Habansz

Ke Captive state jsem se dostal vlastně omylem a nakonec jsem byl rád, že se mi dostal do rukou. Není to klasický film, kde se hodinu chystáme na přílet mimozemšťanů a další hodinu mu vzdorujeme a nakonec i vyhrajeme (jak jinak). Tohle takovým sci-fi, s minimem sci-fi prvků okolo. Opravdu má blíže spíš k thrilleru. A hodí se to. Nejde tu primárně o ty, co nás okupují, ale o nás, o lidstvo a o to, jak se k tomu těch 9 let okupace stavíme. Tempo je určitě jedno z těch pomalejších, akce je tu opravdu velmi málo, ale vzhledem k závěru filmu a vlastně k celému vyprávění je jasné, že to tak být musí. Jako obrovské plus beru nápad, že z vetřelců se stali naši "Zákonodárci" a i když nejsme přímo jejich otroky, jsme jim podřízení a ať už vědomě, nebo nevědomě, pomáhame jim drancovat veškeré zdroje, které máme. Vidět po dleší době Johna Goodmana v hlavní roli také bylo fajn a podle mě prostor, který ve filmu dostal využil dobře. Tohle je opravdu jeden z těch skromnějších sci-fi filmů, kde se málo střílí, vidíme málo vetřelců (vlastně je vidíme jen když je to pro příběh potřeba), ale to mu nijak neubírá na zajímavosti a zábavnosti. Až je mi toho nízkého hodnocení líto. Řekl bych, že je film až zbytečně podceňovaný jen proto, že od toho lidi dostali něco úplně jiného, než čekali.

První seérie pořád zůstala nepřekonaná a právem. Nejenom proto, že byla nejvíc hororová a byl tam prakticky až do konce ten oblak tajemna, ale hlavně kvuli tomu 80´s feelingu, kterej tam byl prostě ze všech 3 sérií nejsilnější. A největší zásluhu na tom kromě hudby a rekvizit měla hlavně kamera, která fakt pomáhala tomu, že to vypadalo nejen jako, že se to v té době odehrává, ale chvílema bych věřil, že se to v té době i točilo. To mi v tý 3. řadě docela chybělo. Jinak naprostá spokojenost. Z těch tří řad byla teda nejslabší ta 2. Je fajn vidět ty děcka vyrůstat. Jak jako lidi/herce, tak i jako postavy, který ztvárňujou. Konec jsem si snad ani neuměl představit lepší. Určitě se těším na další sérii.

Po trikové stránce není co vytknout. Provedení ality je naprosto perfektní. Tady klady končej. Žádná postava není dotažená do konce, post apo svět taky není kdo ví co (celkove si tam s budoucností kdo ví jak nepohráli) a to zrovna v 26. století bych čekal něco, z čeho si fakt sednu na zadek a o příběhu asi ani nemluvím. Je tam jen proto, aby to nebylo uplně blbý, že si tam anime holka dělá co se jí zachce bez nějakýho hlubšího významu. Pro srovnání jsem si druhý den po Alitě znovu po 2 letech pustil Ghost in the shell, který měl menší rozpočet a zároveň přivedl jedno z nejlepších anime převedených do hrané podoby. Od hudby po vizuál. Tady mě držela u obrazovky jen podoba Ality a to je špatně, když vemu v potaz to, že mít normální lidskou tvář, jde to ještě o hvězdu dolu. Kdyby to alespoň nahnali hudbou, když už mají Junkie XL, jehož soundtrack např z Mad Max: Fury road je senzační. Kdyby bylo v kolonce "Unknown Artist", nikdo by to ani nepoznal. Těšil jsem se, ale bylo to plochý jak postavama tak dějem a neutíkalo to.

Nevím, co si na tom a hlavně proč lidi chválej. Dialogy dementni, gore nebyl ani zdaleka takovej, jak je všude popisovanej a ještě měl naprosto otřesný efekty. Jak už někdo předemnou psal "pověst, jež ho předchází je zajímavější, než film sám". Ničím nešokuje, neznechutí, je to bez pardónu hovadina. A ne popcornova, ale taková ta, kdy si po hodině a půl řeknete, že jste to po těch 20 min fakt měli vypnout, ale když už zbývá posledních stejně hroznejch 30minut, tak to už dáte.

