betelgeuse

S pomocí tajemné australské krajiny, zasněné kamery a disharmonického soundtracku dosahuje Weir skoro až horrorové atmosféry, a bez bubáků. Jeden z nejlepších australských filmů vůbec.

Napůl satira na člověčí posedlost auťáky, napůl kavkárna po australsku. Má sice zajímavavou atmosféru, ale jinak je to spíš jen obskurní hříčka a jeden z nejméně zásadních Weirových filmů.

Zajímavá, ale ne úplně stravitelná směska upířiny, filozofie a undergroundové filmařiny. Pod nánosy filozofující vaty se krčí ústřední a interesantní otázka: Je člověk natolik silný, aby se vzepřel Zlu, které v sobě nosí? (Není.)