Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (236)

plagát

Test (2017) 

Docela příjemně mě to překvapilo, čekala jsem daleko, daleko míň. Nenudilo to, bavilo mě to, mělo to spád, dokonce jsem se i jednou nahlas, z plna hrdla zasmála a chvilku nemohla přestat, sem tam to mělo dobrej nápad. Herci samozřejmě všichni do jednoho pohlední a sympatičtí, výkony uspokojivé, obzvláště Dan Stevens mě docela překvapil. Zkrátka příjemná oddychovka. Sice moc nechápu jakej smysl měla gayská vedlejší linka, to ale nijak nesnižuje fakt, že se mi moc líbila. A samozřejmě - WOW - v americkým mainstreamovým romantickým (hetero) filmu se objevilo jeden a půl penisu a asi 3 vteřiny homosexuálního sexu, že by se blýskalo na lepší časy?

plagát

Ten dvanásty (2017) 

Perfektní. V podstatě nemám zásadnějších připomínek. Dobré herecké výkony, krásná kamera a scenérie, úžasná hudba (mimochodem od autora hudby k Ledovému království, nevim, prostě mi to přjde legrační, a to nemyslím kvůli té zimě). Snad jsme jen mohli dostat trochu hlubší vhled do mysli hlavní postavy a jejích motivací, víc informací o pozadí příběhu, proč se vlastně musel tak nutně dostat do Švédska, když původní mise skupiny byly sabotáže v Norsku, a když Němci stejně našli tu aktovku, proč ho někdo neukryl, dokud se pořádně nezotavil, co bylo v té zprávě, kterou pak odevzdal? Doporučuju nesledovat u oběda, jako já a zrovna tu inkriminovanou pasáž s prstama.

plagát

Gauguin (2017) 

Jemné, poetické, málomluvné. Dechberoucí výkon Vinceta Cassela a překrásná hudba.

plagát

Danielle Steelová: Prsteň (1996) (TV film) 

Panebože, co já jen kvůli těm chlapům musím vydržet. Danielle Steel, pořád ještě nějak nemůžu uvěřit, že jsem to udělala. Že jsem se tři hodiny kukala na Danielle Steel. Ale na druhou stranu babyRoo je babyRoo. A vždycky můžu tvrdit, že to bylo jenom a pouze ze studijních účelů. Na a taky už jsem dlouho u filmu nepropadla v hysterický smích. Kdo proboha rozhodl o tom, že je dobrej nápad přilepit prošedivělou bradku na obličej pětadvacetiletýmu klukovi, kterej má navíc obličej jak patnáctiletej ? To si žádalo Oskara za masky.

plagát

Ztraceni ve vesmíru (2018) (seriál) 

Tak tohle je trochu prekérka. Protože na tohle jsem se děsivě těšila, ne že bych byla velkej fanoušek sci-fi, ale protože Toby Stephens je největší celebrity crush mýho dosavadního života. A v tom právě spočívá ta prekérní situace. Zatímco Toby je tady úžasně neodolatelnej, tak seriál jako takovej vyloženě žádnej zázrak není. Chápu, že se má jednat o rodinný seriál, takže je třeba brát spoustu věcí s rezervou, ale na druhou stranu jsou některý díry a nelogičnosti ve scénáři už trochu moc. Každopádně nejstrašnější věcí je hudba, ta příšerná hudba, která divákovi naprosto stupidním a laciným způsobem nutí pocit dramatičnosti a dobrodružnosti, když je to v Indiana Jonesovi nebo Hvězdnejch válkách, tak dobrý, tam to tak nějak patří, ale tady to ve mně probouzelo sebevražedný tendence. Ale abych jenom nehaněla, za zmínku stojí děti, jak herci, tak postavy - dost jsem se bála, že budou (obzvlášť kluk) naprosto nesnesitelný, ale kupodivu jsem si je docela rychle oblíbila. Vizuál je taky (až na výjimky, např. když jezdí těma autama) moc vydařenej, nádherné scenérie, docela propracované interiéry a překrásné vesmírné záležitosti. Zvlášť musím ocenit práci kostymérů, nikdy mě nenapadlo, že skafandr může bejt takhle sexy, a henley triko - po tomhle seriálu, kdykoli ho někde uvidím, tak mi vyrazí pot na čele. Málem bych zapomněla, Dr. Smith + Parker Posey, jsou hlavní důvod, proč se tohle nikdy nemůže stát mým oblíbeným seriálem, všechny věci, co jsem zmínila, bych dokázala prominout, ale tohle ne. Tyhle ultra záporný postavy, kterejm to každej žere a nikdo je nedokáže prokouknout, nikdo nevidí o čem vypodvídají ty jejich odporný ksichty a tón hlasu, kterým mluví. Tohle je věc, kterou na filmech nejvíc nenávidím a nedokážu překousnout. A na závěr - víte, čím tenhle seriál nakonec vejde do dějin? Robotem s nejvíc sex zadkem v celý historii sci-fi. Podtrženo sečteno - seriál za 3*, čtvrtá za to Tobyporno.

