smlom8

Vydařené. Druhý Věk Středozemě. S ohledem, že práva měli autoři jen na dodatky Pána Prstenů, ale už ne na Silmarillion a Nedokončené příběhy, probruslili na hraně soudních žalob exkluzivně. Númenor perfektní. Sauronova linie respektující předlohu a přesto „originální“. Nejlepší rozhodně Durin a paní Durinová. Galadriel mohla být i ostřejší, rozervanější - přeci jen - svědomí nemá zrovna křišťálově čisté už od „hvězdných věků“. ProtoHobití linie Chluponohů zdařilá, ba hudebně nejlepší. Sic - tvůrci tu spojili začátek 2.Věku s jeho koncem do jedné linie, či spory, že Galadriel do Valinoru neplula – Ona je ale průvodcem děje, tak jak Tolkien zamýšlel – ústřední postava, jediná, která pamatuje „světlo Stromů starého světa“ a vypráví „dějiny Ardy“. Valinorské Stromy a sestřelení Orla Morgothovým Drakem ve Válce hněvu jsou i přes pouhá 2-vteřinová camea nejúchvatnější vizuály. Téhle autorské skvadře bych ta práva na Silmarillion asi i koupil :-)

Skvela, Luxusni zalezitost. Nijaka rozverna groteska s Lupino Lanem, alebrz vtipna alegorie plna dadaistickych obrazu a scen. (něco jako text 'Frantisek' od Buty - ta poetika). Cloveku prijde, ze se tu snad scenaristi zeptali (těch inteligentnich) zaku druheho stupne zakladnich skol „jak si oni predstavuji Boha, krestanstvi a vubec lepsi svet pro život“. Ma to nehu, hravost i moudrost, spoustu povedenych gagu stylem 'za smichem slzy' (i dost drsne). Pritom zapletka – krásná ptakovina z kategorie 'V kuzi Johna Malkoviche', ovsem zde mnohem poetictejsi, alegorictejsi, hlubsi. :-) Pracky z Uzbekistanu - zlaty hreb :-)

Poněkud rozporné dojmy. Scénář vypreparován z knižní předlohy přesně ve stylu scénky z Restaurantu pana Septima: „Aranžmá do večera a na tohle? Vždyť to hraje nejmíň 30 nástrojů!“ „No..napíšete to jen pro tři, Trochu to proškrtáte a na flétnu bude hrát ten houslista“. Vpodstatě mám stejné dojmy ze Scottova filmu asi jako u Promethea. Technicky precizní, vizuálně působivé scenérie červené Jordánské pouště, děj švihá plynule do konce. Jenomže co chtít na filmu natočeném podle předlohy kde „hrdina poté co ujel 2157km a snědl 317 brambor, zjistí že se mu baterie dobily jen na 83%, takže nestíhá SOL 539“ … v tomto technokratickém vyprávěcím pohledu knihy je film znatelně lepší, resp. naštěstí úplně jiný, v ostatním bohužel knihu dosti věrně kopíruje. Leč už pro knihu platí trefná kritika, že „nevzbudit strach a emoce u opuštěného člověka na povrchu cizí planety je“ je stejný prohřešek jako punkerská adaptace Shakespeara v Národním divadle. Čili „proč ne“. Dnešní „plochá fastfoodová“ doba Marťanovi najde svoje fanoušky, ale kouzlo žánru je pryč, „bradburyovská“ filosofie žádná, „zemeckisovská“ psychologie Trosečníka nikde. Zbývají čísla a obrázky, prosolené rádoby vtipnými hláškami (symbolizujícími onen nekonečný optimismus hlavní postavy). Pro mě teda málo. Ale Matt tu hraje dobře , jeho zdejší Mark i předchozí Interstellarový Dr.Mann jsou odlišní a přitom uvěřitelní :-) --- p.s.: Parodovane fletnove trylky z Vetrelce v tichych pasazich hudby - tu je už jen takovy Ridleyuv vodotisk pro fajnsmekry :-) Vcetne vizuálu uvodnich titulku :-)

Zvláštní. Člověk neví co to viděl, ale něco to dlouhodobě v člověku zanechá. Ono i to hodnocení tady okolo v komentářích ukazuje, že film obecenstvo dělí na fajnšmekry a popcorňáky - ale na nic uprostřed. Jestli na tohle dílko fakt autor sháněl prachy na kickstarteru, tak … slušný výkon. Horor má probouzet a provokovat představivost, ale nemusí odhalovat nic (žel tohle ovšem každýmu nesedne).

