venalce

Asi nejblíže to má k filmu Sněhurka a lovec (a nejen v tom, že to někdo zase všechno oddře za prince), je to především fantastická podívaná, čarokrásná příroda, příšerky jak od Guillerma del Tora, nádhera, prostě nádhera. Vlastně je to film o mateřské lásce, což vůbec není špatný nápad. Záporné role se nakonec zhostil (polo)šílený král, jehož "logické" smýšlení je opravdu k pláči. Co ho vedlo k myšlence, že schová dceru na šestnáct let Maleficent přímo pod nos, takže nejen, že ji vlastně ani neuvidí vyrůstat, ale dokonce tím Maleficent teoreticky usnadní práci, kdyby jí doopravdy chtěla zabít, to tedy vážně nevím. Navíc svěřit svoje jediné dítě do péče tří víl, které by sami potřebovali péči (nejlépe tu, která zahrnuje svěrací kazajku), to je opravdu na ocenění "Rodič roku". Vůbec bych se nedivila, kdyby královna umřela hrůzou z chování svého manžela. Naproti tomu postava havrana byla k nezaplacení, s Maleficent tvořili nezapomenutelnou dvojici, nehledě na to, že samotná Angelina Jolie byla ve své roli naprosto famózní, nikdo jiný by nedokázal vytvořit z Maleficent takový charakter. Škoda jen těch logických lapsů a příliš naivní pohádkovosti, která měla zřejmě za účel zavděčit se dětem, protože jinak je to opravdu povedená pohádková fantasy.

Výborný nápad, ale ušitý značně horkou jehlou. Tak zaprvé planety jsou ze své podstaty kulaté, tzn. světy by se dotýkaly jen malou částí, tady to vypadalo na celkové propojení a i kdyby ne, rotace planet by nedovolila stavět mezi nimi budovy. Nadměrné zahřívání předmětů v opačném světě bylo samoúčelným a navíc nedotaženým pravidlem (lidé nehořeli), nehledě na nedořešené příběhové linie. Ale, jak říkám, základní myšlenka byla zajímavá, jen ji měli zpracovat podle jiných zákonitostí (třeba zrcadlové dimenze nebo něco takového). Jinak to byl příjemný romantický film s opravdu pěkným vizuálem, ale bohužel si umím představit, že to mohlo být o dost lepší.

Je vidět, že Bryan Singer svým X-menům rozumí. A dokonce se mu podařilo výborně skloubit starou gardu s tou novou, aniž bychom se utopili v množství postav (a že jich tam bylo). Naservíroval nám to nejlepší z x-menovského světa se spoustou narážek na dřívější filmy, takže čím víc víte, tím víc se pobavíte. Quicksilver pobavil, takže doufám, že se objeví i v dalším filmu. Bylo to opravdu, opravdu dobré a navíc s příslibem, že teď nás může čekat skutečně cokoliv, protože začínáme znovu a vrátily se některé dávno oplakané postavy. Happyend po x-menovsku...díky, pane Singere!

Roztomilý animák plný fantastických nápadů. Pobaví se u něj děti i dospělí.

Překvapivě dobré, snad díky tomu, že film hodně hraje na humornou stránku věci. A ač se to z traileru a předlohy nezdá, má to blíže k Harrymu Potterovi než k Twilightu. V rámci své kategorie filmů pro náctileté jde o výrazný nadprůměr.

Ponechám na jiných samotné hodnocení kvality tohoto dokumentu, protože bez ohledu na ni, tohle bylo děsivé hlavně svým obsahem. Přiznám se, že jsem před tím neměla dostatečnou fantazii na hlubinu, do jaké může klesnout lidskost, když je neustále týraná megalomanskými ambicemi. A takhle se ve světě rozmnožuje zlo...jen tak, pro "zábavu" a naplnění si vlastních kapes pocitem moci (a možná i penězi). Jako odstrašující příklad to bylo více než dostačující. Teď bych zase ráda uvěřila, že lidstvo jako takové má na víc.

Ano, tehdy se ještě natáčely brilantní české komedie. Typicky cimrmanovský humor, i když bez Cimrmana. Nutilo mě to uvažovat nad tím, jestli se něco takového vůbec dá přeložit do cizího jazyka se všemi těmi slovními hříčkami a dvojsmysly. Výborná parodie na všechny ty "neomylné" detektivy a širokou paletu lidské hlouposti.

Celé to bylo takové austenovsky sladce ulepené, až do okamžiku, kdy jste najednou nevěděli, kdo to na koho hraje, a co je vlastně skutečné. Pak to začalo být skutečně zajímavé. Uvažuji o tom, jestli to náhodou nebyl záměr, aby se nám ženám dostalo ponaučení o tom, že romantické filmy mají s realitou pramálo společného a jsou v tomto ohledu spíše matoucí. A právě těch posledním 20 minut, kdy austenovská romantika dostala na frak (jen proto, aby ji nahradila ta hollywoodská), podstatně vylepšuje celkový dojem z filmu.

Už dlouho jsem neviděla tak sympatický sci-fi seriál. Nejde jen o všudypřítomnost moderních vymožeností (která ovšem lahodí oku milovníka sci-fi), tohle funguje jako celek. Karl Urban je sympaťák už od dob Eoméra z Pána prstenů a tady mu to Michaelem Ealy báječně klape, to je prostě dvojka k pohledání, uvěříte jim i to nečekaně rychlé navázání důvěry k sobě navzájem. Případy, které řeší, by zasloužily metál samy o sobě, tady si někdo dal záležet, protože předložená budoucnost není odtržená od naší současnosti, ale naopak na ni navazuje a rozvádí problémy, o kterých se v současnosti jen spekuluje (geneticky šlechtěné děti, nové drogy, umělá inteligence...) a které by reálně mohly v budoucnu nastat. Takže nejen, že se díváme na krimi z budoucnosti, ale zároveň nám to může poskytnout podněty k zamyšlení se nad naší současností.

Dokážu si dost dobře představit, že tenhle film spoustu lidí zklame, protože nemá žádný nervy drásající děj. Ale pokud si tento film vychutnáte jako staré víno, nabídne vám pestrou škálu vrcholných gurmánských zážitků. Dá se na něj dívat z mnoha úhlů, já nabízím pohled znalce upírské mytologie. Hned zkraje řeknu, že je to nejlepší upírský film od dob Interview s upírem. Vlastně jde o exkurzi do života prastarých upírů, kteří se (omylem?) dožili současnosti. Jde o takové zamyšlení nad tím, jak by si staletí staří upíři poradili s moderní dobou. Čemu by se věnovali, kdyby měli tolik času? Jak by se jim jevilo lidstvo? Jak by se vyvíjelo jejich chování během let? Na jaké problémy by mohli narazit? Po prvním zhlédnutí jsem byla jak zhypnotizovaná, film položil tolik otázek a nabídl tak málo odpovědí, otevřel před námi bohatou mytologii, která si přímo říká o tuny a tuny fan fiction, které pravděpodobně nikdy nevznikne (ale určitě by stálo za to). Soundtrack byl jedním slovem fantastický, ústřední dvojice dokonalá, pubertální upírka řádně otravná, potěšila spousta narážek na historické osobnosti, zkrátka mi bylo líto, že film po dvou hodinách skončil, chtěla bych se dozvědět něco víc o téhle mytologii, bylo to krásné, prostě krásné. Shrnula bych to parafrází z filmu - Mohlo by to být slavné, ale doufejme, že ne. Na to je to příliš dobré.