Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Animovaný
  • Krátkometrážny
  • Dráma
  • Akčný

Recenzie (1 547)

plagát

Multicar Movie Show (1998) (relácia) 

Přibalte Hodináře a Mihotání ve vakuu k jakémukoli odpadu a dávám automaticky za pět. Tím nechci říct, že ostatní scénky nejsou kvalitní, jsou, ale né tolik. Výjimku tvoří pouze duos trapnos skečos od tros sketos.

plagát

Upír Nosferatu (1922) 

Beznadějně zastaralý film, který dnešnímu diváku už nemá co dát. Tím nechci říct, že by nebyl strašidelný, to určitě ne. Ať mi nikdo netvrdí, že se mu nezastavilo hrůzou srdce, když ve dveřích stanul upír. A jestli někdo tvrdí, že né, tak kecá. Copak může být něco strašlivějšího než Ferenc Futurista zkřížený se Spejblem, s pařátama vypůjčenýma od krtečka? Také jsem nadskočil leknutím, když se na scéně objevil pověstný vlkodlak. Pravda, nejvíce připomínal krysaříka zkříženého s čivavou, ale pro nás, které v deseti letech podobný rozvzteklený tvor honil od zápraží přes dvůr a zahradu k třešni a zase zpátky, neexistuje zvíře hrůznější.

plagát

Lvi salónů (1978) 

Film jsem viděl dvakrát, ale při vší snaze si z něho vybavím jen Dvořákovy zuby, jeho tradičně prapodivný účes a taky smrtelně vážný výrok "tuhle krásu děláme my!" na adresu paneláků. Nic z toho se nedá označit za pěknou vzpomínku.

plagát

Bastardi 2 (2011) 

Co se týče frekvence sprostých slov a nadávek, myslím, že by si Magnusek mohl vzít příklad z gentlemana, který nikdy neslušně nepromluvil, z Karla Gotta. Jasně, i on, ač bůh, je taky jen člověk, ale aby třeba řekl "seru na to a jdu pryč", to by ho ani nenapadlo. Vyjádří to hezky básnicky opisem, jako v písni "Kávu si osladím": pustím svůj žal, zadními vrááátky, a půjdu zase klidně o dům dál!

plagát

Dva tygři (1966) odpad!

Po zhlédnutí tohoto opusu se už nedivím, že pavouci, švábi a jiná havěť dodnes slaví Velký únor jako významný svátek. Tento den totiž umožnil, že se na zeměkouli vyskytl tvor daleko odpornější než jsou oni - pomocná stráž veřejné bezpečnosti.

plagát

James Bond: Dnes neumieraj (2002) 

Zajímavost: Jedná se o jediný západní film, který byl po komunistickém převratu vysílán v Severní Koreji. Místní chunta Kimovců totiž pochopila, že i kdyby se snažila sebevíc, lepší propagandistický snímek prostě nemá šanci natočit. Zatímco v předchozích bondovkách i ti nejrafinovanější padouši, dokonce i Rusové, byli schopni zadržet Bonda maximálně na pár hodin, tady ho severokorejští soudruzi věznili celých čtrnáct měsíců! A ta technika, na taková vznášedla se do dneška USA nezmohly, každý druhý severokorejský voják umí perfektně karate, a je tak královsky placen, že už neví, co s diamanty, tak si je lepí na ksicht (ke své smůle pak ale pak vypadá jak Vašut)! Anebo si z nich složí sondu na oběžné dráze. Pravda, trochu soudruzi změnili konec celé detektivky (otec - korejský důstojník - svého syna pochválí, na místě povýší, Bonda spojenými silami vyhodí z letadla, ten s výkřikem "ať žije USA!" dopadne na území jižní Koreje na hlavu jihokorejského prezidenta, čímž se zabijou oba). No a Bond ukázal, že trénuje nejen svaly, ale že bral hodiny společenského chování u našeho guru tohoto odvětví, Hynka, a stal se z něj ten pravý borec, který dámám nabízí zásadně mojito. Bohužel si za hlavní objekt svého zájmu vybral Halí belí, což byl původně muž, kterému se díky četným plastickým operacím podařilo změnit pohlaví. Postupoval v nich od chodidel k hlavě, a jako na potvoru mu někde v oblasti krku došly peníze.

plagát

James Bond: Jeden svet nestačí (1999) 

