Recenzie (738)
Prístrešok (2010)
Pro mě jednoznačně bezkonkurenční vítěz letošní soutěže na Febiofestu. Určitě si jej v budoucnu zopakuju a už teď se těším na další film Dragomira Sholeva.
Monga (2010)
Životní moudro: Všichni jsme tráva.
Nevinnost (2011)
3,5 Ach jo. Proč mají čeští filmaři v povaze všechno didakticky dovysvětlovávat a rozpitvávat? Proč musí divákovi všechno předkládat na zlatém talíři přímo před ksicht a nedají místo toho prostor jeho fantazii a jeho vlastním interpretacím? Bylo to vynikající, dokud nepřišel ten trapný závěrečný dialog. Taková škoda... Každopádně nepochybuju, že si Anička Geislerová z příštích Českých lvů odnese nějakou tu cenu.
Lepší svet (2010)
Někdo by té Susanne Bier měl říct, že točit pořád dokola jeden film není úplně divácky atraktivní.
Ježíš Kristus Spasitel (2008)
Geniální příklad fanatické posedlosti. Kinski identifikující sám sebe se spasitelem Ježíšem Kristem vs. jeho kázáním otrávené pětitisícové publikum berlínské Deutschladhalle jednoho listopadového dne roku 1971. Pro fanoušky Kinského povinnost.
Nebýt dnešní (2005)
4,5 Pro někoho je Láska shora kultovní, ale v půli se zlomí a začíná nudit. Za to Nebýt dnešní postupně čím dál víc strhává a člověk se nemůže dočkat, s jakou pointou nakonec Marek vyleze. Do kolen mě to sice nakonec nedostalo, ale i tak se tomu podivínovi hlásím do fanklubu. Nechápu, proč mi trvalo tak dlouho se na to podívat.
I'm Still Here (2010)
Joaquin Phoenix volá po Oscarovi, ale nikdo ho neslyší. Tohle jednou bude velký kult a Cassey Affleck dokázal, že rozhodně nestojí v žádném stínu svého staršího bratra. FIlm roku 2010.
Dvě paní Carrollové (1947)
Viděli jste někde šílenějšího Bogarta? V několika záběrech jakoby Drákulovi z oka vypadl. Byla by to super gotika, kdyby některé informace byly divákům zatajeny a ne předhozeny hned v úvodu. Člověka pak těžko něco dostane do kolen. Ovšem suchý britský humor v závěru parádní. P.S.: Od začátku jsem pořád dumala nad tím, jestli Humphrey vůbec někde hrál s Barbarou, protože jejich spojení prostě působí dost netypicky. A fakt je to jejich jediný společný film.
Veselé vánoční (pří)hody (2005) (relácia)
Když je mně samotné trapně za to, co tam v křeči žvaní a vůbec nejsou vtipní, horší to být už nemůže.
John and Yoko: A Love Story (1985) (TV film)
Vůbec to není muzikál, což je ovšem jedině dobře. Na rozdíl od jiných biografických snímků věnovaných Lennonově osobě se tenhle vyhýbá úsečné telegrafičnosti a nesoustředí se pouze na výčet těch nejzásadnějších faktů, čímž ze sebe nedělá zfilmovanou encyklopedii. Netrpí přemrštěnými ambicemi, kašle na emocionální ždímání diváka a ty dvě a půl hodiny uběhnou jako nic.