sator

I když jsem se s představením minul, je fajn že je záznam...

Jeden z nejlepších dílů, prošpikovaný hláškami že ani nestíháte...😀 Rozpustíme nudu v alkoholu, to je na nic moje nuda se naučila plavat... Ženevská konvence zakazuje zabíjení chuťových buněk... Vstávej je po válce, vyhráli jsme 5:1... Máme mejdan, matku pustili na kauci...

Britský dokumentární snímek o pražském předjaří o době kdy se Češi nadechli svobody volnosti a radosti.Komentář je však překvapivě skeptický, buď Britové tušili že to nemůže dobře dopadnout a nebo už něco věděli.Žánrově se jedná o běžné záběry Prahy a Českého ráje a v poslední třetině vstupuje na scénu herečka Olga Schoberová. https://www.britishpathe.com/video/prague-the-sad-city/query/berova

Vědět že bys mě zabil, dává mému životu smysl...😎

Někteří lidé celý život doufají že se stane něco co všechno změní. Hledají moc či lásku, nebo odpovědi na svoje nejzásadnější otázky, Myslím ale, že ve skutečnosti jim jde o ještě jednu šanci a o možnost vést jiný život v němž by se vymazaly všechny chyby kterých se dopustili a oni by mohli začít znovu, kdy se nic špatného ještě nestalo a kde mají všechny možnosti před sebou. ------------------ Někteří lidé věnují trávníku obrovskou péči,jako by byly proužek zelené trávicím nejdůležitějším na celém světě. Jako by mysleli že pokud bude trávník před domem zelený posekaný a krásný nebude vůbec záležet na tom co se děje uvnitř. --------------------Znáte ten pocit když si dodáváte odvahu aby jste prošli temným pokojem? Je to vzrušující protože víte, doopravdy víte že vám tam nic neublíží. Někteří lidé si své temné pokoje mohou vybrat, hledají místa kde jim strach nepronikne pod kůži, jiní ale zdaleka takové štěstí nemají.-----------------Když všechno ve vašem životě běží tak jak má, je snadné věřit že všechno má svůj důvod, je snadné mít víru. Když ale něco začne skřípat,. je hrozně těžké si tu víru udržet, je těžké ubránit se myšlenkám kdo to za tím vším stojí. ---------------------- Lidé někdy prochází životem aniž by se doopravdy zamysleli nad tím, kam mají namířeno. Dny se hromadí, oni jsou čím dál smutnější a opuštěnější a přitom vůbec nevědí proč jsou tak smutní a jak došlo k tomu, že jsou tak opuštění. A pak se něco stane potkáte někoho kdo nějak zvláštně vypadá nebo má něco zvláštního ve svém úsměvu. Zamilovat se je možná právě o tom, najít někoho, s kým si připadáte o trochu míň sami.--------------Někdy lidé dospějí do okamžiku, kdy se domnívají že našli jedinou a poslední šanci stát se někým jiným a skočí po ní.Když to nevyjde, stráví zbytek života tím že se ohlíží přes rameno zatím, co mohlo být.----------------------Dědečka jsem nikdy nepoznala, ale otec mi říkal že to byl velice statečný člověk. A při tom všem co dokázal, chci říct díky tomu všemu co dokázal, ze všeho na světě nejraději sekal trávu. Táta vyprávěl, že jednou slyšel jak se jeho otec bavil se sousedem. Soused se ptal, jak se mu daří a co pořád dělá. Dědeček odpověděl “sekám trávu a dívám se jak roste”. Sekám trávu a dívám se jak roste. “Život” řekl “je z devadesáti procent údržba”.----------------

Jedno jabko a nepotřebuješ doktora... Hawkeye a Trapper (žízniví) na bohoslužbě.. Čí nehty jsou pod mou postelí? Skáčou mi když si je stříhám. Tak si namiř nohy ze stanu... 😎

To je od mé sestry, je sestrou...  Je skvělá jeptiška, vsadil bych na ní proti jakékoli jiné jeptišce...