Bondovka s od počátku bezkonkurenčně nejstřelenějším hlavním padouchem. Američané se (opět) z tohoto filmu poučili a podle tajného rozkazu M-258 mají důstojníci v případě války sebrat vojákům v první linii helmy. Stačí na prvních pár hodin, pak už jsou vojáci dostatečně střelení a necítí bolest ani strach. Pravda, moc dlouho nevydrží, ale probůh, to je přeci fuk, žádný nepřítel nevydrží odolávat takové armádě déle než pár dní. První bondgirl se zase tak nepovedla, moc rozumu a smyslu pro realitu nepobrala, jak jen si mohla myslet, že se může stát osudovou ženou pro člověka, který střídá baby tak rychle, že se ani nestačí nakazit žádnou pohlavní chorobou (než se ty chlamýdie, viry HIV, kapénky a syfilisy zorientují, kdo je kdo, Bond už zase včelaří u jiné)? Zato ta druhá bonddívka se mi jeví tou nejlepší ze série, pravda, nebyla asi pozemského původu, protože táák chytrá a táák hezká, to se tady nevyskytuje. A přitom je to ideál, když jistá činnost po nějaké (dlouhé) době omrzí, může si s ní člověk po večerech počítat derivace!

plagát

James Bond: Zajtrajšok nikdy nezomiera (1997) 

V úvodní scéně Bond prokázal, že (ruskou) hlavou zeď neprorazíš, ale Mig ano. Americké vojenské vedení pod vlivem tohoto objevu dokonce uvažovalo, že by místo kulometů a raket montovalo pod křídla svých stíhaček vrhače Rusů, ale zjistilo se, že by se to finančně nevyplatilo, měli moc velkou spotřebu čistého lihu. A to přitom byl Sovětský svaz ochoten prodávat vybrané nespolehlivé složky svého obyvatelstva - lumpenproletariát, nepracující inteligenci - do zahraničí za pár šupů, popř. i zadarmo. Brosnan byl větší frajer než Dalton, za což ho chválím, na druhou stranu si občas pletl akční scény s producírováním na molu. Jak se jen tak nonšalantně nakrucoval, v každé ruce jako módní přívěsek samopal, pomalu se procházel a kosil nepřátele.... Kteří se samozřejmě opět a opět né a né trefit.

plagát

Povolenie zabíjať (1989) 

Snad první bondovka, pro kterou filmy o Fantomasovi nepředstavovaly žádnou konkurenci. Naladění do vážnější noty prospělo, stejně jako vcelku důsledně dodržovaná logická návaznost jednotlivých událostí, a né jako v předchozích dílech, kde se Bond octne z neznámého důvodu někde a už to kosí (protivníky pistolí a ženské něčím jiným). Rozměrů antické tragédie nabralo jiskření mezi bond dívkou I a bond dívkou II, kdy ta první nešťastně pošilhává jak Bond pigluje tu druhou, a pak mu i přesto pomáhá ze svízelné situace... Největší slabinou tohoto dílu Bonda tak zůstává Bond sám, protože působí poněkud nesměle a v mnoha scénách se tváří vysloveně utrápeně, trocha té zdravé arogance a frajerství by neškodila.

plagát

Černý vlk (1971) 

První třetinu filmu podržel svým neochvějným výkonem Josef Hajdučík, díky němuž jsem se nasmál, jako už dlouho ne. Myslím, že každého potěší, když je v něčem první, takže můžu pana Hajdučíka potěšit, stojí na prvním místě v mém žebříčku nejhorších českých herců všech dob. Původně jsem se domníval, že to byl nějaký amatér, co šel při "castingu" náhodou kolem a jako jediný projevil ochotu vzít tu roli za nabízený honorář - dvě misky (vojenského!) guláše, ale po nahlédnutí na jeho profil s údivem zjišťuji, že se jednalo o profesionálního herce. No, však taky ale v každém divadle vydržel maximálně dva tři roky. Jeho působení vrcholí scénou přestřelky se záškodnicí, ačkoli se s kolegou oba kryjou za pařezem, ona je vážně zraní pomocí třech výstřelů z pistole (asi v tom cirkusu pracovala jako ostrostřelkyně). Hajdučík ještě chvíli mudruje, než ho napadne, že by mohl použít samopal. Zkrátka, zhruba v jedné třetině filmu se tahle komická figura přestává na plátně objevovat a tím pádem jde celé dílo do háje, neboť se z komedie zvrtlo v tísnivé naturalistické dílo o týrání zvířat. Zejména to štěně usmrcené v železech působilo realisticky, doufám, že to byl jen trik, nějaká vycpaná napodobenina. I když... štěněčí matka - fena Líza - kňučela při tom nálezu doopravdy, a dlouhou dobu, to nevím, jestli by to nějaký pes dokázal na pouhý povel. Ach jo. Hajdučík ji taky nemusel na místě té tragédie držet takovou dobu, mohl s ní poodejít kousek vedle, no jo no, ale když on byl momentálně zaostalý. Lukavský s Haničincem si pak vystřihli typické klišéovité postavy drsných, ale spravedlivých pohraničníků - velitelů, za což by každý zasloužili jednu pořádnou přes tlamec.