betelgeuse

CIBULOVÉ POLE je zřejmě nejlepší film Harolda Beckera, jehož režijní dráha od té doby nabrala pozvolně, leč nezadržitelně sestupný trend. Příběh policisty, který chyboval při vraždě kolegy, v sobě absorboval prvky psychologické studie, sociálně-právního dramatu a neodbytné noční můry. James Woods ve své nejslizštější roli...

Na jednom z nejobjevnějších horrorů posledních dvaceti let, který vnesl do mainstreamu estetiku valchovaných těl, se přece jen podepsal zub času - je to znát na hercích, některých trikových sekvencích a na celkové "vybledlosti" obrazu.

Tenhle povídkový projekt je napůl vážnou, napůl parodickou, v konečném efektu však nepříliš výraznou poctou horrorům společnosti Hammer.

Horror nehorror, hlavním lákadlem téhle pozdní drakuliády společnosti Hammer jsou víc než poodhalené dekolty sličných hereček.

Studiové kulisy, kašírovaná mlha, zestetizovaná brutalita, lehké erotično - mám prostě pro tyhle pestrobarevné hammerovské horrory slabost.

Klasický Hal Ashby - chvílemi legrační, chvílemi melancholický, v závěru introvertní a nejednoznačný. Ve svém důsledku je film o tom, že armáda je kojná, která si vás omotá a nepustí... Pozor na mladého Jacka Nicholsona!

Realistická, raně industriální romance s mladým Melem Gibsonem. Armstrongová už od té doby asi nic lepšího nenatočila...

Co na italských horrorech obdivuju, je jejich schopnost dostat se divákovi pod srst, brnkat na jeho nejhlubší úzkosti a fóbie - INFERNO je toho zářným příkladem. Fascinující směs surrealismu a brutality.

Příběh uklízečky, která umí kouzlit aneb raný, ještě syrově postmoderní a tradičně legrační Almodovar.

Kdo neviděl, neuveří... Tahle krvavá gangsterka o bandě vedené starou a škaredou ženskou plně dokazuje, že Robert Aldrich - alias Peckinpah pro chudé - uměl pěkně tahat za špunty, když chtěl.