Aelita

Ve filmu učitelka prohlašuje, že Američané zfalšovali přistání na Měsíci, aby vyhráli závody v dobývání vesmíru se Sovětským Svazem. Tato konspirační teorie o přistání Apolla tvrdí, že americkou vládu inspirovalo velmi věrohodné zobrazení vesmíru ve filmu 2001: Vesmírná odysea (1968) a že Stanley Kubrick pak na její objednávku natočil fingované přistání na Měsíci za použití zbylých rekvizit z tohoto filmu. Teorie je populární v masové kultuře a jsou jí věnovány dokumenty Dark Side of the Moon (2002) a Pokoj 237 (2012), jehož autor vyslovuje domněnku, že Kubrick zašifroval důkazy o své účasti na zfalšování přistání ve svém filmu Osvícení (1980).

Červí díra, která se nachází v blízkosti Saturnu, odkazuje na film 2001: Vesmírná odysea (1968). Stanley Kubrick původně plánoval umístit třetí černý monolit u Saturnu, ale vzhledem k tomu, že dobová technologie mu nedovolila věrohodně zobrazit Saturnovy prstence, změnil Saturn na Jupiter.

Ve vertikální složené poloze robot TARS zřejmě nikoliv náhodně připomíná menší verzi černého monolitu z filmu 2001: Vesmírná odysea (1968). V jednoduchém pohybu pomocí "rukou" se pro změnu podobá R2-D2 z Hvězdných válek.

Postava doktora Manna (Matt Damon) zřejmě odkazuje na román "Doktor Faustus" od Thomase Manna. Faustus, geniální hudebník, je přesvědčen, že evropská kultura je v krizi. Je proto ochoten přistoupit na jakýkoliv kompromis, i na smlouvu s ďáblem, jen když to pro něj bude znamenat tvořivou schopnost. Faustus nakonec zešílí.

Binární systém, kam se vypráví posádka vedená Cooperem (Matthew McConaughey), se skládá z neutronové hvězdy Pantagruel a černé díry Gargantua. Jejich názvy jsou převzaty z pětidílného cyklu satirických románů z 16. století od Françoise Rabelaise, ve kterém se líčí život a skutky královské rodiny obrů – Gargantuy a jeho syna Pantagruela. Gargantua se vyznačoval svým obžerstvím.

Christopher Nolan chtěl natočit skutečná kukuřičná pole, ale nevěděl, jak dlouho potrvá pěstování nových lánů. Naštěstí si vzpomněl, že Zack Snyder již má několik stovek akrů kukuřice, které obstaral pro svůj film Muž z oceli (2013). Nolanovi zbývalo jen postavit vhodný farmářský dům. Po natočení filmu byla kukuřice sklizena a podle Nolana na ní dokonce i dobře vydělali.

Obří prachová mračna byla vytvořena pomocí velkých ventilátorů, které rozfukovaly do vzduchu syntetický prach na bázi celulózy.

Po zhlédnutí dokumentu The Dust Bowl požádal Christopher Nolan jeho tvůrce Kena Burnse o povolení k použití některých záběrů z rozhovorů s pamětníky těchto událostí.

Apokalyptický obraz Země je inspirován sérií katastrofálních prašných bouří v USA a Kanadě během Velké hospodářské krize v letech 1930-1936, které dostaly název "Dust Bowl", v překladu doslova "prachová pánev". Bouře způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody a vyvolaly hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž skoro půl milionu Američanů zůstalo bez domova, jiní zas onemocněli a zemřeli na zápal plic a následky hladovění.

Během filmu jsou několikrát citovány první řádky z básně „Do Not Go Gentle Into That Good Night“ britského básníka a spisovatele velšského původu Dylana Thomase. „Do dobré noci neodcházej tiše. Na konci dne má stáří jasně žhnout; běsni a zuř, když světlo stěží dýše. Ač moudrý ví, že tma zvítězí i příště a slova bleskem nerozčísla proud; do dobré noci neodchází tiše.“

Během března až listopadu roku 1917 bylo v ruských divadlech odehráno nesčetné množství pochybných inscenací a v kinech se promítlo více než 10 "paskvilných" filmů o Grigorii Rasputinovi. Prvním filmem bylo dvoudílné "senzační drama" Temné síly – Griigorij Rasputin a jeho pomocníci. Film byl natočen za pouhých 7 dní. Tyto filmy vyvolaly protesty vzdělanějšího publika kvůli své pornografičnosti a "divoké erotice".

V roce 1978 skupina Boney M. nazpívala píseň "Rasputin", ve které doslova ocitovala paměti z atentátu na Rasputina, které krátce před svou smrtí sepsal politik a monarchista Vladimir Puriškevič a které po jeho smrti vyšly pod názvem "Jak jsem zabil Rasputina". Tato kniha později posloužila jako inspirace pro francouzský film Zabil jsem Rasputina, kde si Puriškeviče zahrál Roger Pigaut.

Příjmení Rasputin má v základě ruské slovo "rozcestí" či "křižovatka", ale také ho mnozí protivníci a kritici Rasputina odvozují od příbuzného slova "rasputnyj", což znamená neřestný, prostopášný, rozmařilý.

Světová premiéra filmu se odehrála 3. října roku 2014 nikoliv v Moskvě nebo kdekoliv v Rusku, ale v Bělehradě. Režisér Michalkov tak vyjádřil poděkování srbskému národu za pomoc ruským emigrantům v roce 1921. Právě v Bělehradě je také pohřben bělogvardějský generál Wrangel, jehož armáda jako poslední opustila revoluční Rusko. Premiéry filmu se zúčastnil mimo jiné slavný režisér Emir Kusturica.

Režisér Michalkov o svém filmu prohlásil: "Je zde hodně odkazů, chytáků, poklon slavným kasikům počínaje Čechovem a konče Ejzenštejnem. Je zde hodně toho, co lze označit jako "divadlo v sobě", co je nutné rozšifrovat. Je tu celá vrstva ruské kultury."

Scény s parními loděmi byly natočeny ve Švýcarsku na Ženěvském jezeře. Pouze tam se podařilo najít fungující kolesové parníky pro vytvoření čilého dopravního ruchu, který se odehrával na řekách carského Ruska na začátku 20. století.

V jedne ze scén lze v pozadí vidět po řece plující křídlový člun. Ty však v době války ještě neexistovaly.

Ve všech scénách útoku německých letadel messerschmittů byla použita reaktivní latadla L-29 Volgogradského centra letecké přípravy DOSSAF (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem).

Film byl natočen k 30. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce dle stejnojmenného nedokončeného románu Michaila Šolochova a byl natočen na 70mm formát.

Svými uměleckými postupy, dekoracemi a choreografií režisér Ken Russel v této muzikálové komedii doslova cituje slavného amerického muzikálového režiséra Busbyho Berkeleyho a tímto mu vzdává hold.