Huguette

5. * je jen a jenom pro Barbaru Stanwyck - proč za tohle nedostala Oscara, nechápu.

Myslím si, že bezvadná příležitost pro Lucille Ball...odvedla bezvadnou práci. Úžasná proměna tak krásné ženy! Ona sama říkala, že ji nikdo v New Yorku nepoznal. 4* dávám spíš Lucille než filmu jako takovému...občas mi tam něco drhlo, neumím ale vyjádřit co.

Za Franka bych ráda dala 4*, dokonce i za to, že se film odehrával hlavně na jednom malém místě...mám ráda malý prostor a čím méně lidí, tím lépe. Závěr byl překvapivý!!! Ale Sterling Hayden mě vytáčel, jak rolí, tak způsobem, jak se toho zhostil. A ten chlapec, snad by mi ani nevadilo, kdyby ho "uklidili"... Takže oficiálně 3*, osobně 4*....a myslím, že je fajn film vidět.

Pro Joan Crawford poměrně netypická role. Jako film to podle mě není žádný nadprůměr. Asi záleží na náladě, někdy může sednout.

Myslela jsem, že když nebudu očekávat nic zásadního a hlubokomyslného, tak se jen tak mile a zlehka pobavím nenáročnou tuctovou romantickou komedií, proč ne, občas je to potřeba......ale nevyšlo to, je to moc ukecané, se zbytečně mnoho postavami a zápletkou velmi povrchní, předvídatelnou a neoriginální. Nějak zvlášť to nezachraňuje ani Glenn Close, kvůli které jsem to viděla, ani John Malkovich, který byl těmi dekadentními kecy až protivný, a ani Patrik Stewart, který připomínal vypelichaného slizkého ex-striptéra. Milé ale přece jen bylo vidět Markýzu de Merteuil a Valmonta zase pohromadě.

Spolu se Světly velkoměsta a Kidem je toto můj nejmilejší Chaplin. V této poloze se mi líbí nejvíc - hřejivé, vřelé, smutné a krásné. U Chaplina se mi nejvíce líbí jeho citovost, a zde jí je požehnaně! Klaním se! BTW Charlie dovedl být i celkem okouzlující muž, nemyslíte?

Asi to ještě není vyloženě geniální dílo, ale je to zábavný film, který nenudí. Občas se mi dost líbily některé záběry, které opravdu byly potěšením pro oko.

Nečekala jsem to, ale Světla Velkoměsta u mě překonala i Kida, dle mého názoru je tento film úžasně vybalancovaný - tak akorát dojemný, tak akorát veselý, tak akorát citlivý...slova jako "vtipný" či "smutný" mi přijdou jako extrémní. Krásný, citový snímek!

Podle mě je toto nejlepší verze tohoto muzikálu. Musím uznat, že verze s Angelou Lansbury a taktéž Georgem Hearnem měla své kouzlo, ale trochu víc mi sedí tato verze, kde herci hrají na jedom jevišti s celým orchestrem, nepotřebují příliš mnoho rekvizit a mnoho věcí je jen tak "jako"...Na divadle preferuji střízlivou scénu, kde nic neodvádí pozornost od herců. Patti LuPone byla skvělá, vtipná, ale jinak než Angela. Angela byla až roztomilá. Filmová verze je úplně mimo a nikdy se mi moc nelíbila. A alespoň podle střípků, které jsem viděla, tak novější Broadwayská verze z roku 2005 opět s Patti jako paní Lovettovou a Michaelem Cerverisem (Sweeney) je úplně jiná, než výše zmiňované verze a asi nesedne každému. Oproti koncertu, který byl hbitý, živý a energický, je tato verze ponurá a "línější". A na závěr si dovolím zmínit citát neznámého uživatele YT, který pronesl: ""Angela Lansbury for Acting, Patti LuPone for voice, Helena Bonham-Carter for making the other two looking even better than before"" ANO, naprosto souhlasím!

Film jsem viděla dvakrát a dost souhlasím s Markem1991 - prvních několik minut se opravdu jeví jako zmatek, ale během dalšího sledování jsem si vždycky nějaký útržek z úvodu vybavila, zajímavé pro mě bylo porovnání Ouisy na začátku a pak takřka shodné jednání jejího muže na konci. Ve filmu se objevilo mnoho věcí, které mě donutily přemýšlet, ale nejsem si jistá, jestli tomu rozumím nebo jestli tomu rozumím dobře a nebo jestli je vůbec možné tomu rozumět "dobře" - zda si každý nemá najít ten svůj způsob, jak si určité momenty a podněty vysvětlit. Ráda bych ...nechci říkat "ve filmu" - spíše v příběhu pochopila všechno, co sděluje. K tomu "filmu" - myslím, že příběh a myšlenka díla je lepší než jeho filmové zpracování... obsah mě velmi zaujal, ale filmu podle mě schází větší atraktivita.