Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (805)

plagát

Expendables: Nezničiteľní (2010) 

"...boom-lay, boom-lay, boom! The story is just beginning. Everyone of us is expendable..." Sly oslovil největší ranaře bojových filmů a natočil svoje Avengers. Z nepochopitelných důvodů se omluvili jenom Boule z Belgie a Obtloustlý růženec, ale nevadí, všichni ostatní pochopili, že se schyluje k historické události a kývli. A Sly nezklamal. Předvedl poctivou filmařinu, jen škoda, že herce a akční stránku, jenž měli připomínat atmosféru 80. a 90. let, zahalil do dvou ´moderních´ hávů, kterým se říká Neurotická kamera a Zběsilý střih. Mrzí mě, že jsem si nemohl dosyta vychutnat jinak asi parádní choreografii soubojů. Dobrou polovinu filmu tvoří scény, nesoucí to skvělé a fanoušky žádané přizvisko ´over the top´. Nálet smrti, hlučné výstřely s kadencí 4 rány za vteřinu, závěr, to jsou prostě momenty, kdy jsem si to užíval celým srdcem. Sedíte na sedačce s pootevřenou hubou, zarýváte nehty do opěrek a zatímco vnímáte výbuchy, náboje, rány a hlášky, v mysli paralelně naskakuje naháněná vrtulníků z Ramba, ruská hymna z Rudého škorpióna nebo nezapomenutelný rakouský přízvuk. Vzpomínáte... Po scéně v kostele mě napadla pouze jedna věta: Kruh se uzavřel. No nic, jdu si nechat vytetovat doprostřed zad pořádně velkou lebku, seženu si jeden dva prvotřídní vrhačský nože a začnu trochu rvát ty bicáky... 80 miliónů dolarů(rozpočet)/274 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plagát

Mladý mistr (1980) 

Zapomeňte na to, že Chanovo svalstvo a celý pohybový systém je tvořen aminokyselinami jako leucin, cystein, arginin nebo tryptofan. Vyloučeno. Bílkoviny v jeho těle se skládají pouze ze tří druhů látek: 1/ antigravitin 2/ megagumin 3/ bezbolestin. To, co tu ten šílenec vystřihl, to je absolutní a s ničím nesrovnatelná jedinečnost. Neuvěřitelně nápaditá choreografie využívající všechno, co jen lze v souboji použít, a k tomu ty Chanovy gumové vylomeniny. Vtipné, hravé, boží! Vějíře, meče, dýmka, lana, kladina, stoličky, židle - se vším a na všem jde zápasit. Snadno přehlédnu pitomoučký děj, protože Chanův entuziasmus a jeho kung-fu na sebe strhává veškerou pozornost. Závěrečné inferno není dobré především pro Vaše krční obratle, jelikož jediné, na co se zmůžete, je nevěřícné a urputné kroucení hlavou. To snad opravdu nemůže být člověk z masa a kostí... anebo je těch jeho 642 flexibilních svalů a 215 betonových kostí tvořeno opravdu výše zmíněnými atributy... Špička!

plagát

Karate Kid (2010) 

Pane Zwarte, pěkné to bylo. S radostí musím říct, že jsem tam našel tolik momentů, které mě osobně hodně oslovily, že i když teď ležím s ucpaným nosem, hlavou jako střep a nateklýma očima, mám úsměv na rtech. Film těží z obrovsky úderné ústřední herecké dvojice, která se, stejně jako síly jin&jang, harmonicky doplňuje. Klobouk dolů před Jadenem, o jehož hereckém nadání nemůže být pochyb, a také díky Jackie, taková role Ti sedí stejně jako Bruce Leemu nunchaky. Jediná větší bojová scéna mě okouzlila svojí choreografií, na které demonstrovala filozofii kung-fu. Závěrečný turnaj pak už opět (předevčírem Tekken) prasí rychlý střih a afektovaná kamera. Tréninkové metody vzdávají hold originálu, hlavně co se vštípení základních pohybů týče. Využití atraktivních lokací pak dodává filmu působivost a atmosféru. Absolutně mi nevadila více než dvouhodinová stopáž, nenašel jsem jediné nudné místo, naopak mě neustále bičovaly emoce, vtípky a hudební tóny. Jen bych teď potřeboval Jackieho baňky a umění Jioafa. 40 miliónů dolarů(rozpočet)/300 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/110 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí)

plagát

Tekken - Boj o život (2010) 

