pytlik...

Celý film má člověk pocit, že sleduje zdařilou adaptaci Čapkovy hry RUR, protože ti roboti na plátně fakt vypadali jak živí. Pravda, výkon některých byl poznamenán tím, že měli spálenou nějakou důležitou elektronku, např. Živojnovič tu ovládající mluvu a Veverka zase jinou, odpovídající za uměřenost pitvoření. I dialogy a děj evidentně skládala nějaká umělá inteligence, která ale bohužel nebyla moc inteligentní, a podle toho to taky dopadlo. Ale pravda, celkem se povedla ona zápletka rozměrů antické tragédie, kdy dcera zradí otce, aby uchránila cizího, byť sympatického člověka. Pro většinu herců tenhle film představoval vrchol kariéry, co se pozice týče. Minimálně já si nepamatuju, že by třeba takový Plachta hrál někoho vyššího, než je majitel půlky bank v Anglii.

Z objektivního hlediska slabší než předchozí (nebo následující?) díl, ovšem na druhou stranu, za bum! scénku míň jak pět dát prostě nelze. Taky objektivně.

Upozornění pro mladší generaci, která neví, že snímek má už svá léta: Ne nelekejte se, naštěstí se nejedná o film v hlavní roli s naším milým géniem, podle té vůně v názvu navíc (lehce) erotického zabarvení, takže jeho zhlédnutí přežijete bez trvalých psychických následků, popř. i bez škod na těle a na majetku (namožená ruka z flákání televize, popř. nám ji přijde vlastnoručně zlomit jedinec, který televizi překážel při její poslední cestě z okna na chodník). Jinak, zhoubné účinky cibule potvrzuji z vlastní zkušenosti, kdysi jsem z radosti nad novým odšťavňovačem do něj házel vše, co mi přišlo pod ruku, bohužel i tuhle zeleninu. Následek byl okamžitý, žaludek začal nekoordinovaně oscilovat všemi směry cca o 1 metr, a já, abych ho v sobě udržel, se musel pohybovat s ním, což nebylo nic příjemného ani pro mne, ani pro přihlížející. To, že Nero tuhle zbraň nepoužil v plné síle hned na začátku filmu, svědčí o a) buď jeho dobrotě, chtěl dát padouchům ještě šanci k pokání b) nebo jeho hlouposti, zkrátka mu to nedošlo c) nebo jeho chytrosti, protože film by rychlým vyřízením padouchů skončil po pár minutách a on by dostal menší honorář. Jinak, trochu mě zklamal výběr hlavních hrdinů, Nero bez pochyby fešák byl, zato ta jeho nápadnice vypadala jak Sylvestr Stallone zamlada.

Přestože by se nějaké drobné chybky našly, dávám za pět, kvůli: 1. naprosto dokonalému Spencerovu motivačnímu monologu, přecházejícího v neméně geniální dialog ohledně volného času 2. nádhernému šťastnému konci, kde ... zavrhne poctivou ... a rozkoše se dvěma ... a radši odcválá na ... do ..., a zůstává tak navždy ... (to aby mě zase někdo nenařknul, že jsem mu zkazil zážitek z filmu) 3. a nakonec to nejlepší, Zajímavost: V jedné bicí scéně používá Hill coby bicí nástroj pánev. Tato scéna se musela mnohokrát opakovat, protože při prvním úderu se pánev přilepila na padouchovu tvář rozpálenou sluncem a nešla bez následků na vousech a kůži odstranit. Režisér byl již naprosto zoufalý, nechal vyzkoušet mnoho výrobků od mnoha renomovaných výrobců, a nic. Již se rozmýšlel, že tuhle scénu vynechá, když tu se k němu přitočil jistý mladý švihák, pan Fuchs, a nabídl mu kromě náušnice a prstenu i svůj nejnovější vynález, pánev Biolux s nepřekonatelným lotosovým efektem, díky němuž se nic nepřilepí! Čímž zachránil celý film. No, a já k tomu připojuji, že ten padouch měl velký štěstí, že pan Fuchs v té době ještě nevymyslel svůj proslulý smůzí mejkr, nemluvě už vůbec o noži Contour s ostřím broušeným z obou stran, kaleném v ledu a oleji podle nové technologie, kterým stačí mávnout dva metry od čehokoli a ono se to samo strachem rozpůlí.

