Aelita

Základní myšlenkou filmu je podle režiséra to, že naše domovy přestaly být našimi pevnostmi. "Je to film o tom, jak se rozpadá rodina, přičemž se nejdříve rozpadá metafyzicky a pak i fyzicky. Vlastně je to sociální film, který jsem se snažil povznést na vyšší úroveň než pouze realistická krutost, vlastní dnes mnohým naším filmům. Chápu, že jsem natočil neharmonický film," popsal režisér. 

Na levém předloktí Mother Russia (Olga Kurkulina) lze vidět fiktivní tetování "Neboj se – Nepros – Nevěř". S velkou pravděpodobností se sama Olga inspirovala názvem písně ruského dívčího dua Tatu "Nevěř, neboj se, nepros".

Roli Mother Russia ztvárnila kulturistka Olga Kurkulina, původem Ruska žijící dnes v Izraeli.

V americkém filmu Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) se objevuje fiktivní sovětský stroj na kácení stromů, který mocně razí cestu pro kolonu vojenské techniky KGB v jihoamerických džunglích v roce 1957 dle filmového děje. Je to svérázná odpověď-parodie Spielberga na parní stroj Lazebník sibiřský, jejž v ruském filmovém příběhu zkonstruoval americký vynálezce.

Režisér filmu Nikita Michalkov sám pochází z rodiny se šlechtickým původem. Jeho otec slavný sovětský básník Sergej Michalkov byl mimo jiné autorem textů obou hymn Sovětského Svazu z roku 1944 a 1977 a hymny Ruské Federace z roku 2000. Povědomí Nikity Michalkova o slávě svých předků a šlechtických kořenech se zřetelně odráží v celé jeho herecko režisérské tvorbě. Michalkov je zastáncem osvíceného monarchismu. V tomto filmu si zahrál samotného ruského cara Alexandra III.

V carském Rusku kadeti důstojnické školy, a tím spíše lidé se šlechtickým původem, nedělali špinavou práci jako úklid a mytí podlah. Pro tuto práci existovala speciální hodnost – leštič podlah.

Záběry amerického letního vojenského výcvikového tábora byly pořízeny v Česku a také v Portugalsku na mysu Roca.

Název filmu je odvozen od postavy Figara z Rossiniho opery "Lazebník sevillský" a také z Mozartovy opery, kterou hrají ruští kadeti před velkoknížetem. Stejný název nese i obří stroj na kácení stromů a lazebník je zároveň Andrejovo povolání ve vyhnanství. Příjmení Tolstoj odkazuje k rodu romanopisců Tolstých.

Oficiální slogan filmu zní "On je Rus. To vysvětluje mnohé".

Cherno Alpha, ruský Jaeger, designově vychází z tvaru a barvy ruských tanků série T křížených s obřím silem a má evokovat vzhled chodící jaderné elektrárny i s chladicí věží na vrchu. Ruské pilotní obleky mají staromódní vzhled a napodobují skafandry kosmonautů.

Poručík Aleksis Kaidonovsky (Robert Maillet) má podobné jméno jako herec Alexander Kaidanovsky, který hrál ve filmu Stalker (1979).

V japonské kultuře je kaiju obecně rasa humanoidních obojživelných tvorů, kteří se vynořili z mořských hlubin přes bránu mezi světy na dně Tichého oceánu. Jsou to k lidem velmi nepřátelská a toxická stvoření, často slouží zájmům vyššího zla, které se snaží vyhladit nebo potrestat lidstvo za jeho zásahy do přírody. Kaiju japonsky znamená "podivné stvoření" a do angličtiny se překládá jako "monster" nebo "giant monster", tedy "obří monstrum". Nejslavnější kaiju je Godzilla.

Prvního obřího robota, který drží turnajové kopí a ničí město, vytvořil karikaturista Rjúiči Jokojama ve svém propagandistickém díle zvaném „Kagaku Senshi New York ni Shutsugensu“, a to už v roce 1943.