Mistrovská záležitost od Pixaru. Možná i lepší než první Příšerky s.r.o. Je vidět že si autoři nechali radit od psychologů a neuvařili tu rozvernou selanku pidižvyků jen tak pro efekt dětičkám. Psychologové ovšem nejsou cílová divácká skupina (profíci u filmu možná i „trpí“), cílovkou jsou tu děti a těm vysvětlit něco tak nevysvětlitelného jako jsou lidské emoce, navíc tak poetickou a zábavnou formou, to je na hranici geniality. Podvědomí, Propast zapomenutí, Továrna na Sny, Abstraktní myšlení, ukládání vzpomínek… ti nejlepší popularizátoři vědy právě takovým zjednodušením a zábavou dokáží zaujmout a strhnout mladé lidi pro náročné ale zajímavé obory. Slzičkám se ubrání málokdo ve (vy víte jaké) scéně s BingBongem, legrácky se Zapomínači, nad vtípky s brazilským pilotem a šéf-emocemi v tátově a mámině mozku se pobaví dospělí i děti, velmi zajímavě je tu naznačena nebezpečná apatie frustrovaného děvčete (vycucnutím Radosti a Smutku z „řídící centrály“), no a ty krásné bonbónky na závěr – náhledy do hlav řidiče, puberťáků, klauna, psa i kočky… Tohle dílko je lahůdkou filmového světa. VIVAT PIXAR!

Průšvih, genialita průměrnosti. Z plátna mohli s každým výbuchem vystřelovat popcorn divákům rovnou do hrdel, aby to mělo „štýl“. Tohle prostě bolelo. Tak jako Křemílek a Vochomůrka ve 3D color. Jako Pat&Mat v rozhlasové hře. Jako Krteček s Pandou vítající v Sydney čínské osvoboditele. Takoví Avengers od Marvela jsou sice standardní ptákovina, mozkový výplach, něco jako Picassovy zvratky na vanGoghově obrazu. Prostě mají svá očekávání i pravidla. A svoji laťku prostoduché zábavy plní. Tohle je ale mozkovej klystýr. Liga spravedlivých od DCcomics (čili „Avengers od konkurence“) tu bohužel naráží na příliš „charakterní“ samotáře, kteří se tu náhle spolu paktují tak nenuceně jako MickeyMouse s Kocourem Mikešem. Prostě jako kdyby Agáta v posledním díle Slečny Marplové přivedla na scénu Herkula Poirota, který ji po tradičním finálovém roz(h)řešení jejího případu nečekaně požádá o ruku (a divák se tak může od příště „těšit“ na nové příběhy detektivní kanceláře Marple&Poirot).

Velká tragédie, tohle je fakt průšvih. Jasně, může za to přehnané očekávání a tajnosti s dějem. Jakýsi pokus natočit "znovu jedničku (alias EpisodeIV)", ovšem ponovu, s lehkým odkazem na předchozí postavy. Patřím do skupiny fanoušků druhé trilogie - té více politizující a rámující příběh do kontextu, takže tenhle prvek mi v SW7 fatálně chyběl - leč i jako "restart" původní série je to jen taková "reklama na Dobrou vodu z novohradských hor - byť tentokrát od firmy Coca-Cola". Z úcty ke značce SW a Abramsovi za **