Dokument, stejně jako hra, je skutečně silný zážitek. Přiznám se, že běžně dohraju hru, řeknu si nuda, nebo naopak, že to bylo fantastický, ale už se nezabývám tím, co všechno za jejím vznikem stálo. Ať už je to propadák, nebo ne. Raising Kratos nás nechá do takové tvorby nahlédnout a rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem. Krev, pot a slzy (poslední dvě doslova). Kratos a vlastně God Of War jako značka se ze dne na den stala ikonou a tak na ni nahlížejí nejen fanoušci a kritici, ale hlavně samotný otec značky a tak můžeme vidět, jak obrovský nátlak to byl, vytvořit pokračování, které vlastně vůbec není pokračování. Určitě by to měl vidět nejen fanda značky, ale fanda her. Je až neuvěřitelný, že stějně jako příběh GOW se vlastně vyvíjela i ta hra samotná. Prostě spálit za sebou všechny mosty a začít znova. Fakt si teď o to víc vážím toho, že ta hra vůbec vznikla a že jsem si ji mohl zahrát.

Všechno to začalo v roce 2008 Iron Manem (konkrétně Avengers Incredible Hulkem) a celých 11 let to směřovalo k tomuhle filmu. Naprosto skvělá (ne bezchybná) podívaní, ktera i tak důstojně a mnohdy epicky zakončuje projekt, který se pomalu rozvíjel celé jedno desetiletí. Byl první svého druhu, nesmazatelně se zapsal do filmové historie a dneškem se uzavřela celá jedna dekáda.

Rádoby "Odebrat z přátel", jen bez nadpřirozena a bez atmosféry. Ta teda fungovala dobře, dokud se neukázalo, že to všechno dělá nějaká parta někde ve skladišti v poušti desítkám jiných lidí. Konec to potom pohřbil úplně. Nebyl vyloženě špatný, jen ho šlo podat trošicku jinak, protože když je prakticky celý film natáčený z kamery notebooku a pak máme na konci profi záběry klasické filmové kamery, tak to do celku ani trochu nezapadá a ani nemáme šanci věřit, že to mohlo být "skutečně" found footage.

Dejme tomu, že mělo smysl dělat jedničku. Ta se do univerza Cojuring hodila tim, že se alespoň nějak (i když 95% byl Hollywood) snažila vysvětlít její původ. Proč ale dělat smyšlenou dvojku smyšlené jedničky, to mě fakt rozum nebere. Ostatně jako zbytek filmu. Tohle bylo trapný a filmařských chybyček to mělo nejmíň 17. Bohužel bude i trojka, takže tohle ještě není to nejhorší, co nám může triologie o panence, která ve skutečností je asi tak děsivá vzhledem, jako koš koťat, nabídnout.

Maximální spokojenost. Každý díl seriálu je malé umělecké dílo. V některých dílech je animace skutečne dechberoucí. Některé jsou dost experimentální a jindy zase podle animace zdánlivě nevinný příběh končí naprostýma jatkama. Nenudil jsem se ani u jednoho z 18 dílů. Nechápu tady to stežování si na nějakou hlubší pointu, nebo na krátkost snímku. Každý dál měl jasný příběh a jeste pochopitelnější konec. Proč by měl nést nějaké poselství? Raději strhující, zábavný, nebo prostě jen nápadem zajímavý kraťas, než nastavovanou kaši. Většina z těch povídek byly nejlepší sci-fi/horory, co za poslední dobu vyšly. Funguje to skvěle samostaně i jako celek. Je to prostě jednohubka, ale umí upoutat. 5 z 5

Ultimátní vykrádačka staršího Autopsy od Jane Doe, který ale mělo všechno, co tenhle snímek nemá. Až jsem si říkal, jestli si tvůrci nědělaj legraci a prostě jenom spoléhaj na to, že Jane Doe tolik lidí nevidělo a nevšimnou si toho, že od začátku do konce je NAPROSTO TO SAMÝ, jen v úplně zmršenym podání. Postavy jsou plochý, příběh nejenom několikrát viděnej, ale ještě příšerne podanej. Neutíkalo to, nebavilo, nebylo to ani trochu strašidelný, tajemný, nebo při nejmenším zajímavý.