venalce

Myslím, že to bude fungovat daleko lépe jako kniha. Ve filmu zůstala spousta věcí nevyřčená.

Bylo to krásné a zpěváci byli úžasní. Na můj vkus tam bylo moc věcí z Bídníků a třeba bych tam naopak ráda slyšela něco z muzikálu Notre Dame de Paris (ano, existují k tomu české texty, třebaže se u nás muzikál ještě nehrál, pokud vím), ale poslouchalo se to samo. V hlavě mi utkvěl hlavně kousek z Jesus Christ Superstar, Hříšnej jazz, Fantom opery a Samotářka z Bídníků.

Obávám se, že tenhle typ parodií je už překonaný, to přepáleně komické a hloupé chování postav mě neuvěřitelně otravovalo. Nakonec mě bavil jen "citlivý" syn od hraběte. Celkově je ale naše česká Svatba upírů daleko lepší.

Au, tak tohle bolelo. Protože to mohlo být o tolik lepší! Ten svět byl doslova fantastický, jak je možné, že nemáme víc takových "moderních" fantasy? Ale škoda, přeškoda těch logických bot, rádoby hlášek, stupidních dialogů a ještě stupidnějšího chování všech okolo. Doufejme, že dvojka bude DALEKO lepší.

POZOR SPOILERY! Ze všeho nejvíc mi to dalo vzpomenout na výborné animované filmy o Justice League, akorát s tím, že tenhle byl hraný. V Batman vs. Superman jsem si stěžovala, že nám byly představeny hned dvě nové postavy, a tady se počet hrdinů prakticky zdvojnásobil. No nic, vypadají nadějně, jen by bylo fajn, kdyby z Aquamana nedělali druhého Thora. Wonder Woman je pořád úžasná, o takové ženské hrdince se Marvelu může jen zdát. Ona a Batman tu hráli prim, dokud se na scénu nevrátil Superman, který tak nějak kombinuje schopnosti všech ostatních členů Justice League v jednom. Líbí se mi viditelný vývoj postav, jejich uvěřitelnost (oproti Marvelu) i potenciál těch nových. Konečně mám pocit, že se DC Universe ve filmech rozjel, však už bylo načase. Škoda, že jsou prodlevy mezi filmy tak velké, holt je to natáčení náročné. Nebylo to dokonalé, nicméně hned další den jsem měla chuť na to jít znovu. Uvidíme, co ještě přinese prodloužená verze.

Líbilo se mi, že to byl úplně jiný Poirot, než jsme zvyklí od Sucheta, byl víc odlehčený, víc fantastický. Výprava a práce s kamerou byla parádní, o hercích nemluvě. Film dokáže stát i samostatně, netřeba znát předlohu. Výhrady bych měla jen vůči poněkud zbrklému vysvětlení vraždy, vlastně jsme jejím provedením jen prolétli, bez ukázání detailů, jak byla provedena. Ale celkovému dojmu z filmu to neuškodilo. Bylo to hravé a eye candy, od samostatného kino-filmu bych nic jiného neočekávala.

Mezi prvními dvěma filmy s Thorem a tímhle je propastný rozdíl, před kterým jsme byli včas varování vtipným videem o tom, co dělal Thor během Občanské války. Myslela jsem tenkrát, že si jen dělají srandu. Nedělali. Tenhle film má blíž ke Strážcům Galaxie, ale víte co? Thorovi to prospělo. Herecké obsazení je neskutečné, Hela je fantastická a děsivá (člověk vzpomene na legendární "All shall love me and despair."), Goldblum střelený přesně tak, jak byste od něj očekávali, hvězdná camea potěšila (Cumberbatch a Hiddleston po letech v jednom záběru, co víc si přát?), snad jen sympaťák Karl Urban tam byl jaksi do počtu. A ten soundtrack, ten soundtrack! Od Avengers už nic víc neočekávám, tohle bylo jak epické, tak třeskutě vtipné, to nejlepší, co současný "popkorn" nabízí.

Hrozně mi tohle univerzum chybělo, o to víc jsem si návrat do něj užila. Nejvíc lichotil tenhle počin Daredevilovi a Elektře. Elektra se rozvinula v postavu, která mě konečně zaujala, a Matt/Daredevil vynikal svým nelidským chováním. Ti ostatní jsou takoví lidští, ano, supersilní, neprůstřelní a se zářivou pěstí, ale jinak "normální", Daredevil má nelidské instinkty a z nich všech je nejtrénovanější. Za vyjádření jeho odlištěného chování vděčíme v mnohém Charliemu Coxovi, který tu jasné ukazuje, že, co se hereckých schopností týče, hraje poněkud jinou ligu, než jeho kolegové ze čtveřice. Iron Fist je pořád pubertálně na pěst, ale docela se těším na novou řadu Jessicy. Líbilo se mi i jak se tu uzavřely otevřené linie z předchozích seriálů a konečně jsme se dozvěděli, co je Ruka zač a kdo ji tvoří, hurá! A teď prosím novou řadu Daredevila a navázání na větší provázanost postav, než tomu bylo dříve. Ostatně, teď už se všichni znají.

Krásný příběh, který mi dal vzpomenout na Laputu. Na dokonalosti mu ubírá pár nedotažených linek.

Tak takový film bych od Guye Ritchieho nečekala. Zajímavá práce s obrazem i zvukem, vlastně je to opulentní podívaná pro oči s parádním soundtrackem, pohráváním si s prolínáním časových rovin scén a originálním pojetím profláklé legendy. Ano, je to moderní pojetí, ale ne tupá řežba nebo bezduchá popkornová honička. Ten film mě prakticky ohromil.