Vezmi jako základ Kubrickovu Odysseu (mezihvězdná cesta na výzvu odkudsi, červí díra u Jupitera/Saturnu, hvězdolet coby kolotoč s posádkou v hibernaci, ubývání posádky vinou „zblbnutí“ glorifikovaného aktéra mise, znovuzrození ústředního hrdiny po dosažení cíle, celková oslava lidstva jako badatelů a objevitelů, nejmodernější vizuál průchodu červí dírou včetně ztvárnění cizí galaxie, neopomeň pořádně dlouhou stopáž filmu), proti plagiátorství pozměň pár prvků (cool vtipkující robot coby jediný spolehlivý prvek příběhu, základní důvod opuštění planety, prvky dilatace času, ústřední rodinné vztahy a vyzvedni emoce), vše nalej do originální formy (vyprávěcí tempo i styl). Okořeň fragmenty jiných dílek žánru (StarWars – pilot v kokpitu s robotem, Prometheus-exoplanetární scenérie, Sunshine – cesta „do středu“, Elysium- zatravněná obydlená stanice s dutým povrchem aj.). Ponech si hlavně vlastní Nolanovskou stavbu pointy (jakkoli ne/předvídatelné) a o řád pozvedni propletenost děje a-la Inception. Celé je to nutno péct 3 hodiny v Zimmerově hudbě a servírovat jako novinku dle vlastního receptu. Výsledek – stejné okouzlení (i rozčarování) pro současnou generaci , jako před pětačtyřiceti lety představovala právě 2001:Vesmírná odyssea. Tenhle film zhodnotí čas. Z kina jsem šel napoprvé pln poněkud neurčitého dojmu, při opakovaném shlédnutí jsem si užil průlet červí dírou či Zimmerovu hudbu při záchraně rotující Endurance a příště přibudou další. Finále space opery jsem dodnes nepobral ani u Kubricka, tady možná Nolana také nikdy nepochopím - co to sakra měl autor vůbec na srdci. Dost možná že o to tu ale vůbec nejde :-) P.S.: Koneckonců - obojí sepsali i zrežírovali Britové a mladý tu otevřeně vzdává hold starému. Vsadím se že i robot TARS ve tvaru kvádru měl poměry stran 1:4:9 :-)

Výtečný úvod (zhruba první čtvrtina filmu), „pixarovka“ která jede kvalitou na 105% - vymazlené hlášky, perfektní pixarovská grafika vtipně interpretující „starou 8-bitovou animaci“, PACman jako legenda ctěná samotnými postavičkami, konfrontace moderní 3D RPG hry s klasickou „plošinovkou“ plná vtipu včetně skrytých odkazů pro fajnšmekry a nostalgiky. Časově nejdelší střední pasáž filmu je už cílená na malé diváky, děti se příběhem holčičky-outsidera s velkými sny a Záporákem, který chce být všemi uznávaným klaďasem určitě baví, rodiče přeci jen trochu nudí. Závěr i pointa již zas trochu na úrovni. Srovnání s předchozími animáky Pixaru ukazuje, že v područí Disneye jako by nové scénáře trpěly nějakými kompromisy, kdy úžasnou hravost autora předlohy zabrzdí (rozuměj „rozvine původní nápad“) nějaký Disneyovský zasloužený umělec a odborník na dětskou duši. Sněhurka byla fenomén, ale děti ve třetím tisíciletí žijí v trochu modernějším světě. Zasloužených 80%, ale tipnul bych že tenhle animák měl i na víc…

Lepší i slabší než dvojka. Ve dvojce nebožtík Ledger geniálně vystihl psychopata a kolem něj a chaosu se točil příběh - což kvitovaly příznivě umělecké kruhy (např. Oscar pro Ledgera), leč komiksem nedotčený divák bez znalostí Batmana nebo Nolanových filmů občas ztrácel nit. Temný rytíř povstal pracuje s "obyčejnějším" zločincem, předvídatelným, proklamující nějakou uchopitelnou myšlenku, kterou může divák sledovat. Tom Hardy jako maskulinní záporák Bane navíc svým charismatem a kukučem získá nejedno dívčí srdce (které zpravidla podvědomně touží toho zlobivého hocha napravit) - a to bez ohledu na jeho vcelku povedenou "démoničnost". Trojka má také mnohem víc postav než předchozí díly, ale přitom dějově nepůsobí přeplácaně (třeba jako Raimiho Spider-man 3, nebo Verbinskiho třetí Piráti z Karibiku). Nolan totiž skvěle umí příběhy postavit pro laiky i pro "fajnšmekry" (Inception s vysokými tržbami a příznivou kritikou toho budiž důkazem) - některá místa filmu mi sice přišla nelogická, leč možná jen nemám dostatek informací z comicsu :-) Nolan se krom "šlapajícího děje" vyznačuje především zvraty a pointami, které závěr Batmanovské trilogie vyloženě zdobí. Hudba Hanse Zimmera je také skvělá. Z letošních premiér jde rozhodně o jeden z těch hodně dobrých kousků které Holywood vrhnul na plátna...