Chrustyn

Zvláštní romance někde mezi Andrew: člen naší rodiny a Ona Spikea Jonzeho.

Matrix Resurrection prakticky dokonale vystihuje slovo zbytečný. Nic jsem neočekával, naopak jsem tušil průser a ten jsem dostal. Lana Wachowská jasně dokazuje, že pokud nemá oporu v silném producentovi a nemá tým špičkových choreografů a kaskadérů, nedokáže natočit dobrý film. Nový Matrix je z 80% recyklací původní trilogie, kdy ukazuje stejné ale výrazně starší a unavenější hrdiny, případně známé postavy v podání jiných, horších herců. Nebojí se podkopávat si nohy ani dělat si legraci z původní trilogie i jiných hollywoodských sequelu. Všechny vedlejší postavy vypadají buď jako parta nebinárnich hipsterů nebo minimálně partička homosexuálů z nedaleké kavárny, kde je místní specialitou sójové latté a ve chvíli, kdy se objeví mladší verze Morphea v žlutém saku, měl jsem o Nea trochu strach, vzhledem k tomu, že se sešli sami na záchodcích. Wachowská se dokonce nebojí mnohokrát ukazovat prakticky totožné scény, které mají navodit nostalgii ale divák má spíš pocit, že jí došli nápady a tak to dohání tímto laciným způsobem. První Matrix bodoval nejen na poli zajímavých myšlenek ale hlavně strhující akcí a přelomovými triky. A právě akce je další katastrofální věcí, kterou Resurrection potápí do vod podprůměru. Wachowská si opět myslí, že je divák idiot a stačí mu opakování kung-fu souboje Neo vs. Morpheus nebo skákání po stěnách. Bohužel nestačí a tak je většina akčních scén nepřehledná nebo jednoduše laciná. A jako vrchol filmu má být nevýrazná honička s pár rozbitými auty a jednou vybuchující helikoptérou, která opět vizuálně odkazuje na první díl. V novém Matrixu je tak vše špatně a v hlubokých myšlenkách a nových konspiracích ukrývá jednoduchý příběh o záchraně "princezny". Bláhový byl ten kdo se těšil a naivně očekával evoluci a posunutí příběhu kamkoliv jinam než do vod podivného meta počinu, kterým je Matrix 4.

Pokus o absurdní a silně černou komedii, který tvrdě nevyšel.

První série španělského fenoménu, který před lety převálcoval veškerou seriálovou produkci a divákům nabídl další drogu se kterou mohou strávit několik desítek hodin zábavy. Velice slušné a propracované, ale úplně mě to nestrhlo. Uvidíme co bude dál.

Vizuálně úžasné, ale nám obavy, že pro někoho, kdo Lolko nikdy nehrál (hlásím se) nemá film co nabídnout a svou rotroušeností bude působit zmateně. Zkoušel jsem se v postavách orientovat a pochopit jejich konání, ale nepodařilo se mi to.

Takové Stmívání a jemu podobné, jen pro trochu odrostlejší publikum. Bohužel nic pro mě a po 5 dílech jsem to pro nezájem vzdal.

Home invasion horory moc nemusím, proto hodnotím níže i přes nesporné kvality tohoto hororu. Atmosféra jde hodně pod kůži a herecky film funguje až překvapivě dobře. Jen mezi napětím a jednotlivými slušnými scénami, vadí nezajímavá a ukecaná vata.

Chválím tvůrce za nápad natočit film, aby působil jako jeden nepřerušovaný záběr. Tímto nápadem si však zároveň na sebe ušili bič a nezkušenost tak je v komplikovaných scénách vidět, stejně jako nižší rozpočet. V rámci nenáročné akční zábavy a filmografie Scotta Adkinse, se přesto jedná o jeden z těch lepších filmů, přestože bitek si zde divák moc neužije.

Nápad slušný, řemeslně také na úrovni, ale jakoby vše zajímavé proběhlo v první půlhodině a na zbytek filmu si tvůrci žádné zajímavé nápady neschovali.

Tvrdě ruská výpověď o současné společnosti, závislosti na technice a možná i o lásce. Romantiky zde ale moc nenajdete.