Hild

Pařba ve Vegas rozhodně není typ filmu, který já bych vyhledávala, přece jen hlavní zápletka už tady byla zfilmovaná nesčetněkrát, rozhodně nepatří mezi to nejoriginálnější, o to mě ale více film překvapil. Takhle jsem se u filmu už dlouho nebavila. Ono se ani nejedná o komedii, u které byste se popadali za břicho od první minuty do poslední, ale zkrátka má TO něco navíc oproti většině jiných komedii. Sice i tady se vyskytuje pár momentů, které směřují k nesmyslnosti až trapnosti, jenže naštěstí pak přijde zase něco, co tu slabší chvilku zcela napraví a těch pár úletů filmu odpustíte. Ještě musím pochválit skvělý výběr hudby, která je ve filmu použita naprosto přesně a výběr herců, líbí se mi, že se vsadilo na neokoukané herce. Pařbu ve Vegas určitě více ocení muži, ostatně myslím, že i jim byl film cílen, ale i já jsem nadmíru spokojená a pokud se chcete podívat na pohodový oddechový film, který je však lepší než většina komedii poslední doby, neváhejte a sáhněte právě po Pařbě ve Vegas.

Water for Elephants ukazuje přesně to, jak vypadá promarněný potenciál. Mohla to být nádherná romance, bohužel skončila někde na půli cesty. Film začíná velice slibně, jenže poté začne slábnout, pak zase přijdou lepší momenty, bylo to jako na houpačce. Miluji dobová drama, takže je jasné, jak moc jsem se na tento film těšila, navíc prostředí cirkusu je pro mě hodně atraktivní. Chtělo to ale mnohem více přitlačit, přitlačit na emoce. Francis Lawrence jakoby se bál, nevím jestli toho, aby v závěru film nevyzněl jako citové vydírání, nebo zase moc kýčovitě, a tak když už přišla nějaká emoční scéna, tak rázem se tam musela objevit nějaká vyloženě nucená a bezvýznamná vtipná scéna, která ihned zkazila celý dojem, divák tak neměl ani moc čas dát průchod svým emocím. Nejlepší chvíle jsou jednoznačně ty, když se objevuje slonice Rosie. Jakmile se na scéně objevila, film rázem začal mít své kouzlo, jak ale zase ze scény odešla, tak to kouzlo se ztrácelo. Bohužel, největším mínusem filmu je to, že tady absolutně nezafungovala chemie mezi hlavní dvojkou. To je to nejhorší, co se u milostného příběhu může stát, když mezi hlavní milostnou dvojicí není cítit ten náboj, který by se přenesl i na diváka. Reese je v tom však úplně nevinně, zahrála to dobře a hlavně přirozeně, i když ji scénář nedovolil se více projevit, nemám jí co vytknout, Reese k sobě zkrátka potřebuje rovnocenného partnera a tím Robert není. Po celou dobu filmu měl jeden výraz, ale říkala jsem si dobře no, jenže jakmile měl ze sebe vydat nějaké emoce, bylo zle. Film si tak pro sebe jednoznačně ukradl Christoph Waltz, který byl jako vždy výborný. Water for Elephants není špatný film, ale potenciál byl mnohonásobně vyšší, zamrzí to o to víc, že se ve filmu objeví pár opravdu výborných a silnějších momentů (ředitel cirkusu si jde vylívat na slonici svůj vztek) a vy si říkáte, jak výborný by to mohl být film, kdyby se nesl v tom temnějším duchu celou dobu. Škoda.

Naprosto předvídatelná a naprosto neoriginální komedie. Většina vtípků tady vyzněla spíše trapně. Hereckému duu to spolu i celkem sedělo, ale ani Natalie Portman a ani Ashton Kutcher nemohli nic udělat s tak nezajímavě napsanými postavami. Druhý film v krátké době s podobnou tématikou a za pár měsíců nás čeká třetí, ten ale působí ze všech nejsympatičtěji, tak snad dopadne mnohem lépe.

Výborný film, myslím, že tak kvalitních žánrovek v poslední době moc není. Jedno z těch chytřejších sci-fi. Nesnaží se účelově mást diváka po celou dobu filmu, jak už to bývá u filmů podobného žánru, ve kterých do sebe všechno začne zapadat až na samém závěru filmu, to platí dvojnásob právě u těch, ve kterých se objevují hrátky s časem. Tady do sebe vše skvěle zapadá po celou dobu a vše dává dokonalý smysl. A pokud se tady na chvíli někde divák ztratí, tak hned na to přijde scéna, která mu opět vše objasní. I tady je samozřejmě důležitá finálová pointa, ve které se ukrývá opravdu dobrá myšlenka. Někomu se může zdát 90 minut u sci-fi filmu málo, jenže tady je to tak akorát, film neztrácí tempo, které nasadil v úvodu a film je plný nápadů, které se hlavně neopakují (přece jen to u příběhu, kde jeden člověk prožívá znovu a znovu 8 minut, hrozilo). Dalším velkým plusem je pak Jake Gyllenhaal, který mě tady poprvé doopravdy přesvědčil, že je skvělý herec a určitě bych ho moc ráda viděla ve více podobných rolích. Rozhodně doporučuji na Source Code zajít, fanoušci sci-fi určitě nebudou zklamání. Dávám 4*, protože k dokonalosti mi tam něco scházelo, možná to chtělo přece jen trochu napínavější finále a více to celé vygradovat.