Seriál navazuje v mnohém na  https://www.csfd.cz/film/292815-okem-boha-hora/komentare/ Rostoucí důkazy naznačují chybějící kapitolu v lidské historii. Západ zkoumá důkazy o sofistikované vědě za nevysvětlitelnými úspěchy starověkého Egypta,mnohé ale naznačuje že i starověký Egypt čerpal z jiné ještě záhadnější kultury.

Když jste malé děcko netoužíte po ničem jiném než aby pohádky které vám maminka čte byly pravdivé. Myslíte, že můžete zalézt do světa který je v každé knize a žít v obrázcích na každé stránce. Přitom se ale v hloubi duše uvědomujete že něco takového se nikdy nemůže stát a právě díky vědomí že kouzla nejsou doopravdy kolem vás, že jsou někde za vedlejším kopcem nebo třeba v příští pohádce se v noci cítíte tak bezpečně ve své postýlce a jistě byste nechtěli aby tomu bylo jinak.------Jsou chvíle kdy se zdá, že má celý svět strach, kdy strach je něčím s čím musíte žít den po dni.Když lidé dostanou strach tak dělají spoustu nejrůznějších věcí, bojují nebo utečou, zničí to čeho se bojí, nebo se od toho snaží dostat co nejdál. Změní to v něco po čem můžou střílet dětskými pistolkami.-------Vánoce jsou plné Naděje, děti doufají že dostanou nové hračky. Když jste starší jsou hračky větší ale naděje zůstává stejná. Někteří lidé snad doufají v pokoji na Zemi či třeba v lepší zítřek, ať už si ho představují jakkoliv. Většina však stále chce něco barevného lesklého a nového.----------- Proč lidé tak zoufale touží po tom aby nebyli sami? Proč nacházíme větší útěchu v pomyšlení že nás někdo sleduje, než kdybychom věděli že nás nesleduje vůbec nikdo? A proč bychom vlastně díky tomu měli být méně sami? Koneckonců, kdyby tam nahoře někdo byl nebyli bychom my všichni společně stále sami?------------Když jste malý myslíte si že víte všechno, ale to poslední o co doopravdy stojíte je vědět příliš mnoho. Ve skutečnosti chcete aby se dospělí postarali o to že bude svět bezpečným místem kde se sny mohou vyplnit a sliby se nikdy neporušují a když jste malý, nezdá se vám to jako nějak přehnaný požadavek.------- Lidé věří tomu, čemu chtějí věřit.Nacházejí smysl tam tam kde mohou a úporně se toho drží. V konečném důsledku nezáleží na tom co je trik a co je pravda. Důležité je, čemu lidé věří.

Co z nás dělá lidi? Že jsme schopni myslet, že jsme schopni cítit smutek a bolest? Možná. Že se umíme smát? Doufám. Cítíme bolest,smějeme se a známe minulost, současnost a do jisté míry i budoucnost. Možná že lidi z nás dělá to, že víme přesně tolik abychom si mysleli že víme kam jdeme.------- Vzpomínám jak mi maminka říkala, že byla v kostele jen jednou, se svou matkou o Velikonoční neděli. Když kazatel prohlásil, že Království nebeské je v ní samotné, vyděsilo ji to málem k smrti, znamenalo to, že je na všechno sama. Lidé chtějí útěchu něčí silné náruče, vzhlížejí k hlasům ve své hlavě k drogám vzhlížejí k obloze. ---------- Když jste malé děcko, necháte se unést téměř vším. Mýdlovými bublinami nebo proudem vody z hadice v něm se klene duha nad čerstvě posekaným trávníkem. Dospívání nejspíš znamená, že stále obtížněji hledáte cestu zpět do těch míst, kde vás něco může unést. Jediná příležitost kdy vídám dospělé se stejným výrazem ve tváři je tehdy, když jsou právě zamilovaní.-----