Rock4ever

Excelentní fanservice všem příznivcům Falloutů (zejména třetího a čtvrtého dílu) - dokonale přenesená atmosféra parodie na post-apo překypující detaily, které spiklenecky pomrkávají na zkušené wastelandery. Vše je tak, jak jste zvyklí, včetně mdlé hlavní dějové linky, která však nikdy nebyla silnou stránkou RPGček od Bethesdy. Pokud jste Fallout nehráli, pak se asi budete chvílemi ztrácet, případně kroutit hlavou proč se na tohle vůbec někdo chce dívat. Jednotlivé epizodky ale fungují dokonale a převedení herního světa se prostě povedlo na jedničku. Jsem zvědav, zda si svou radiokativitou promořenou poťouchlost udrží i s druhou řadou.

Nejotřesnější sbírka žánrových klišé včetně krajně nesympatické hlavní představitelky, která vypadá jako mladá Merkelová v lacláčích. Číslo 2. ve třicátémpátém týdnu na Netflixu v těsném závěsu za ntou reprízou Chalupářů značí, že letošní okurka dosáhla svého vrcholu. Modlil jsem se, aby mě raději přetáhl po hlavě psychoklaun cepínem, bohužel se tak nestalo a strávil jsem s tímhle dílkem snad nejzbytečnějších 90 minut života.

Herecké výkony (skvělá je např. naprosto psychotická Mia Farrow ve vedlejší miniroli) bohužel nevyváží hluboce podprůměrný scénář, který se v druhé půli zamotá v nelogickém a nepochopitelném chování postav a vše korunuje finálním "(ne)rozuzlením", které alespoň zaplaťpánbů neslibuje druhou řadu. Za mě promarněná příležitost. Subliminální linka o tom, že si to vlastně ti chamtiví kapitalisti zaslouží, pak ve mně probudila spícího reganistu a vyvolala nutkavou potřebu nakopat pány scenáristy do koulí. Sledujte, jen pokud vám není líto ztraceného času.

Boomer porno par excellence! Všechno, co jste si přáli od jedničky, která až na hudbu, Cruise a scény s letadly byla těžký průměr. Dvojka nemá hluchých míst, staví na původním filmu a děj organicky rozvíjí. Cílí jasně na kategorii 35-45, ty z nás, kteří "Topgana" protáčeli na VHSkách z burzy se slavným českým dabingem. To je sice viděno z ryze tuzemského pohledu, nicméně v U.S. target audience nebude jiné. Hospoda plná dnešních 20+ opravdu sborově nedeklamuje písničky Jerry Lee Lewise:-) Biják jak má být, top 20 nejlepší film to opravdu není, ale po řadě antiseptických konin mě tenhle retro závan svěžího vzduchu opravdu hodně potěšil.

Jestli pro mě v poslední době nějaký seriál nebo film naplnil definici slova pastiche, pak je to jednoznačně tenhle vyhypovaný a zoufale prázdný počin z netflixí sériové montovny. Frankenštajní slepenina všech myslitelných žánrů, která deklamuje tu přiznaně, tu nepřiznaně stokrát omletá klišé. K uzoufání nudné, překypující nesympatickými hrdiny v čele s doktorantkou dokumentaristiky na FSV UK a amatérskou kameramankou Melody, která poctivě drží celých osm dílů jen jeden výraz - jako by se měla v příští sekundě pozvracet. Odkazy na Shining, Inception, Kruh, Dark, Stranger Things a já nevím co ještě, nekonečný pocit déjà vu a nasranosti, že něco takového může v roce 2022 okupovat první příčky sledovanosti. Mám chuť olíznout plíseň v koupelně a vyvolat boha Kálegu, ať už pošle tenhle svět s konečnou platností do hajzlu.

Takhle jsem se u českého filmu nepobavil už roky. Fenomenální method acting "Ráďi" Magnuska, natlakované tepny, moravská ectoplasma a další žánrové finesy včetně geniálních titulků. Takhle nějak by měla vypadat pocta splasher comedy. Super svěží překvápko, doufám v kultovní status a všem tvůrcům gratuluju k odvaze tenhle jútúbovej punk přivézt k životu! Nedvědi rulez!

Takešiho hrad pro klienty Home Creditu. Nic nového, nic převratného. Pro člověka, který viděl pár korejských filmů nic ze zobrazovaného nemůže být překvapující. Chápu, že masa netflixích diváků objevila kolo, pro všechny ostatní je to jen ucházející binge podívaná. Co musím ocenit jsou herecké výkony hráčů. Násilí je sice přítomné vrchovatě, ale není prezentováno takovým tím sebeúčelným splash gore americkým způsobem. Je prostě součástí hry. Sociální rozměr OK, ale místy toho bylo až příliš. Kvalit Parazita seriál nedosahuje, ale chápu, že k němu se netflixí publikum nedostalo v premiéře a není tak snadné do něho proniknout.

Kdyby to byla nějaká surrealistická moralita od nezávislého režiséra někde z Georgetownu, tak řeknu dobrá, tři hvězdičky. Ale tahle naprostá píčovina se tváří jako rádoby cool popkultúrními odkazy nabitý týnejdžrovký horror a jako taková si zaslouží nemilosrdně podříznout hodně tupými nůžkami. Scénárista musel být na cracku a od půlky mě i přes nesnesitelnou nudu, klišé a rádoby efektní scény nutila pouze potřeba vědět, jak tohle okecá. No neokecal. Než na tohle koukat dvě hodiny, radši si propláchněte oči savem.

Jestli chcete vidět, jak se dělá z prdu kulička přesně v tom americkém stylu, kdy vám něco, co bylo zjevné od první vteřiny, roztáhnou na čtyřhodinový dokument plný záhad a tajuplných rozhovorů, přijdete si na své. Chápu, jak tohle dokudrama zaujme polodebilní Američany a konspirační teoretiky, největší záhadou pro mě zůstává, jak může tahle upachtěná sračka mít takhle vysoké hodnocení na CSFD. Celé to mohlo mít 15 minut, takhle se 4 hodiny díváte na vyčerpávající snůšku bláznivin a zoufale čekáte, až konečně zodpoví otázky, které si normální člověk položí po pěti minutách, kdy je divákovi řečena klíčová informace ze života oběti. Vysvětlení, že to celé bylo vlastně o prozření a nutnosti nepropadat konspiracím, případně cestou jak upozornit na problémy lidí s duševní poruchou, je pouze snahou dodat téhle slátanině vyšší poselství (opět v pokrytecky patetickém americkém duchu, ze kterého se zejména v poslední půlhodině zvedá kufr).

Nejprofesionálnější komentáře ze světa videoher. V podstatě jediný zine/vlog, který splňuje vysoké novinářské standardy, nezaměstnává studentské brigádníky a cílí na poněkud usedlejší a přemýšlivé publikum. Pokud se vám to zdá příliš páprdovské, vždycky můžete přeladit na alternativní kanály české scény: je libo mečivý Indián, prostinká Bětka s cool Šárkou na Games nebo humory Jardy Möwalda na Wave? Když vám ale táhne na čtyřicet, oceníte určitou profesionalitu a záruku kvality i z hlediska produkčních hodnot. O geekovství ani zde nakonec není nouze, pravidelný mišmaš na konci vlogů je zdrojem cringe, guilty pleasure a občas i (ne)překvapivě kulturních tipů z mimoherních oblastí.