi schází trochu širší výběr, který by umožnil na stejné časové ploše prostříhat některé trochu méně zajímavé nebo se opakující výpovědi a podal by portrét singles ještě o něco plastičtěji. Možná to tak autorka nezamýšlela, ale tenhle dokument je hodně varujícím obrazem budoucnosti, protože podle mého názoru příští "světová válka" bude globálním konfliktem nikoli mezi státy nebo národnostmi, ale mezi generacemi.

Asi tady prostě byla potřeba ekologického filmu takového druhu a tvůrci si zaslouží aplaus za to, jak se trefili. Pro mne ale velké zklamání poté, co mne k návštěvě kina rozhejbaly právě komentáře na csfd. Opice jsou moc hezký, ale proč se sakra scénář musel uchýlit k těm nejklišovitějším (nejklišovějším?) prvkům stokrát (dobře, tak jen pětkrát) viděným jinde (nemocný otec coby pokusný králík, přicmrndávající kráska, zlý prospěchářský šéf, neobratný kolega v práci, další velmi zlý u opic atd. atd.)? Poté, co se dostal Caesar mezi opice, vylétlo moje hodnocení na 4/5, ale bohorovně servírovaná nelogičnost toho, co se děje v poslední půlhodině, není ubíjející, ale zabíjející. Malé plus za dost dobrý soundtrack, malé minus za lidské role, které absolutně nemají co hrát.

Přestože jsem celou dobu sám sebe ubezpečoval, že tak jako Barva kouzel mi Otec prasátek do oka nepadl, stejně nemohu jít s hodnocením níže. Scházela mi sice celoplanetární atmosféra zeměplochy a roadmovie kouzelné sešlosti se skvělým Barbarem Cohenem a banda kouzelníků odsud se zdaleka nevyrovnala intrikánům odtamtud, ale smrťák je opravdu parádní postava a celkově ta dobrá sluneční strana i přes občasné výkyvy poměru sil sympaticky měla navrch nad temnotou. A konečně jsem se dozvěděl, kde se vzal Boogeyman.

Na samotné hraně mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Výborně natočené, atmosferické, s velmi dobrou ústřední dvojicí (zajímavou zcela záměrným kontrastem mezi jeho civilností a její... neobyčejností) a s dobře vybranými zápornými rolemi. Jenže scénář, nemohu si pomoci, není zrovna vynalézavý, atmosférou v těch nejlepších pasážích příliš silně připomíná Zvětšeninu nebo jiné převzatosti, tam, kde se osamostatní, slábne, a nabaluje na sebe zbytečně mnoho (australská zeměpisná exkurze pro nakrmení příznivců telenovel a zcela nešvédská a o to více americká scéna se škrcením a ukecaným vrahem jsou zbytečnými přívažky - jako kdyby v té druhé chtěl scénárista Fincherovi velmi neobratně vyfouknout něco, co David umí pojmout stokrát lépe). Na čtyři hvězdičky film vytahuje velmi silná boční(?) dějová linie zneužívání hackerky. Věřím tomu, že Fincher bude ještě lepší.

Skvěle natočené, úžasný casting (královna, trpaslík, lord Stark, Malíček, Arya a mnoho, mnoho dalších) a dokonalé dialogy, které vypadají, že ani lepší být nemohly - než si přečtete knihu. Pak zjistíte, že s takovouhle předlohou má scénárista obrovský náskok, ale může ji také (logicky) dost pokazit. Je mi jasné, že HBO nemělo dost peněz na to, aby vznikl rozsáhlý epos rozměrů Pána prstenu (o který si předloha přímo říká!), ale v textu je řada nádherných obrazů, které ve filmovém zpracování prostě neměly být vynechány nebo osekány a naopak - některé "atraktivní" scény poplatné vkusu současného diváka jsou dodány navíc nebo s podstatně větší mírou naturalističnosti. A to nemluvím o "nenápadné" scénáristické kličce kolem velké bitvy - ano, peníze nebyly, ale tohle pomalu vypadalo jako z rejstříku Járy Cimrmana. Vlastně ta předloha asi pro scénáristu byla nakonec spíš problémem než plusem, protože až ji budete číst, asi těžce ponesete mírně odlišné vyznění některých charakterů (věřte tomu, že Tyrion je třeba v knize o dost větší borec). Další série mají to štěstí, že nevisí na nalepovaném scénáři, ale stále se mohou opřít o stejně kvalitní předlohu. Pořád je to hodně dobré, dialogy skvěle napsané, ale ta pecka z prvních deseti dílů to už není. Asi proto, že ten, kdo četl všech pět doposud vydaných knížek, je se znalostí budoucího ještě pěkných pár roků napřed.

Hodně silný zástupce české nové vlny, který se ale nevyrovná její úplné špičce. Scény v lese jsou přece jen místy rozvleklé (chudák Iva Janžurová si tedy opravdu zaběhala), už proto, že výprava filmu je, eufemisticky podáno, hodně stereotypní a koně, kteří jsou v záběru asi nejčastěji, mají herecký rejstřík taky trošku omezený. Jaromír Hanzlík je ve střídání krajních poloh vynikající, Iva janžurová skorem tak dobrá, až na poslední třetinu filmu, kde při tom nešťastném běhání chytne do visáže takový nějaký zvláštní prvek, který z ní pro mne udělal z ženské let čtyřicátých ženskou let devadesátých. Původní čtyři hvězdičky jsem málem sundal na tři, ale úplný konec je konečně oživen dalšími postavami a připomenul mi závěr výborného Habbermanova mlýnu.