Lynn

Není to tak nápadné, ale nejnovější Eastwoodův snímek postrádá mezi muži jakoukoli kladnějšího postavu. Hlavní hrdinka tak ve svém boji stojí sama proti všem: pomoc reverenda Briegleba (John Malkovich) není motivována nezištnou pomocí bližnímu, reverend jí víceméně sleduje vlastní zájmy (boj proti zkorumpované policii mu přináší větší popularitu, vyšší poslechovost jeho pořadu...), kapitán J.J. Jones (Jeffrey Donovan) je od začátku jasně záporná postava stejně jako jeho nadřízení, malý Arthur Hutchins (Devon Conti) předstírá, že je Walter jen aby se v Kalifornii mohl setkat se svým idolem, detektiv Ybarra uvěří zadrženému Sanfordovi jeho příběh až poté, co jej nechá holýma rukama vyhrabat onen nesporný důkaz... Že je vše natočeno podle skutečné události pak jen dovršuje trudnou pravdu, že svoboda v Americe nebyla až tak pro každého - černoši, ženy a děti z ní byli jaksi vyloučeni.

Ze začátku mě avízo téměř nulového děje trochu odrazovalo. Ale už s prvními minutami mě "Lisabonský příběh" zcela pohltil. Scény v autě, kdy se skrze kameru díváme pohledem řidiče na nekončící asfalt s bílými pruhy, patří k tomu nejnápaditějšímu, co jsem v poslední době ve filmu viděla. Atmosféra Lisabonu pak doslova dýchá z každého filmového políčka. Mohu jen souhlasit s komentářem Aidana - Wenders je opravdu nadmíru vynikající portrétista. To ostatně potvrdil i ve svých ostatních filmech - třeba ve slavném "Nebi nad Berlínem". Nejzajímavější je sledovat počínání zvukaře Philipa v podání Rüdigera Voglera. Vstupem Friedricha na scénu už film trochu ztrácí dech. Každopádně jsem jím byla mile překvapena - rozhodně ani na chvíli nenudil, jak jsem se ze začátku trochu bála.

Forman skvěle přesvědčuje, že je režisérem světového formátu. Velice věrně a výstižně zachycuje realitu Ameriky 20.let i s jejím pohledem "na věc". Pohledem, který přetrvával ještě velmi dlouho... až do příchodu Martina Luthera Kinga, černých tygrů, květinových dětí a vůbec myšlenkové revoluce 60. let. Tandem Forman - Ondříček je zárukou barvité podívané, herci se do svých postav převtělili na výbornou. Ragtime sice nikdy nezaznamenalo takový divácký úspěch jako Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeus, ale o to víc stojí za to mu těch 155 minut života věnovat.

Kreace Stanley Tucciho pro mě zůstane nesmrtelná :-))

Mám ráda experimentální filmy... nebo lépe - filmy, kterým nelze "rozumět" (jak jsem tu na CSFD už mnohokrát podotkla). Nechat se zanést do říše podvědomí, nevědomí, fantazie, do říše lidské duše. "A rozhodli jsme se, že budeme zkažené."

Nevím, byl to dobrý film, ale Finchera mám raději v temnější poloze (Se7en, Hra, Zodiac...). Vtipné bylo pozorovat maskéry mistrně zvládnuté proměny Brada Pitta (tady je Oscar docela povinný!) - když došlo na jeho vizáž "jsem hezkej, vážně hezkej chlap" sálem prošuměl chichot - prostě fanynkám se musí nabídnout to, za co koupí lístku u pokladny zaplatili ;o) BTW nevím čím to je, ale právě když má Brad hrát vyfešákovanýho frajera, tak je to největší nuda - nasadí jeden ksich, jeden pohled... děs. A přitom jakmile mu scénář nabídne jakoukoli příležitost vymanit se ze škatulky, hned jsme o dva levely výš (vzpomenout stačí na 12 opic nebo na aktuální Po přečtení spalte).

Z názvu či z traileru se může zdát, že se člověk prostřednictvím snímku dozví něco o vzniku americké tajné služby. To je opravdu jen zdání, období konstituce CIA (ve filmu 1941 - 1961) slouží pouze jako pozadí příběhu jednoho velmi tajemného muže. Edward B. Wilson pochází z dobré rodiny, studuje Yale, stane se členem elitního klubu Skulls & Bones, ožení se se sestrou svého přítele, mj. syna významného senátora, má syna, dobru práci - až na to, že ta práce je tajná a stojí nade vším a přede vším... Robert De Niro mě překvapil nečekaně dobrým režijním stylem (ačkoli už jeho prvotina "Příběh z Bronxu" byla velmi dobrá), Matt Damon potvrzuje své herecké kvality, Angelina Jolie je i pohublá krásná baba... Jen ten scénář je místy slabší - trošku mě popudila linka s Edwardovým již dospělým synem: kde by se malej americkej studentíček vzal uprostřed Afriky, zamiloval se do tamní krásky, docela náhodou bývalé špionky a ještě si ji (prosím na začátku 60. let, kdy rasová segregace byla něčím zcela normálním) chtěl vzít - synáček z tzv. dobré rodiny :-) Ale jinak není co vytknout.

Ano, je to klišé říkat, že si herec svoji roli užívá... Jenže "Braďák" si ji fakt užívá! :-)) Vlastně nemá zas až tolik prostoru, ale co scéna, to perla. Vše ostatní už je "jen" čistý standard, na který jsme u bratrů zvyklí. Příjemná oddechovka, která zaplaší i ty nejmenší chmury a s lehce černým humorem si ze všeho utahuje (současná posedlost fitness a zdravým životním stylem, posedlost dokonalým vzhledem, konspirační teorie a všemocnost CIA...). Joele, Ethane - díky ;-)

Na, to že film stál směšných 7 000 $, je tedy zatraceně dobrý. O pár let později Rodriguez potvrdil, že se slušným rozpočtem nám toho El Mariachi dokáže předvést ještě mnohem víc...

Ta šedesátá léta... Bude mít český film ještě vůbec někdy takovou úrověň a takový věhlas???