... 10 minut po shlédnutí: stojím za oknem, čumím do tmy a mám chuť se zabít... 20 minut po shlédnutí: pořád čumím do tmy, ale už mám chuť zabít Dwighta Littlea... 40 minut po: přemýšlím, proč sakra ve filmu neměla souboj Anna Williams... 1 hodina po: dodělal jsem voodoo panenku Littlea a vrážím do ní první jehlici... 2 hodiny po: o čem že to bylo?? 2,5 hodiny po: z panenky Littlea je ježek, kurňa že jsem si ale dal záležet... 3 hodiny po: pustil jsem si znovu souboj Raven vs Eddy Gordo a vzteky jsem panence Littlea urval hlavu... 12 hodin po: ráno po probuzení jsem pár minut nahlas přemítal, proč si asi tvůrci nezkusili zahrát alespoň jeden díl herní série... a přicházela další proč: proč chyběly základní postavy, proč jsem neviděl snad jediné herní kombo či techniky, proč má střihač iq yorkšíra, proč to natáčení trvalo nekonečně dlouhou dobu... proč a proč a proč. Cyril Raffaelli a Eric Norris odvedli vcelku dobrou práci, ale na tohle se nedá koukat, neuvěřitelným způsobem mě serou ty záběry do hlediště, když se přitom v aréně bojuje. Střihače bych rovnou předal Gary Danielsovi coby boxovací pytel. Nechat Lateefa skočit hvězdu se saltem vzad a to salto mu dvakrát prostříhnout, to je na dělo o síle pancéřově pěsti. A proč se někdo rozhodne točit Tekkena a nezařadit Paula, Ling Xiayou, Kinga nebo Leie, to by mi logicky nevysvětlil ani Stephen Hawking. Veliký zklamání.

plagát

Predátori (2010) 

Na Arnoldovu guatemalskou hru na kočku a myš noví Predátoři sice významně (a mnohdy povedeně) pomrkávají, ale u všech žilnatých bicepsů: kde je sakra pořádná akce?? Neodskočil jsem si na wc, neryl jsem nosem v popcornu, ani jsem nepsal smsky, avšak stejně jsem žádnou kvalitní akci neviděl. Největší chyba! Když už něco akčně vypadalo, skolila to nepřehledná kamera a rychlý střih. K sakru, kolikrát jsem poslední větu napsal za uplynulý rok?? Ach jo. První polovina filmu měla slušnou atmosféru, od začátku duní známá hudba (výborná, později pěkně upgradeovaná), no a pak se to trochu připosere, nějak se mi nechce věřit, že koukám na Predátory (lovce s perfektními maskovacími, bojovými a taktickými dovednostmi), stejně tak nevěřím Rolandovi, že byl na planetě 10 sezón, to by Fishburneovi ta druhá brada hodně rychle zmizela. Vůbec postava Fishburnea a celé dění kolem ní příliš zbytečné, plácáme se snad na území jednoho aru, triky skoro žádné, žádná syrovost, velkolepost, arnieovost, vím, že pořád srovnávám, ale počkat: vždyť ono to je v podstatě nesrovnatelné. Za týden si nebudu pamatovat vůbec nic, už teď se mi to slévá v jeden krvavý flek. Sorry, ale zdejší predátoři by Arnoldovi posloužili jako jednoručky pro bicepsové zdvihy, Brody a ostatní se s nima sral 100 minut. Dám 50%, asi to shlédnu ještě jednou a uvidím no, jak jsou tady všichni z toho nadšení, tak já snad ani ne... místo toho už pošilhávám po poličce, kde mám vhsku s ošoupaným nápisem Schwarzík - Predator - super! 40 miliónů dolarů(rozpočet)/115,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/18 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí)

plagát

Po stopách Xapatanu (1992) (relácia) 