Mladí, nespoutaní, nezodpovědní, hraví, vtipní, štítící se práce... může být někdo sympatičtější? Na rozdíl od podobných filmů zde hromadné bitky nepatří k vrcholům nudy, ale naopak, člověk se při nich maximálně baví.

Příběh, kterému k dokonalosti scházel jen chloupek. Zcela jiní hlavní hrdinové než nesympatičtí Andrlová se Stropnickým a zcela jiný děj, který by se nejlépe vůbec neodehrával o Štědrém dnu, ale třeba na Boží hod vánoční. Protože dívat se, jak bůh hází, musí být prostě boží.

Bohužel, téměř půlka filmu rozvíjí nejpřitroublejší a nejméně reálnou dějovou linku z prvního dílu, tj. nahánění Nárožného Krečmerovou. Snímek také nepřináší nic nám poučení chtivým, kteří toužíme po kariérním zvratu a poohlížíme se po jiných oborech, které víc sypou, protože Nárožný je bohužel spíš takovým průkopníkem slepých uliček. Člověk si tak říká, že "mazaného podvodníka" by mělo v první řadě napadnout se nějak líp maskovat, pouhé nasazení brýlí určitě nepomůže, protože ho prozradí výrazné druhotné pohlavní znaky, tj. pleš a knír .

Šílená facka rulezz! Jak říkáme my ruštináři. Jinak také potěšil výzor Víta Olmera, který doopravdy vypadal jak anglický gentleman, zato Matuškova divokost a ďábelskost působila přes veškerou jeho snahu dost hraně. Film poskytl i příležitost k úvaze nad technickým a společenským pokrokem, který v drtivé většině oborů znamenal úlevu od tvrdé práce, s několika mála výjimkami, jakou je například bubnování. Zatímco na začátku minulého století si hudebník Emil při Bizetově Carmen stihne v pohodě přelouskat celý román, jen sem tam je vyrušen povinností bouchnout do bubnu, a zcela nezpocen odchází po představení domů, aniž by si musel dávat sprchu, dnešní metalový bubeník by si během svého koncertu nestihl přečíst ani jedno slůvko, natož našel čas na otočení stránky. Samozřejmě za předpokladu, že vůbec umí číst.

No z dětství si z filmu pamatuju akorát na vrak letadla, na chlapa v síti, kterýho mi bylo děsně líto, a dále na ukřičenou ženskou. Teď jsem se na něj podíval podruhý a musím se pochválit, že mi v paměti utkvělo vše podstatné. Jako starší a moudřejší musím ocenit i další věci, např. vymazlený outfit hlavního padoucha, který si patrně zapomněl svéct kostým Santa Klause, když si v zimě přivydělával. No, co si budeme nalhávat, na Novým Zélandu se pod tou beranicí musel pěkně potit, a taky zbytek oděvu za ty měsíce nošení změnil barvu z jásavě červené na výhružnou hnědou. Takže není divu, že se v závěru snažil trochu si šaty vyprat, proto skočil do jezera, což se mu bohužel stalo osudným.. sakra, spoiler!

Film z období ženskomužských válek, kterou jsme, ach jo, prohráli na celé čáře. Holt Sovák a Marvan se ukázali býti nepříliš schopnými bojovníky. A následující generaci kvůli nim trpí. Tak například já, když si chci odpočinout od domácích prací, musím se rozejít a žít sám, to pak člověk získá minimálně 95% volného času navíc. A partnerky si vybírám zásadně o jednu až tři (menší) hlavy menší než jsem já, protože když by náhodou mělo dojít na nějakou ostřejší výměnu názorů, dostanu poloviční výprask než od nějaké obryně.