plagát

A escondidas (2014) 

Docela jemný a tak nějak čistý a nevinný příběh klučičí lásky a přátelství. Jo, vopravdu jsem to řekla veřejně - "čistý a nevinný", alo ono to na mě tak opravdu působilo (a to nejen proto, že nedojde na víc než na pusu), spíš hlavně kvůli celkové atmosféře. Ale taky díky víc než perfektnímu výkonu představitele Rafa Germána Alcatrazu. Nemám slov. Tak bezprostřední, perfektně fungující výkon jsem dlouho neviděla. Ty obličeje co dělá, jak se na Ibrahima dívá. Úžasná chemie mezi postavami. Myslím, že by kdejací staří profíci mohli hluboce závidět. Zmínit musím i krásné písničky. Osvětovou stránku jsem v tomhle případě docela bez problémů dokázala ignorovat. Jediná věc, co vytknu, jsou ty skoky v čase, docela dost mě to mátlo, myslím si, že lineární vyprávění by příběhu nijak neublížilo.

plagát

Komúna (2016) 

Naštěstí se to nestává tak často, ale občas to říct musím. Zbytečnej film. Trojúhelník manželka manžel milenka, přičemž manželka to nedá, po milionpadesátý. A to v otřepaným, poměrně nudným, obehraným hávu. Komunitní život je tady vlastně jen takový křoví bez většího významu. O to víc to zamrzí, protože se jedná o Vinterberga. Třetí hvězdička za vizuál, protože ten Vinterberg umí, a za postavu Freji a její představitelku.

plagát

The Last Weekend (2012) (seriál) 

Tak tohle je hodně divná záležitost. Výkon Shauna Evanse na jedničku, obzvlášť v těch vstupech kde komentuje, co se dělo. Casting mladší já v případě mužských postav se fakt nepoved, ale to je asi detail, přece jen se s tím televizi zas až tam moc nepatlaj.

plagát

Masaryk (2016) 

Za mě dobrý. Nejlepší českej film posledních x let. Né že bych byla kdovíjak nadšená, ale rozhodně nejsem znechucená a nepovažuju to za ztrátu času. Po celou dobu jsem se nemohla zbavit dojmu, že to vypadá jako britskej televizní film (což v podstatě myslím jako kompliment). No, tou 'angličtinou' to asi úplně nebylo, spíš tou atmosférou a celý film provázející šedí, vizuálem i filmařskou úrovní. Jediná výtka míří k hudbě, ta mi nějak nesedla.

plagát

Po strnisku bosý (2017) 

No tak ty tři jsou čistě z milosti, ta třetí je za ušatýho kluka, kterej je kromě Kaisera suverénně nejlepší herec z celýho filmu, ale to je jen jedna část týhel tragédie. Další je scénář bez příběhu, s pitomýma škrobenýma dialogama, který herci trapně recitujou (bzvláště herečky). Pak ještě ten zvuk, to je tak obrovskej problém nazvučit dialogy tak, aby to vypadalo autenticky? Asi jo, přijde mi to u českých filmů docela častej nešvar. Pro mě ale má tenhle film jinej zajímavej aspekt. Nikdy jsem neviděla film, kterej se skoro celej natáčel v místě, který dobře znám. Ona je ta skutečnost spíš dost rušivej element, ale tady nebylo co kazit. Nejlepší to bylo asi ve scéně, kde Edu honí ten kluk, co mu chce dát na budku. Prvně běžej od papírnictví ke škole, pak střih a běží po horním náměstí, který je na úplně druhou stranu, střih a vbíhají na hřbitov, kterej je ještě na jinou stranu a nakonec vybíhají brankou ze hřbitova, a to je v Sadech, což je asi 15 km. Samozřejmě vím, že tohle je normální a že je to v každým filmu, ale tam to člověk nevidí, když to místo důvěrně nezná, přišlo mi docela fascinující to sledovat, že obrněnce vyjíždí ze slepý ulice atd.