Pavkan

Vskutku neuvěřitelná záležitost. Poprvé v životě jsem dal celý seriál na jeden zátah, protože tohle nešlo opustit. Velmi civilní, neobvyklé ve své jednoduchosti a rafinovaně vystavěné.

Další filmový zázrak Richarda Curtise, pod který se tentokrát výrazně podepsal Danny Boyle. Dal bych víc než pět, kdyby to šlo. Na dvě hodiny jsem zapomněl na všechno kolem a přesně to od skvělého filmu čekám. Yesterday pracuje s neskutečně jednoduchým a přitom báječným nápadem, se kterým si neustále na mnoho způsobů pohrává. Je v něm absolutně dokonalá Kate McKinnon, která baví každou vteřinu, kdy je na plátně. A Lily James, ta se nedá komentovat, ta se musí vidět. Klidně i několikrát, protože takovýchhle filmů, jako je Yesterday, je míň než šafránu.

Fantastická Iva Janžurová! Miloval jsem ji ve Vorlíčkovských kreacích, obdivoval v Kočáru do Vídně a Morgianě. Jsem rád, že nepřestává být tak dobrá. Tenhle film je JEJÍ.

Je očistné vidět v kině film, který si na nic nehraje, nic nepředstírá, chce jen bavit, a ač to dělá místy předvídatelně, dělá to velmi dobře. Ať sleduji Beana nebo Englishe, uvědomuju si, že je to tak blbé, až je to dobré, a nedokážu si to odepřít. I u tohoto dílu se znovu probudilo "mé vnitřní dítě" a smálo se hodně a nahlas. Devadesát minut bezstarostné jízdy nedokážu ohodnotit jinak.

Jak můžou Češi kolonizovat Mars? Hravě. V tomhle slově se skrývá klíč k odemčení tohoto báječného filmu. Já jsem na hru přistoupil a odměnou mi byl neskonale milý a originální zážitek, u kterého jsem se mimozemsky bavil.  Zarytá potřeba mluvit anglicky, i když to neumí ani velitel, lahodně pitomá Vendy, zamilovaný pár absolutních nekosmonautů a robot šířící rodokapsová moudra, to je jen pár z mnoha hravých atributů, na kterých Mars frčí. Je mi líto diváků, kterým film nesedl, a jsem rád, že k nim nepatřím. Naposledy jsem se takhle cítil na Nudě v Brně, kdy půlka sálu jela na vlně a druhá zoufale kroutila hlavou. Na marťanské vlně jsem se svezl moc rád. Koneckonců, je tam voda, ne?

Po sérii několika úderů do ksichtu českého filmu konečně domácí film, u kterého jsem se nestyděl. U Tátovy volhy jsem měl několikrát pocit, že sleduju pokračování Teorie tygra. Také je to lidská komedie, která přesně a přitom zábavně odpozorovává situace z normálního života, navíc s podobným obsazením. Je to skvělý film o rodinných tajemstvích a jejich odhalování, na který pošlu rodiče, kteří jinak chodí do kina jen jednou za Uherský rok. Pořád mi tvrdí, že dobré české filmy se už netočí, tak ať vidí.

Je to čistá radost. V rámci žánru naprostá lahůdka, která vás trefí jako Rockem nasměrovaný torpédo. Ani na vteřinu nikdo ze zúčastněných nesundá nohu z pedálu plynu přilepenýho na podlaze, všichni skvostně hláškujou a Charlize jako záporačka je taky bezchybná. Kino je povinnost.

Normálně jsem se zabouchnul. A to mě varovali. Málokdy se mi stane, že zapomenu na to, že jen sedím v sále, a příběh na plátně prožívám. Nemusí být 3D, ani 4D, stačí když se filmařský um skloubí se schopností dostat z člověka nějaké emoce. Z nirvány mě jen na chvíli vytrhli mí sousedi, kteří se se slovy "To snad není možný" zčistajasna zvedli a odešli. Bylo mi jich líto. Na druhou stranu je krásné, že jsme tak rozdílní. Věc, která jednoho naštve tak, že v půlce představení odejde, může někoho jiného převálcovat (v pozitivním smyslu slova). Rád patřím k převálcovaným.

Viděl jsem Bridget na premiéře a příšerně mě bolela pusa od toho, jak jsem ji měl celou dobu od ucha k uchu. Obklopen ženami sršícími pozitivní hysterií jsem si sice připadal lehce nepatřičně, ale dvě hodiny strávené se starší, hubenější, ale stále vysoce zábavnou Bridget Jonesovou rozhodně patří mezi mé osobní nejlepší časové investice za posledních pár let.

Bohužel asi zůstanu u Erbena, nebo Franty Brabce. Nápad měli hoši dobrý, ale zůstalo jen u něj. Už ho nějak nedokázali přetavit v nosný scénář. A když hlavní hrdince nevěřím ani nos mezi očima, těžko se můžu nechat oblbnout výbornou kamerou a optimálně zneklidňující hororovou hudbou. Snad poprvé v životě jsem měl pocit, že to hraní Aně Geislerové nejde, což ještě akcentovaly scenáristické nedostatky příběhu. Byl to prostě horor.