marhoul

Já, která doslova miluji film Životy těch druhých, jsem si pustila Nikdy neodvracej zrak, aniž bych tušila, kdo je režisérem, ani o čem to asi bude. Po půlhodině jsem byla vnitřně přesvědčená, že tohle musel dělal Florian a pak už jsem se nechala unášet na vlnách nádherného filmového zážitku a ani tříhodinová stopáž mě neuondala, neunavila, ba naopak. Hudba Maxe Richtera mě opět okouzlila, (v krátké době podruhé) a herecký koncert všech zúčastněních snad ani není třeba zmiňovat. Nádherná kamera, výprava, scénář, kostýmy, malby, zkrátka jeden strhující, epický klenot. Který ovšem nebude bavit každého, protože sto lidí- sto chutí. Však pro mě byl dnes opravdovým dárkem. A neodpustím si kopnutí do Romy: tady měl být Oscar za nejlepší cizojazyčný, komplexně odedřený, kvalitní, hodnotný film. 100%

Dokumentů o renesančních umělcích není nikdy dost. Tento řadím mezi ty kvalitnější, jistě potěší nejednoho obdivovatele výtvarného umění. Způsob čištění obrazu, analýza díla stran jeho pravosti, určování doby, v níž byl namalován, to vše je zajímavé, zvláště v případě, kdy se možná jedná o dílo samotného Leonarda. Čt art opět zabodovala. Mě osobně mrzí, že filmů o da Vinci a Michelangelovi je vcelku dostatek, zato v našich končinách nedostal téměř žádný prostor malíř, který doplňuje nejslavnější renesanční uměleckou trojici, Raffael Santi. Dokument o jeho životě, četných dochovaných malbách a kresbách či o překrásných freskách, které zdobí Vatikánský palác by si své publikum jistě našel. Snad se ČT art takového úkolu zhostí, protože minimálně Raffaelova Disputace o svátosti nebo Škola athénská si takovou pozornost zaslouží. Všem renesančním lidem a obdivovatelům krásy na zdraví! :)

Ano, také jsem očekávala více mrtvých hlavních postav, v tomto směru jsem zklamaná, ale jinak dobrý. Bavilo, zajímalo, adrenalin se vyplavoval. Často kritizovaná nelogičnost rozmístění postav a podle některých mizerná strategie boje mě nechává v klidu. Viděla jsem to dvakrát a až na pár drobností jsem spokojená.

Jessica mě baví vždy, ale tady to rozjela ve velkém stylu, nominace na Oscara byla oprávněná. Frances Farmerovou neznám a nic o ní nevím, čili nejsem schopná posoudit, nakolik se film liší od skutečnosti, ale myslím, že ty nejzásadnější momenty jejího života byly divákovi předloženy věrně a jsou šílené. Holka to byla asi docela hubatá, chytrá, nebojácná, nekonvenční a do své doby se nehodila. Problémy by s ní byly asi vždycky, akorát dneska by si se svým temperamentem nevykoledovala lobotomii, nýbrž výsostné postavení. Co napsat víc? Někdy je zkrátka lepší matku odříznout...

Z Hanekeho filmů pro mě film nejschůdnější. Jinak na jeho počiny nemám nervy.

Egonovu tvorbu bezmezně obdivuji, tento film mě však zklamal. Nuda, ubíjející nuda. Nelíbilo. A není to Egonovo životem.

Předlohu jsem nečetla a rozumím názoru, že se jí seriál nemůže rovnat. Přesto na mě celý příběh zapůsobil tak, že probudil vzpomínky na mé vlastní dětství. Na prázdniny, kdy jsem četla nějaký nádherný román a četla jsem jej na místě, kde jsem se cítila nejlépe... Na místě, které mi už dneska nepatří, ale zůstalo mi schované v duši. Takové pocity jsem u seriálu měla. Geniální přítelkyně zřejmě neosloví každého diváka, ale mě okouzlila. Pomalé tempo, nádherná kamera i hudba, způsob vyprávění, malé velké příběhy obyvatel čtvrti, při kterých mi několikrát zatuhla krev žilách. Emoce, radost, smutek, rivalita, sny, žárlivost, touhy i zklamání, taliánské nátury, prádlo vyvěšené do ulic, rodinné tradice zakořeněné tak, že se z nich nelze vymanit, to vše hodnotím maximálním počtem hvězdiček. Na mě to fungovalo. A před představitelkami malé Li a Ely smekám. Moc šikovné holčičky. Nevím, jaký záměr HBO má, jestli se chystá pokračování, ale pokud ano, určitě se na něj podívám.

Stopáž vyžaduje v průběhu projekce cévní gymnastiku, však co se týče košatosti děje, připadala mi optimální. Uteklo to v pohodě. Vrcholná bitva byla úžasná, to je bez debaty. Domnívám se, že celý závěr série lépe asi vymyslet nešel, byl to skvělý biják, až na ty patetické kecy. Kupříkladu jedna ze snad osmi závěrečných scén na lavičce s Black Pantherem (nechci prozrazovat), to byla taková kejda hnoje... Proč? NA CO? Protože politická korektnost.. Proto. A bylo tam toho víc, ne že ne.. Osobně se mi více líbil díl předchozí, ale nenechte se odradit malichernými poznámkami. Na Avengers se do kina prostě zajít musí! Teda pokud vás baví Marvel. Viděno v 3D, v původním znění.

Moje oblíbená! Jiná, temná, taková velká pohádka. ;)

Zvláštní pohádka, neříkám, že špatná, ale já na ni musím mít náladu. A tu mám málokdy.