Parádní dobrodružná soutěž, kterou si i po tolika letech kdy jsem ji viděl naposledy, pamatuju poměrně dost dobře. Ve všech překážkách napínavá, plná nástrah, pastí a hlavně neuvěřitelných dovedností jezdců s lasem. Zejména Černý jezdec, jehož chycení bezpečnostního pouzdra jednoho ze soutěžících na dobrých pět šest metrů, přičemž byli oba v pohybu, vidím dodnes před sebou, jako bych se na to díval denodenně. Úžasné! Lanovka nad jezerem a 320 kamenných schodů na nádraží, ve kterém čeká Xapatanský vlak. Krásné prostředí, scenérie a výborná zábava. Enšpígl to vystihnul ve svém komentáři dokonale.

plagát

Kick-Ass (2010) 

Film, kterej mě nakopl do prdele a na chvíli vynesl do filmového komiksového nebe.

plagát

Princ z Perzie: Piesky času (2010) 

Tak pane Newelle, docela to šlo, až na jednu věc: v době natáčení byl plac v epicentru nějakého zemětřesení?? Nebo kolem kamery pobíhalo stádo slonů?? Ne?? Tak proč jsem sakra v akčních scénách nic neviděl?? Proč kamera, která jindy opisovala krásné táhlé monumentální trajektorie, v dynamických pasážích náhle trpěla hyperaktivitou?? Hrozivě blízké nájezdy spolu s neurotickým střihem mi dokázaly ze všeho udělat totální chaos a způsobily, že si nepamatuju souvisle jednu jedinou akční scénu. Gyllenhaal a tlupa jeho stuntmanů sice metali salta, vruty a parkourovsky se vrhali ze střech, ochozů, hradeb a cimbuří, ale co na tom, když jsem snad ani jednou neviděl dopad (asi protože padali do beden s molitanem) nebo souvislejší pohybový projev. Tohle všechno film shodilo minimálně o jednu hvězdičku. Jinak herci fajn, chemické reakce mezi Dastanem a Taminou nejsou vyloženě explozivní, ale funguje to, příběh - no dobře teda, fantasy atmosféra na mě docela dýchla (dobrá! hudba) a záplava písku mi skoro způsobila intoleranci k oranžové barvě. Obrovská škoda toho střihu a kamery během akce. 65% 200 miliónů dolarů(rozpočet)/329,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plagát

Neporaziteľný: Vykúpenie (2010) 

Normálně se mi klepou ruce. Tohle bylo úchvatný. Kdo neviděl Souboj titánů, nemusí truchlit... stačí, aby se podíval na U3, protože to, co předvedou Adkins se Zarorem ve finálovém fightu, se jinak nedá nazvat. Ale nejenom závěrečná ultrafyzická smršť úderů, kopů, otoček a akrobatických fines, ale i ostatní zápasy mě nadchnuly, bojový koordinátor Larnell Stovall vytvořil tak impozatní směs atraktivních technik, kontratechnik a všelijakých zápasnických pohybů, že mám né sto, ale tisíc chutí vstát ze židle a začít kolem sebe mlátit nábytek, dveře, gauč a ledničku. Souboj Adkins vs Crowder, no páni, to je hřejivý balzám na moji duši. Nenudil jsem se ani v neakčních pasážích, sledovat Scotta i jako herce mě prostě bavilo. Během posledního fightu jsem dostal kromě všeho dva dárky: ač klišoidní, miluju scénu, kdy si hlavní hrdina vzpomene na útrapy, kterými procházel, a jako politý živou vodou rozjíždí nová komba... a pak jsem s napětím čekal, jestli se k hudebnímu doprovodu přidá i Nathaniel Dawkins se svojí Bring It On... všechno se mi splnilo, prostě parádní zážitek, něco, co přijde jednou dvakrát za rok. Postava Yuriho Boyky je pro mě neskutečně inspirativní a motivační... prostě: Bravo (zasvěcení pochopí)

plagát

Útok na ponorku - Klamný cieľ (1998) odpad!

Hned po pěti minutách jsem dvakrát zaklepal na zem a složil se do bezvědomí. Druhý den jsem se rozhodl podstoupit svůj souboj s touhle obludou znovu. Zdatně jsem uhýbal očima před těžkými ranami, které mi tato parodie na film v pravidelných intervalech uštědřovala. Mnohokrát jsem zažil pocit deja vu, to proto, že ve filmu je asi polovina záběrů z prvního dílu. Bolí to. Jako ten největší kopanec do koulí.