Tak rozhodně se nejedná o komedii, ale drama, drama o partě přátel, které se odehrává v průběhu dvou dnů. Tenhle film v sobě určitě měl nějaký potenciál, hlavní jádro, nebo spíše myšlenka, které pravděpodobně chtěla Niederhoffer dosáhnout rozhodně nemusela být špatná, jenže to by chtělo zkrátka zcela jiné pojetí a zajímavější režii. Celý film je hodně nezáživný. Navíc mi vůbec nesedlo ústřední duo. Mezi Katie Holmes a Joshem Duhamelem to absolutně nezafungovalo, nevěřila jsem jim vůbec nic. Anna Paquin se snažila, ale ani ona nevytrhne film ze slabšího průměru, trochu mě mrzelo, že Elijah Wood dostal tak málo prostoru. Největším nezdarem filmu je pak jednoznačně závěr, to byl prostě úlet a vůbec nechápu, o co se tady Niederhoffer pokoušela. The Romantics je tak naprosto zbytečný film, který nemá vůbec co nabídnout.

Tak tohle jsem absolutně nečekala. Pro mě obrovské překvapení. Ani nevím, jak vlastně vyjádřit své pocity, jakým na mě film zapůsobil. Film si mě naprosto získal a jak se mi před začátkem filmu zdála doba dvě hodiny mnoho, tak v průběhu filmu jsem se na hodinky nepodívala ani jednou. Film je strašně přirozený a hlavně jde cítit, že je dělán od srdce. Film je samozřejmě především o hudbě a mně ty písničky byly hrozně blízko (jsem zvědavá, kolikrát si poslechnu soundtrack). Chvíli jsem uvažovala, zda dokonce nedat 5*, jenže Country Strong není už tak silný v příběhu, kde se vyskytuje několik klišé a hlavně mi tak trochu neseděl závěr, kde se Shana Feste snažila zahrát více na city, ale vůbec to tady být nemuselo, protože mně film působil na city už od začátku a tak mi to tady přišlo trochu zbytečné a vyloženě nuceně vložené. Tam, kde Country Strong slábne v příběhu, tam je o to důležitější ta hudební složka. Ještě musím pochválit výběr herců, strašně sympatická hlavní čtveřice, nejvíce si mě ale získal Garrett Hedlund. Country Strong nesmí vynechat žádný fanoušek country hudby.

Spolu s Pýchou a předsudkem mé nejoblíbenější zpracování románu od Jane Austen. Film, který dokáže člověka zahřát u srdce, protože i sám film v sobě to srdce ukrývá. Ve svém žánru by tento film jen těžko hledal konkurenci, rovnat se mu asi doopravdy může pouze pozdější "Pýcha a předsudek" Joea Wrighta. Skvělé vyobrazení staré Anglie a společnosti. Výborný scénář a hlavně výborné herecké výkony. Skutečně nevím, které herecké jméno bych tady vyzdvihla. Film má sice přes dvě hodiny, ale u tohoto filmu se zkrátka nelze nudit. Já si film pustím kdykoliv znovu. Bravo.

Velice dobré konverzační drama, jehož převážná většina se odehrává během jedné noci. Doporučuji se vyhnout filmu těm, kteří nemají moc rádi dramata, kde se především hodně mluví. Tohle totiž rozhodně není drama, které by překapávalo napínavým dějem, nebo překvapivými zvraty. Film je především o zamyšlení, zamyšlení o tom, jestli je horší fyzická nevěra, nebo láska k někomu jinému. Film stojí především na ústřední herecké čtveřici, všem tady ale jasně vévodí Keira Knightley, která je zde strašně přirozená a její linka je také o dost zajímavější než ta Samova. Sam Worthington mohl ze sebe rozhodně dostat více emocí, je to právě on, kdo trochu jeho příběhovou linii s Evou stahuje dolů. Překvapením je pro mě hudební stránka filmu, která mi moc sedla. Film rozhodně nezíská moc fanoušků, protože si myslím, že se najde dost lidí, kteří se budou u filmu nudit a krátce po zhlédnutí filmu, na něj úplně zapomenou. Těm, co však mají rádi malé vztahové konverzační dramata, Last Night rozhodně doporučuji, věřím, že nebudou zklamání.

Film, který se určitě snažil zařadit mezi klasiku gangsterských filmů, jenže tohle zkrátka vůbec nevyšlo. Monaghan jakoby od začátku nevěděl, co od filmu vlastně sám chce, nebo kam chce celý film směřovat, celé to pak působí strašně chaoticky. Na mě celý film působí jako slátanina scén bez většího smyslu, scénář se zkrátka moc nepovedl a nad některými dialogy jsem se musela vážně pousmát. Ve filmu navíc absolutně nezafungovala romantická linie mezi Keirou a Colinem, vlastně je tady úplně zbytečná a v příběhu bezvýznamná. Největším kladem filmu je pak bezesporu obsazení, Collin Farrel se role zhostil na výbornou, stejně tak David Thewlis a Ray Winstone. Londýnský gangster je tak další film, který brzy upadne v zapomnění, protože zkrátka na filmovém poli je mnoho daleko lepších gangsterek, které si vždy (a určitě ne jen já) pustím raději.

První polovina byla celkem dobrá. Hlavně mě i bavila. Mezi Anne a Jakem to správně jiskřilo. V druhé půlce se však ta romantická komedie mění v romantické drama a v tomto momentě všechno přestane fungovat. Hlavně mi úplně neseděl ten přerod Jamieho na dobráka, nějak jsem tomu neuvěřila a postava mě rázem úplně přestala bavit. Tvůrci se pak snaží hrát na city, ale na mě to nepůsobilo ani trochu. Rozhodně se ale jedná o film, který neurazí.