hirnlego

Exemplární příklad filmu na jedno zhlédnutí. Poprvé naštěstí viděno v "té správné" době.

Tak tohle jsem opravdu nečekala! Že mi na tomhle filmu (filmu?) budou vadit jen nic moc titulky, to pro mě byla docela rána. Téměř všechno ostatní je totiž opravdu k pobavení - neke! Jasně, je to béčko jak vyšitý, ale musím se zde veřejně přiznat, že jsem se prostě nenudila. Člověk na to samozřejmě musí jít s vědomím, že je to (82.) největší sračka pod sluncem, a pak může být jen mile překvapen (a nebo taky ne - jak kdo). Filmy tohohle druhu (akční, hlavní hrdina-macho, náročnost sledování vyhovující chovancům Jedličkova ústavu, atp.) nevyhledávám (rozuměj nesnášim), ale tenhle jsem prostě zkouknout musela - kvůli Pamelce to ale zrovna nebylo (Udo Kier tu hraje zdvořilého a slušňoučkého holohlavého číšníka). I když - nemůžu si pomoct - já prostě znám i horší herečky! Neříkám, že bych Pamelu z fleku obsadila do šejkspírovského dramatu, ale její hraní mi jaksi nevadilo (a vlastně jen díky ní nemůže člověk o tomhle filmu říct, že je plochý). Udo o její roli řekl: "Pamela je v Barb Wire výborná. To bylo úžasný - Don’t call me babe a bylo to. Kdyby hrála jak Meryl Streep, strašný. Dovedete si to představit? Vůbec by to nezapadalo." - a na tom je myslím hódně pravdy. Sice jsem nečetla komix, podle kterého je to natočené, takže neznám hlavní hrdinku, ale myslím, že Pamela je jako komixová postava fakt skvělá (vždyť stejně sama vypadá jako jedna z těch nereálných kreslených "nadžen"). Já bejt chlap + konzumní divák odchovanej TV Nova, snad bych dala i jednou tolik* (i když na ty její strašně uměle vypadající silikonový kozy jsem docela alergická), protože co víc si přát - Pamela v kůži, Pamela nahá, Pamela na motorce - hoši, vždyť to máte skoro jako pohyblivý obrázky z Playboye!...Tak snad abych to nějak shrnula: hloubka, či snad "artovost" filmu - v kategorii "tosiděláteprdel" (ale je to podle komixu!); herecké výkony - "herecké výkony" (ale výjimek se taky pár najde); kostýmy - sexy (jak jinak); kamera - ujde. Jednoduše film pro fanoušky komixové předlohy, obdivovatele Pamely, a nebo prostě jen slintající úchyláky. A na úplný závěr si neodpustím jednu ze dvou či tří docela povedených hlášek - ty ostatní jsou spíše nechtěné: (chvíle, když se zdá, že jeden ze záporáků už už Pamelku dostal): "Hehe, this is like my favourite song - 'I got you, babe!'" - "Don`t call me babe!"..... (to, co zbývá do druhé hvězdičky, je - s trochou nadsázky - za déle-než-pět-vteřin se vyskytujícího, jako vždy okouzlujícího Udo Kiera, ehm)

Hranice mezi realitou a snem neexistuje, vlastně ani sama realita v pravém slova smyslu neexistuje. Atmosféra je zde snad ještě více "kafkovská", než v Kafkových dílech samotných - což platí i o naprosto dokonalém představiteli hlavní role. Hudební podklad skvěle dokresluje onu "divnou" náladu a rozhodně ani na chvíli nenudí (jediným momentem chvilkového uvolnění a alespoň částečného navrácení zpět do reality je přítomnost české písně "Dobrů noc, má milá", přednesené ženským sborem). Krásné obrazy a hlavně úžasná atmosféra - člověk to musí vidět na vlastní oči, aby pochopil, nechal se unést... mohl přemáhat/poddat se nutkání projít se ztemnělými uličkami Malé Strany, a posléze vnímat veškeré okolí jako něco podřadného, příliš normálního, povrchního, fádního.......... Silný zážitek.

"FUCK ME" ..... nou ááááá don wanna fall in lóv ♫♪

Jeden z nostalgických hříchů mládí/dětství. Kuato Otevřtemysl po sobě kdysi zanechal milou stopu v podobě pár krušných dětských nocí a závěrečné tríčky s obličeji potěší i po tolika letech.

(*** a 1/2)

Můj asi vůbec první film v kině (nějaké to pohádkové představení se školou nepočítaje), Galaxie Háje. Takže nekritická nostalgie a radši se na to už nepodívám."Tak co kůzlátka - rostou?"

V těchto místech se až do 2.4.2009 nacházel původní komentář z 10.3.2006, který byl skoro stejně velká sračka jako tahle dokonale amatérská srandalegrace - ale tu z povrchu zemského NAŠTĚSTÍ vymazat nemůžu.

Čekala jsem od dvojky (přestože je to "dvojka“) asi příliš. Začátek vypadal hodně slibně - v úplně prvních minutách na hřbitově atmosféra opravdu docela připomínala první díl. Ale od doby, co si dívčina toho rozpadajícího se nazelenalého chlapíka "přivedla“ domů, jsem se - zní to skoro až rouhačsky - tak trochu nudila. Našla se samozřejmě i světlá místa, jako například ono porcování ve vaně za zvuků Ave Maria - pobavilo, ale i chytlo za srdéčko, neboť rozřezávat svého milého, byť úplně mrtvého, rozhodně není nic povznášejícího - já bych asi neměla to srdce (nebo žaludek?). A k mrtvole - oproti kostlivci z jedničky sice opravdu vypadá tak trochu gumoidně, ale to je proto, že tahle je "čerstvější“. Hudebně N2 také docela zklamal - nejlepší pasáže jsou většinou motivy z prvního dílu. ... Nakonec zbývá říci už snad jen to, že romantičtější závěr (za něj ta 4.*) jsem nejspíš nikdy neviděla - (nek)romantika až na půdu!

Kachny...kachny...kachny...4* už jen za ty ptáky!