Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Romantický
  • Dobrodružný

Recenzie (44)

plagát

Prekliata farma (1997) 

Velmi poutavě vystavěný příběh farmářské rodiny. S postupujícím dějem vzrůstá napětí a dávno prožité kruté křivdy, často vytěsněné z paměti, se dostávají na povrch. Idylický a klidný život na prosluněné bohaté farmě se před očima mění v drama. Výborný, skvěle obsazený film, od kterého jsem moc nečekala, ale který mě velmi mile překvapil.

plagát

V ten večer (2007) 

Sen, skutečnost, vzpomínky, touhy, ale také láska, konec života, pocit viny. To vše se prolíná ve filmu, kterému po třetím zhlédnutí připisuji další hvězdu. Do tohoto filmu je potřeba se ponořit, tak, jako do podobných poetických děl, nikam nespěchat a nečekat, co velkého a dramatického se bude dít.

plagát

Dobře situovaný pán (1939) 

Asi budu se svým hodnocením vedle nadšených ohlasů působit nepatřičně, ale nejde to jinak. Mám ráda některé staré komedie a s potěšením se na ně podívám i víckrát, tuto však mezi ně zařadit nemůžu. Ani kvalitní herecké obsazení ani námět nepomohly - podle mne - amatérskému zpracování a někdy až ochotnickým a statickým výkonům herců (bohužel i pana Marvana). To jsem zpočátku přisuzovala roku vzniku filmu, jenže spousta mých oblíbených děl byla natočena ve stejném roce a mnohdy i dříve, a jsou o mnoho kvalitnější. Myslím, že dvě hvězdy jsou dostatečně vysoké hodnocení.

plagát

Elizabethtown (2005) 

Takový nijaký film, studený a bez emocí - vlastně takový, jak svou roli zahrál i Orlando Bloom. S jedním výrazem si vystačí celou dobu, ve všech situacích. A o čem to vlastně mělo být? O tom, jak se dva setkají? O ztrátě otce, se kterým se sžiju až po smrti? Či o životní síle, která nás nutí vstát a jít zase dál? Nebo o všem dohromady? Anebo o ničem?

plagát

Skratky ku šťastiu (2003) 

„Lidé chtějí víc, než jim Bůh může dát. Proto chodí za mnou…“ – fandí si ďáblice u soudu. Ten, kdo podlehne jejímu svádění, ztratí svou duši, vzdálí se svým přátelům, zpronevěří se sám sobě. Touha po slávě je lákavá, vymetené přímé cestičky vedou k pohodlnému životu. - Nebyl to tak špatný film, jak to tady v hodnoceních vypadá. Líbí se mi komentář od "nash.", úplně se s ním ztotožňuju, líp bych to nenapsala. Díky za něj.

plagát

Kabaret (1972) 

Muzikály miluju, i když, pravda, trochu jiné než je Kabaret. Nicméně, film je to úžasný, provokující jak svou dekadentní atmosférou, tak kabaretem samým. Kabaret jakoby žil nejen za oponou, ale i před oponou – tam se však bohužel nějak zvrhl… Závažnost doby je zde jakoby upozaděna a právě kabaret a problémy v lásce se zdají být tou nosnou linií, avšak hrozba fašizmu je v konečném důsledku to podstatnější téma. A ještě něco - u Lisy Minnelli jsem měla pocit, že se pro tuto roli narodila.

plagát

Podvody a lži (2008) 

Nechala jsem se ovlivnit prvními pěti minutami a dodívala se do úplného konce. Ten začátek byl totiž nejlepší a jeden by si myslel, že z toho vyleze nějaká dobrá detektivní zápletka. Jenže těmi pěti minutami to skončilo a pak se děj velice těžkopádně šinul ke konci. Bylo to jako nastavovaná kaše, různorodý slepenec. Příběh sám o sobě mohl být zajímavý, ale jako by se ho sami autoři zalekli a nevěděli si s ním rady. Škoda času…

plagát

Purpurová farba (1985) 

Je to už pár let, co jsem tento film viděla poprvé. Časem jsem zapomněla jeho název a to mě, přiznám se, mrzelo, protože na samotný film jsem zapomenout nemohla. Nezapomněla jsem na vynikající Whoopi Goldbergovou, kterou jinak moc vidět nemusím, na Dannyho Glovera a další, nezapomněla jsem na velice silný příběh, který jsem se zaujetím sledovala. O tom, že moje vzpomínky nebyly zidealizované, jsem se přesvědčila nedávno, kdy jsem měla příležitost vidět film podruhé, a proto ho teď můžu s klidným svědomím ohodnotit. - Filmům, na které nezapomínám, dávám samozřejmě pět hvězd.

plagát

V žiari slnka (1960) 

Senzační thriller charakteristický pro šedesátá léta (tenkrát se ještě říkalo detektivka) - dlouhé záběry, málo slov; děj tak pomalu plynoucí, že člověk stačí všechno zachytit a vnímat. Přes tuto zdánlivou poklidnost je však tempo filmu až do jeho úplného konce tak strhující, že vás udrží v pozornosti téměř dvě hodiny. A ani po jeho skončení nemůžete nemyslet na báječného Alaina Delona, který má téměř dokonalý plán, jak si zajistit vysněný život.

plagát

Čapkovy kapsy (2011) (seriál) 

Mám velikou radost, že Česká televize nově zpracovala Čapkovy povídky a možná i z toho důvodu přehlížím některé nedokonalosti nebo nelogičnosti ve scénářích. Možná hodnotím dost brzo – po uvedení prvních tří povídek – ale bylo pro mě potěšením zase vidět pár našich vynikajících herců.