Tvůrci se inspirovali všude možně. Soukromá organizace v seriálu Shin seiki Evangelion (od r. 1995) ovládá bytosti, jež bojují proti obrovským věcem, které se někdy vynořují z oceánu a útočí na Tokyo-3. Krvelační mimozemšťané ve filmu Válka světů (2005) řídí třínohé stroje, kterými xenoformují planetu Zemi. A v manze nazvané „Shingeki no kyojin“ z roku 2009 vystupuje postava jménem Eren Jäger, který loví a zabíjí lidožravé Titány.

Speciálně pro natáčení filmu na žádost režiséra Nikity Michalkova bylo vypnuto vnitřní osvětlení kremelských hvězd. Před tím se to stalo jen jednou, a to na začátku Velké vlastenecké války v letech 1941-1945.

Během blokády zemřelo dle různých zdrojů od 300 tisíc do 1,5 milionu lidí. Například v Norimberském procesu se uváděl počet mrtvých 632 tisíc lidí. Pouze 3 % z nich zemřelo na následky bombardování a dělostřelecké střelby, ostatních 97 % zemřelo hlady. Reálný počet obětí přibližuje fakt, že ze všech městských hřbitovů jen na Piskarevkém bylo během blokády pohřbeno na 657 tisíc lidí. Celkově během bojů o Leningrad zemřelo více lidí než ztratily dohromady Anglie a USA za celou válku.

Blokáda, jež trvala 872 dní a měla za následek smrt kolem 1,2 milionů lidí, se postupně vytrácí z paměti, a to nejen na Západě. Z tisíce ruských dětí, které se zúčastnily konkurzu na roli v tomto projektu, dokázala pouze polovina z nich něco říci o blokádě.

Film se mimo jiné natáčel v Kladně či ve studiích na Barrandově a také v pražském metru. Hollywoodští filmaři projevili zájem konkrétně o stanici Anděl, a to kvůli tomu, že nejvíce ze všech stanic připomíná moskevské metro – děj filmu je totiž situován do Moskvy 50. let. Stanice Anděl se původně jmenovala Moskevská, byla otevřena v roce 1985 a její výstavby se zúčastnili sovětští inženýři a architekti. Současně pracovníci československého Metrostavu budovali v Moskvě stanici Pražská. Obě stanice měly představit styl stanic v "družebním" hlavním městě. Proto byla stanice Anděl vyzdobena inkrustacemi a v prostoru nástupiště byly umístěny bronzové odlitky, zobrazující soudobé tradiční motivy socialistického realismu, jako československo-sovětské přátelství, dobývání vesmíru apod. Celkový profil nástupiště této stanice je podobný střechám pravoslavných kostelů, bílá barva mramoru připomíná barvu sněhu. V Moskvě je Andělu nejpodobnější stanice metra Rimskaja. Natáčení ve stanici probíhalo ve dnech 23-25. 8. 2013 ve večerních i ranních hodinách, kdy byl přerušen provoz v úseku Smíchovské nádraží–Florenc. Dopravnímu podniku štáb uhradil ušlý zisk i náklady spojené s náhradní tramvajovou dopravou XB a výdaje na výrobu informačních nosičů. Bylo to vůbec poprvé v celé historii Prahy, kdy se kvůli natáčení omezila doprava. Filmové záběry ze stanice Anděl pak posloužily ve filmu rovnou pro stanice 3. Vstup do moskevské stanice byl vytvořen z budovy Ministerstva práce a sociálních věcí v ulici Na Poříčním právu. Vedle dveří místo květin pak umístili filmaři busty Lenina a Stalina.

Předlohou k filmu je román s fiktivní zápletkou, situovanou do Moskvy 50. let s hlavní postavou, pro kterou posloužil jako prototyp Andrej Čikatilo. Čikatilo spáchal své zločiny v letech 1978-1990 na území Ruska a zabil přibližně 53 žen a dětí. Vrah byl znám spíše pod přezdívkou „rostovský řezník“.

"Belle de jour" (kráska dne) je ve francouzštině denivka, květina, která kvete jen ve dne, podobně jako Severine (Catherine Deneuve) pracuje v nevěstinci pouze v odpoledních hodinách. "Belle de jour" je také trochu slovní hříčka, protože připomíná "belle de nuit" (kráska noci), což je eufemismus pro prostitutku.